Článek
Každoročně na planetě zmizí 2,5 procenta hmyzích druhů a pokud to tak bude pokračovat dál, za 100 let nebude na Zemi jediný kus hmyzu, což bude mít fatální vliv na životní prostředí a také na lidstvo. S takovými závěry přišli výzkumníci Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney a Kris Wyckhuys ze zemědělské univerzity v Pekingu, kteří své poznatky publikovali v odborném časopise Biological Conservation. Široké veřejnosti jejich výzkum představil britský deník The Guardian.
Pro lidstvo je sice hmyz v mnoha případech obtěžující a hodný likvidace, avšak opylovává stromy a rostliny, které člověk využívá jako potraviny, a také slouží jako potrava ptákům či savcům. Jeho vyhynutí by proto znamenalo kolaps celého ekosystému.
Mizení hmyzu z krajiny zaznamenávají i čeští entomologové. Spolu s biology a Českým svazem ochránců přírody proto ve východních Čechách odkoupili část pozemků v přírodní rezervaci Zbytka na Rychnovsku, kde chtějí různými zásahy napodobit péči o krajinu před stovkami let. Jejich cílem je návrat hmyzu a rostlin, které z české krajiny mizí. Nákup dvou hektarů rezervace je první svého druhu v Česku. Peníze na odkoupení od soukromého vlastníka ochránci přírody vybírali mezi sebou i pomocí veřejné sbírky.
„Představuje to velikánský závazek, návratnost to pro nás má takovou, že tady zkoušíme dělat různé managementové zásahy a snažit se napodobit prostředí, které tady bylo. Předpokládáme, že se sem začnou vracet druhy zvířat i rostlin, které tady byly, ale už nejsou,“ říká botanik Michal Gerža.
Úbytek hmyzu ve střední Evropě je v posledních desetiletích obrovský. „Kolegové v Německu použili speciální sítě, do nichž hmyz lapali a zjišťovali tak jeho úbytek v krajině. Byl skoro 80 procent jedinců,“ popisuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd. Za poslední století podle něj jen v Česku zmizelo pět až 15 procent druhů. „To je 1 500 až 3 tisíce živočišných druhů, které zmizely z naší republiky. Z toho, co zbývá, patří až třetina mezi ohrožené druhy. Pokud s krajinou něco neuděláme, časem pravděpodobně zmizí taky,“ upozorňuje entomolog.
Podle výzkumníků, kteří jsou autory šokující studie, je hlavním viníkem blížící se katastrofy intenzivní zemědělství, v němž se nadužívá pesticidů a insekticidů.
Vliv však má i péče o lesy a louky. „Jedna z hlavních příčin je stav našich lesů a jejich podob. Donedávna lidi hospodařili jinak než dnes. A ještě předtím, než přišel člověk, který lesy různě narušoval, tak tady byla velká zvířata. A také oheň, který podobu lesů ovlivňoval tím směrem, že nebyl hustý, ale byl pěkně prosvětlený, stromy měly dost prostoru, mohly rychle růst. Staré stromy potřebují dost světla a místa. V dnešních lesích už nefunguje nic, co by je prosvětlovalo, nepasou se tady ani divocí býložravci, ani domácí dobytek, lesy prakticky nehoří. Tím pádem jsou husté a většina organismů, ať rostlin či živočichů, v nich přežít dnes nedokážou,“ vysvětluje důležitost změny péče o lesy entomolog Čížek.
Spolu s kolegy si proto dělá naději, že změna managementu na dvouhektarové ploše ve Zbytkách navrátí přírodě původní ráz a druhy brouků a denních motýlů, kteří odtamtud zmizeli, se vrátí, rozmnoží a budou kolonizovat další lokality v okolí. I proto ochránci přírody shánějí peníze na nákup dalších míst, kde by rádi nejen rozmnožili hmyz a rostliny, ale také zajistili, aby tamní lesy a louky zadržovaly více vody, která je v současnosti v české krajině rovněž nedostatková.
