Článek
Vláda Andreje Babiše zvedá daně.
Ministerstvo financí navrhlo zvýšit v příštím roce spotřební daň z tabáku, včetně zahřívaného, o deset procent, z lihu pak o 13 procent. Zvýší se i daně z hazardu, víc chce zdanit loterie či kurzové sázení, zatímco takzvaný tvrdý hazard má zůstat na stejné sazbě jako dosud.
Pro představu: Daňová zátěž krabičky cigaret tak stoupne o 12 až 13 korun.
Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
U tabáku ke kouření by měla daň stoupnout o 224 korun na 2 460 korun za jeden kilogram tabáku, včetně zahřívaného. Za jednu cigaretu by měla být minimální daň 2,9 koruny, nyní je 2,63 koruny.
„Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení na příjmy státního rozpočtu v roce 2020 činí 7,7 miliardy korun, v případě účinnosti změny sazeb od 1. února 2020 pak 6,8 miliardy korun. V roce 2021 se pak předpokládá maximální celoroční dopad 9,2 miliardy korun. Očekává se též, že možné zvýšení ceny tabákových výrobků povede k mírnému poklesu poptávky,“ uvedlo MF v materiálu.
Navržené zvýšení spotřebních daní je ale podle tabákové společnosti Japan Tobacco International (JTI) extrémní a bezprecedentní, může vést k destabilizaci tuzemského trhu. Skokové zdražení povede ke zvětšení černého trhu, sdělil mluvčí firmy Jiří Hauptmann.
Alkohol a hazard
U spotřební daně z lihu ministerstvo navrhuje zvýšení z 28 500 korun za jeden hektolitr etanolu na 32 250 korun. V případě pěstitelského pálení by sazba měla stoupnout na 16 200 korun z 14 300 korun. Státní rozpočet by tak měl příští rok získat navíc 0,9 miliardy korun a v roce 2021 o 1,1 miliardy korun.
„Výpočet dopadu zahrnuje mírné snížení spotřeby,“ uvádí dokument. Naposledy stoupla spotřební daň u lihu podle MF v roce 2010.
V případě hazardních her MF plánuje zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné událost. U loterií, bing a živých her MF navrhuje růst z 23 procent na 30 procent.
V současnosti je sazba daně 23 procent pro všechny druhy hazardních her kromě technických a 35 procent pro technické hry. Daň pro technické hry MF nemění.
„Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015,“ uvádí materiál. Vládní podoba zdanění ovšem tehdy nebyla schválena.
Reakce Sazky na návrh MF zvýšit daň
Sazka respektuje a podporuje diferenciaci hazardního trhu z hlediska společenské nebezpečnosti her. Zásadně ale nesouhlasíme s dnešním návrhem ministerstva financí, které je v zásadním rozporu s odbornými tuzemskými i zahraničními adiktologickými výzkumy. Ty vždy a jednoznačně potvrzují, že číselné loterie, jakou je Sportka, nebo stírací losy jsou nejméně společensky nebezpečné hry na trhu. Studie EU navíc dlouhodobě upozorňují na zcela odlišnou strukturu trhu v ČR oproti ostatním evropským zemím, kdy podíl loterií je v Evropě průměrně 45 %, zatímco v ČR 10 %, zbytek tvoří kurzové sázky a tvrdý hazard. Pokud chce ČR opravdu bojovat a hazardem a strukturovat trh srovnatelně s EU, musí tomu odpovídat všechny kroky, které jsou v EU standardem. A to dnešní návrh MF rozhodně není. Razantní zvýšení daně z těchto her naopak podporuje růst tvrdého hazardu v ČR.
Technické rezervy u pojišťoven
Změny dále počítají s tím, že by se změnila metoda tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví.Nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv bude podle dokumentu „stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv“. Veřejné rozpočty by změnou měly získat jednorázově 3,8 miliardy korun.„Navrhovaná změna bude mít dopad na pojišťovny a zajišťovny působící na tuzemském trhu, u kterých dojde k jednorázovému zvýšení jejich daňového zatížení na začátku prvního zdaňovacího období, na které se nová právní úprava použije,“ uvedlo MF. Podle údajů ČNB působí v ČR 49 pojišťoven.
Novela rovněž rozšiřuje osvobození příjmů z podílu na zisku nově u krajů a státu. V současnosti jsou totiž osvobozeny příjmy ze zisku jen u firem, které spoluvlastní nebo vlastní obce a dobrovolné svazky obcí.
Norma také ruší osvobození zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách od daně. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě. Domovní kotelna může, kromě domu, ve kterém je umístěna, dodávat teplo i do jiných bytových domů. Zároveň ale podle MF zůstane možnost osvobození zemního plynu od daně pro výrobu tepla v domácnostech.
Předkládaná novela obsahuje změny zákona o daních z příjmu, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o dani z hazardních her, o spotřebních daních a o stabilizaci veřejných rozpočtů. „Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu,“ uvádí materiál.