Článek
V pondělí firmy BioNTech a Pfizer na základě průběžné analýzy oznámily, že jejich vakcína má víc než 90procentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku.
„Může to být začátek konce covidové éry,“ uvedl Sahin slibně v úterním rozhovoru.
Publikaci výsledků paradoxně uspíšilo zrychlení šíření koronaviru, díky čemuž se stihl nakazit dostatek dobrovolníků. Celkem jich v této fázi studie je 44 000, podle listu The New York Times je nakažených už 94 z nich.
Turecký rodák Uğur Şahin je generálním ředitelem německé biotechnologické firmy BioNTech. Spoluzaložil ji v roce 2008 se svou ženou a kolegyní ze správní rady Özlem Türeciovou a bývalým učitelem Christophem Huberem, rakouským odborníkem na rakovinu, píše deník The New York Times.
Şahinovi byly podle BBC čtyři roky, když se s matkou přestěhoval do Německa za svým otcem, který pracoval v továrně Ford v Kolíně nad Rýnem. Tam i na univerzitě vystudoval medicínu. Dnes pokračuje ve výuce na univerzitě v Mohuči. V roce 2019 Şahin získal íránskou cenu Mustafa, která oceňuje vědou se zabývající muslimy.
„Je to velmi skromný a pokorný člověk. Ale chce vytvořit struktury, které mu umožní realizovat jeho vize. Z tohoto pohledu jeho ambice zdaleka skromné nejsou,“ uvedl profesor onkologie Matthias Theobald, který se Şahinem pracoval 20 let.
Şahinova partnerka Özlem Türeciová vyrůstala pod silným vlivem otce, který byl lékařem – ordinaci měl totiž doma. „Nedokázala jsem si představit žádnou jinou profesi, ani když jsem byla mladá dívka,“ uvedla pro NYT.
Děti tureckých přistěhovalců Şahin a Türeciová se vzali v roce 2002, kdy Şahin pracoval na univerzitě v Mohuči. Dokonce i ve svatební den Şahin prý strávil nějaký čas v laboratoři. Oba dnešní miliardáři žijí se svou dospívající dcerou ve skromném bytě poblíž kanceláře. Do práce jezdí na kole, auto nevlastní.
V Německu, kde je migrace stále diskutovaným problémem, byl úspěch dvou vědců tureckého původu důvodem k oslavám, píše deník New York Times. „Na tomto páru lze poukázat na to, že Německo má zářivý příklad úspěšné integrace,“ napsal web Focus.
V roce 2001 založili společnost Ganymed Pharmaceuticals pro vývoj protilátek proti rakovině. Tu Şahin a Türeciová prodali v roce 2016 za 1,4 miliardy dolarů (31 miliard Kč).
Manželský pár založil společnost BioNTech v západoněmeckém městě Mohuč v roce 2008. BioNTech na síle získával ještě před pandemií. Společnost získala stovky milionů dolarů a nyní zaměstnává více než 1800 lidí v kancelářích v Berlíně, dalších německých městech nebo americkém Cambridge.
V loňském roce do společnosti investovala 55 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) Nadace Billa a Melindy Gatesových, které byly určeny na financování práce na léčbě HIV a tuberkulózy. V posledních měsících tržní hodnota společnosti vzrostla na 21 miliard dolarů (470 miliard Kč), čímž se Şahin s Türeciovou stali jedněmi z nejbohatších lidí v Německu.
Spojení s Pfizerem
Poté, co společnost BioNTech identifikovala několik slibných kandidátů na vakcíny, Şahin dospěl k závěru, že společnost bude potřebovat s jejich rychlým otestováním pomoc, aby mohla získat souhlas regulačních orgánů a uvést na trh nejlepší možnou vakcínu. Společnosti BioNTech a Pfizer spolupracovali na vakcíně proti chřipce od roku 2018, v březnu tedy dávalo smysl, aby se dohodli na spolupráci na vakcíně proti koronaviru.
V té době Şahin podle NYT navázal přátelství s Řekem Albertem Bourlou, výkonným ředitelem společnosti Pfizer. Dvojice v nedávných rozhovorech uvedla, že je spojila vědecká a přistěhovalecká minulost.
Společnost BioNTech zahájila práce na vakcíně v lednu poté, co si Şahin přečetl článek v lékařském časopise The Lancet, který ho přesvědčil, že koronavirus, v té době se rychle šířící v některých částech Číny, exploduje v celosvětovou pandemii. Vědci tehdy zrušili dovolenou a pustili se do práce na projektu Lightspeed, jak se vývoji vakcíny ve společnosti přezdívá.
„Na planetě není příliš mnoho společností, které mají kapacitu a schopnosti to (vývoj vakcíny) udělat tak rychle, jak to dokážeme my,“ řekl Şahin v říjnovém rozhovoru. „Nepřipadalo mi to tedy jako příležitost, ale spíše jako povinnost, protože jsem si uvědomil, že bychom mohli být mezi prvními, kdo s vakcínou přijde.“