Článek
Ruská Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila ve druhém čtení zákony, které mají podle poslanců bojovat proti šíření „fake news“ a zabránit šíření „neslušných” příspěvků, které představují „hrubou neúctu ke společnosti, vlasti, ruským státním symbolům, ústavě nebo úřadům“.
Podle kritiků ještě více zpřísňují státní kontrolu nad internetem a kritickými projevy vůči státním úřadům na síti a prohloubí cenzuru webu. Zákon ještě musí schválit horní komora parlamentu a podepsat prezident Vladimir Putin.
Za urážku státních institucí bude podle deníku The Guardian hrozit pokuta až 100 tisíc rublů, tedy v přepočtu zhruba 40 tisíc korun. V případě opakovaného porušení zákona pak pachateli hrozí i dvojnásobná pokuta a 15 dní ve vězení.
Jak pro The Guardian uvedl Alexander Verchovskij z analytického centra Sova, lidem tak hrozí postihy například za vtipy o parlamentu nebo online komentáře urážející prezidenta Putina.
Další kritici pak poznamenávají, že je formulace zákona příliš vágní, což by úřadům mohlo umožnit cenzuru jakékoliv kritiky úřadů na internetu. Podle organizace Reportéři bez hranic jde o další prohloubení státní cenzury.
Statisícové pokuty či vězení
Zákon se dočkal kritiky také ze strany zákonodárců, kteří běžně Kreml podporují. Podle senátora Andreje Klišase z Putinovy strany lze „v klidu vyslyšet kritiku své práce”. Za projev cenzury však zákon nepovažuje. Úřady si podle něj přirozeně zaslouží jistou úroveň úcty. „Pokud přestaneme hlupáka nazývat hlupákem, být jím stejně nepřestane,” poznamenal pak poslanec Sergej Ivanov.
Nový zákon také stanovuje vysoké postihy za šíření falešných zpráv. Ty podle definice Dumy představují neověřené informace prezentované jako fakta, „ohrožují něčí život, zdraví či majetek nebo hrozí masovým veřejným nepořádkem či ohrožením” a narušují provoz některých klíčových služeb. Uvádí to ruskojazyčný zpravodajský server Meduza sídlící v Lotyšsku.
Soukromým osobám, které by podle této definice lživé zprávy šířily, by úřady mohly uložit pokutu ve výši v přepočtu kolem 1 400 korun. Pro právnické osoby, tedy firmy či zpravodajské portály, by však mohly sankce vyšplhat mnohem výše, a to v přepočtu až k více než 300 tisícům korun.
Nad případným mazáním údajných lživých příspěvků má dohlížet státní cenzurní úřad Roskomnadzor. O tom, jak rychle k mazání příspěvků dojde, bude záležet podle poslance Leonida Levina, který zákon spolunavrhl, na závažnosti zprávy a ohrožení, které může představovat.
V případě závažných „fake-news” by cenzurní úřad přistoupil ke smazání obsahu do 24 hodin. V méně závažných případech pak budou mít zpravodajské weby čas obsah smazat samy ještě před zablokováním stránky.
„Brzy si budeme šeptat vtipy v kuchyni“
Rusko v posledních letech zpřísňuje kontrolu nad internetem, který doposud představoval relativně svobodnou platformu pro vyjadřování názorů a volnému získávání informací.
S klesající popularitou ruského prezidenta Putina a zhoršujícími se vztahy mezi Moskvou a Západem však úřady svůj dohled nad internetem chtějí posílit.
„Brzy si budeme vyprávět vtipy o úřadech šeptem v kuchyni,” napsal v souvislosti s novým zákonem ruský právník Sergej Švakin.
Státní duma letos v únoru přišla s návrhem zákona, který by vytvořil „svrchovaný ruský internet”. Tím by se ruští uživatelé stali nezávislými na zahraničních serverech, což je také hlavní argument ruských zákonodárců. Ruský internet by totiž prý zabránil výpadkům v případě poruch mezinárodní sítě.
Kritici však namítají, že jde hlavně o přiblížení ke striktní kontrole internetu podobným způsobem, jako k tomu dochází v komunistické Číně. Této verzi také nahrává fakt, že ruské úřady konzultují vývoj aplikování cenzurních technologií s čínskými experty, jak informovala například CNN.
„Tyto trendy představují bytostné ohrožení pro budoucnost otevřeného internetu a vyhlídky větší demokracie ve světě,” líčí organizace Freedom House.
V Moskvě se má 10. března uskutečnit demonstrace za svobodu internetu. Organizátoři si slibují účast alespoň 10 tisíc demonstrantů.
