Hlavní obsah

Za videa, na nichž provokativně jedí banány, vyhostilo Turecko 7 uprchlíků

Mladí Syřané s pomocí banánů zesměšňovali turecké předsudky a mýty o uprchlících.Video: twitter/aykiricomtr

Rostoucí inflace a klesající kupní síla vyvolávají v Turecku zášť vůči uprchlíkům, kterých žijí v zemi na čtyři miliony. Vláda oznámila, že vyhostila nejméně sedm syrských uprchlíků za to, že natočili provokativní videa s banány.

Článek

Kafkovský proces kvůli videím, na nichž jedí banány, skončil pro sedm mladých Syřanů smutně. Turecké Generální ředitelství pro řízení migrace 27. října oznámilo, že je vyhošťuje, a to kvůli vyvolávání nenávisti a urážce tureckého lidu.

Celá aféra začala televizní reportáží v dělnické čtvrti Esenler v Istanbulu. Skupina Turků v ní před kamerou vyjádřila rozhořčení nad vládní migrační politikou a nad tím, že jsou v zemi dočasně chráněni syrští uprchlíci. „Běžte zpátky do své země a bojujte si své vlastní války,“ křičela jedna z žen. Hlavní pozornost ale upoutal muž, který se rozčílil na ženu pocházející ze Sýrie: „Já banány jíst nemůžu, vy si je kupujete po kilech!“

Ve výrocích rozčilených obyvatel Istanbulu se odrážejí nejčastější turecké mýty o uprchlících - tvrdí se, že mohou zdarma studovat na univerzitách, mají zdarma lékařskou péči nebo že dostávají karty s 50procentní slevou na nákupy v obchodě s nábytkem Ikea.

Protisyrské nálady jsou i výsledkem současných problémů turecké ekonomiky - v zemi roste inflace i nezaměstnanost a bydlení se stává nedostupným pro stále více lidí. Turecká lira padla před týdnem na historicky nejnižší hodnoty oproti dolaru, kdy trhy zareagovaly na to, že autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan odvolal už třetího šéfa centrální banky v řadě.

Když viděli výše zmíněnou reportáž mladí syrští uprchlíci, reagovali po svém - s humorem. Na sociální sítě začali nahrávat krátká videa, v nichž se s úsměvem cpou banány, další si umístili trsy banánů na hlavě nebo si zahráli na tureckou rodinu, která se musí dělit o jeden jediný banán. „Nejsme Syřané, ale Turci, takže se musíme podělit o jeden banán,“ říkají ve videu. Na Twitteru se objevily i stodolarové bankovky upravené ve Photoshopu, na nichž je místo portrétu Benjamina Franklina trs banánů.

Ostrou kritiku pak vyvolalo další video, na němž opice krade muži kus banánu - ve videu je vložená turecká vlajka. „Tyto útoky, na nichž urážejí naši vlajku, už nelze dál tolerovat,“ napsal komentátor stanice Haberturk Fatih Altayli. „Není čas to zastavit?“ ptal se Erdoganovy vlády.

V době, kdy se proti videím a vtipům zvedl odpor veřejnosti, se mladý Syřan Ahmet Hadou za své krajany omluvil: „Nepodporujeme je, pro některé skupiny lidí to může být provokace. Nereprezentují všechny Syřany. Je ale také škoda, že někteří lidé jen čekají na příležitost, aby všechno svedli na Syřany,“ citoval ho server Al-Monitor.

Na ministerstvo vnitra už ale přišla stížnost od protiuprchlické Strany vítězství, jejíž šéf Ugur Turhan se v úterý obrátil i na soud s tím, že videa porušila článek 300 tureckého trestního zákoníku a vysmívají se národním symbolům včetně vlajky - za to v zemi hrozí až tříleté vězení.

Sarkasmus proti mýtům o uprchlících

Vyhoštění nejméně sedmi mladých Syřanů bylo přesto překvapivé. „Nečekal jsem to. Oznámení o deportaci ukazuje selhání politiků. Mají Syřané právo vyjádřit svůj názor, když čelí diskriminaci, a použít sarkasmus proti antiuprchlickým mýtům? Co to znamená pro svobodu slova?“ ptá se analytik Omar Kadkoy z Nadace pro výzkum ekonomické politiky.

Neziskové organizace pak upozorňují na to, že deportace Syřanů do země, kde jim hrozí věznění, mučení či jiné špatné zacházení, je porušením konvencí o uprchlících i samotných tureckých zákonů.

O porušení lidských práv mluví i opoziční Lidově-demokratická strana (HDP), podle níž mohou vyhoštění migranti ve své vlasti i zemřít. „Vládní propaganda chce ukázat migranty jako důvod ekonomické krize,“ píše se v prohlášení strany, z něhož citoval server Duvar.

Strana HDP má ostatně s porušováním lidských práv ze strany vlády bohaté zkušenosti - její vůdce Selahattin Demirtaş je už čtyři roky ve vězení navzdory protestům Evropského soudu pro lidská práva i mnoha lidskoprávních organizací. Spolu s další více než stovkou politiků své strany je souzen za organizaci protestních demonstrací, které se snažily donutit tureckou vládu k ochraně syrských Kurdů před teroristy z takzvaného Islámského státu. Při následných protestech ale zemřelo několik desítek lidí (většinou zastřelených tureckými vojáky). Erdoganův režim nyní viní z jejich smrti právě HDP.

Související témata:
Konvence

Doporučované