Článek
Emadovi byly čtyři roky, když střela zasáhla dům jeho rodiny. Přišel o prst na ruce a obě nohy. Dnes je Emadovi osm let. Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) mu sice daroval protézy, chlapci se ale nelíbilo, jak ho umělé končetiny zpomalovaly. Pohybuje se tak výhradně pomocí rukou.
Emadova rodina dodnes neví, kdo za útokem stál, která strana válečného konfliktu. Ten se v zemi táhne už řadu let. A zodpovědnost za něj nese celá řada zemí, včetně západních velmocí – jmenovitě Spojených států, Velké Británie a Francie. Uvedl to panel expertů OSN, kteří od roku 2018 situaci v regionu mapují.
Emadův příběh pro UNICEF zmapoval jeho kamarád 14letý kamarád Ahmed.
„Víme o konkrétních státech, které válčícím stranám dodávají zbraně – patří k nim Spojené státy, patří k nim Velká Británie a patří k nim Francie. To jsou tři západní země. Na druhé straně pak je Írán,“ uvedl v úterý na tiskové konferenci Charles Garraway, jeden z expertů OSN.
Západní státy poskytují mezinárodní koalici v čele se Saúdskou Arábií, která ve válce stojí na straně mezinárodně uznávané jemenské vlády, zbraně a logistickou podporu. Írán naopak podporuje šíitské povstalce známé jako Hútíové. Obě válčící strany podle expertů v konfliktu beztrestně porušují lidská práva.
Zpráva OSN, která má být v plném znění zveřejněna do konce měsíce, zdokumentovala nálety na civilní infrastrukturu a její ostřelování, stejně tak jako výbuchy nášlapných min, mimosoudní popravy, zadržování, mučení, sexuální násilí a blokování přístupu k humanitární pomoci. Opírá se přitom o 600 rozhovorů se svědky a oběťmi války spolu s volně přístupnými dokumenty.
„V tomto roce mezinárodní koalice v několika případech zabránila organizaci Lékaři bez hranic otevřít centrum pro léčbu cholery, a to těsně před uvedením do provozu. Obě strany konfliktu navíc aktivně bránily tomu, aby se vakcíny proti choleře dostaly k jemenské populaci,“ řekla expertka Melissa Parkeová. Kvůli choleře přitom v zemi umírají stovky lidí, z nichž třetinu tvoří děti.
„Útoky, nálety, odstřelovači, kteří popravují lidi při prostých každodenních činnostech, často bez varování a v místech, kde oficiálně konflikt nepanuje. To všechno naznačuje, že v Jemenu neexistuje místo, které by bylo bezpečné, kde by se dalo schovat,“ uzavřel jednání v Ženevě předseda skupiny OSN Kamel Jendoubi.
Čtyři roky masakru
Konflikt v Jemenu začal v září roku 2014, kdy se část jemenské populace, hútijští povstalci loajální bývalému prezidentovi, zmocnili hlavního města San'á a dalších částí země. Na jaře následujícího roku pak mezinárodní koalice vedená sousední Saúdskou Arábií zaútočila zpět a zahájila tak válku.
V průběhu let se strany figurující v občanské válce několikrát obměnily – a to na straně povstalců, jemenské vlády i mezinárodních aktérů. Podle mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch nicméně zkraje roku 2018 jemenskou vládu a Saúdskou Arábii podporovaly zejména Spojené arabské emiráty, Egypt, Maroko, Pákistán, Malajsie a řada zemí Západu.
Co se od počátku konfliktu nezměnilo, je tragický dopad na civilisty. Válka si už podle OSN vyžádala životy nejméně 7290 civilistů. 80 procent populace, tedy asi 24 milionů lidí, navíc potřebuje humanitární pomoc, přičemž životy deseti milionů lidí na této pomoci zcela závisejí. Častými obětmi jsou přitom děti. Ty čelí nejen podvýživě a nemocem, ale i brutálním útokům. Ty je často zmrzačí, jako v případě osmiletého Emada, nebo usmrtí. Jemenské děti jsou navíc cílovou skupinou rekrutujících ozbrojených skupin.
Navzdory tomu se v průběhu let o válce v Jemenu začalo mluvit jako o „konfliktu, který nikoho nezajímá“. Průměrný obyvatel Západu ho má zcela na okraji zorného pole. Mezinárodní organizace, v čele s Human Rights Watch, o něm přitom mluví jako o nejhorší humanitární krizi současnosti.
Odpověď Západu
Pohle OSN dodávají Spojené státy koalici zbrojní techniku a taktické informace. Velká Británie zase pomáhá s dodávkou zbraní a výcvikem jednotek, stejně tak i Francie.
„Legálnost prodeje zbraní z Francie, Spojeného království, Spojených států a dalších zemí je stále rozporuplná a je předmětem řízení několika soudů v domovských zemích,“ uvedli experti OSN.
Jemenská vláda, mezinárodní koalice a povstalci se k obviněním nevyjádřili, v minulosti ale opakovaně odmítli, že by se dopouštěli válečných zločinů.
Britská vláda v prohlášení uvedla, že uplatňuje přísná pravidla o prodeji zbraní a usiluje o diplomatické řešení konfliktu. Odhadnout, kolik si britské bomby a nálety britských letadel v Jemenu vyžádaly životů, ale podle ní nelze, jelikož to koalice nemapuje.
Spojené státy jsou proti ukončení prodeje zbraní a pomoci koalici v Jemenu, protože pokračování v této činnosti podle nich civilistům spíše pomůže.
