Článek
Jednoduchá půjčka za pár minut. Nemusíte nic dokládat, stačí zaplatit jen manipulační poplatek 7 tisíc korun.
Za lákavou nabídkou, která může vyřešit momentální finanční nouzi, je však ve skutečnosti problém. Peníze sjednané jako úvěr nikdy na účet nepřijdou a smlouva nedává možnost se jich domoci stejně jako vrácení sedmitisícového poplatku. Je prakticky neprůstřelná.
Takový příběh zdokumentovali letos na podzim reportéři Seznamu v kanceláři jedné firmy v Kobylisích. A přestože ve videoreportáži, kterou si můžete pustit hned o dva odstavce níže, jsou způsoby lidí slibujících úvěrové služby popsány, zjednat nápravu je složité.
Svědčí o tom i slova ministryně financí Aleny Schillerové, kterou Seznam na jednání lidí z kobyliské společnosti upozornil.
„Pravomoci ministerstva v této oblasti jsou omezeny primárně na činnost legislativní, nevykonáváme dohled ani nedisponujeme možnostmi, jaké mají orgány činné v trestním řízení,“ píše Alena Schillerová, byť ujišťuje, že její resort je „v ochraně spotřebitele na finančním trhu a v oblasti spotřebitelského úvěrování zvlášť aktivní“.
Na reportáž se můžete podívat zde:
Reportáž o praktikách společnosti, která nabízí úvěry, ale peníze nikdy nedorazí.Video: Jiří Burýšek, Janek Rubeš
Alena Schillerová uvedla, že její resort před třemi roky prosadil přísný zákon o spotřebitelském úvěru, který žadatelům o úvěr a dlužníkům garantuje celou řadu práv a na poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů klade vysoké nároky jak z hlediska odbornosti, důvěryhodnosti, tak i například určité finanční vybavenosti.
„Ten, kdo těmto požadavkům nedostojí, by buď neměl vůbec získat povolení od České národní banky, nebo by o ně (pokud je již má) měl přijít,” dodává ministryně.
Můžete se i soudit, ale...
Případem, na který Seznam upozornil, se podle ministryně Schillerové prolínají roviny občanského i trestního práva.
Je tedy možné zneplatnit smlouvu, dosáhnout náhrady škody postiženým klientům nebo i potrestat ty, kteří nabízejí služby, kterým nedostojí. Musí ale rozhodnout soud a k tomu se případ z Kobylis ani nedostal. Oběti tedy mají šanci se bránit, nemají to ale jednoduché.
„Přemrštěná cena za údajné finanční poradenství, která je mnohem vyšší než ceny účtované např. advokáty, může být postižena zrušením smlouvy a vrácením peněz podle ustanovení o neúměrném zkrácení nebo neplatností smlouvy podle ustanovení o lichvě, pokud se prokáže zneužití určité tíživé situace na straně spotřebitele (občanskoprávní rovina) i v řízení trestním (trestný čin lichvy),” napsala Alena Schillerová Seznamu.
Většina klientů, které Seznam v případu oslovil, se bránit chtěla. Bylo jim ale řečeno, že policie nic udělat nemůže a Česká obchodní inspekce jedné z klientek oznámila, že by musela sama dokázat, že jde o podvod.
Seznam od klientů firmy zjistil, že v některých případech schůzky o slibovaném úvěru trvaly ani ne pět minut, pracovníci firmy na ně vyvíjeli časový nátlak a nedali jim prostor si smlouvu pečlivě pročíst. Ustanovení smlouvy sice někdy interpretovali, ale sdělovali klientům něco jiného, než dokument ve skutečnosti obsahuje.
...dokazování je obtížné
Ministryně financí postiženým klientům dává možnost podat návrh k finančnímu arbitrovi.
„Ten je orgánem státu určeným k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, včetně sporů s poskytovateli spotřebitelských úvěrů, bez ohledu na to, zda se jedná o úvěry skutečně poskytované či jen spotřebitele přislíbené, legální či ilegální,” píše ve své reakci Alena Schillerová.
Připouští však, že i tato cesta má svá úskalí.
„Obtížné je při využití výše uvedených dostupných právních institutů dokázat v rámci správního, občanskoprávního či trestního řízení nejen samotná fakta, tedy co se stalo, ale někdy i úmysl (zneužít nevýhodné situace u lichvy, uvést v omyl).”
Když se Seznam pokusil ve společnosti úvěr sjednat, lákali ho tamní pracovníci na půjčku, kterou přímo inzerovali. Nabídli půjčku až sto tisíc korun.
„Tady je třeba apelovat na obezřetnost žadatelů o úvěr,“ uvedla ministryně Schillerová. Měli by podle ní zbystřit ve chvíli, kdy po nich někdo požaduje poplatek předem (v popsaných případech už zmíněných 7 tisíc korun). „Zákon zakazuje požadovat po spotřebiteli platby předem,“ připomíná ministryně.
„Vždyť je to proti logice úvěrování. Potřebuji peníze, protože je nemám. Takže nemám ani z čeho předem platit,“ uvedla dále.
Seznamu napsala, že sice rozumí lidem, kteří se ocitnou ve finanční tísni a nemají šanci získat půjčku jinde než v „šedé zóně“.
„Doporučuji před takovým krokem navštívit dluhovou poradnu. A pokud už je člověk poškozen, potom je nutno hájit svá práva – trestním oznámením u policie, podáním podnětu orgánu dohledu a žaloby u soudu,” uvádí ministryně Schillerová.
Expert na exekuce z Člověka v tísni Daniel Hůle dodává, že lidé by se zásadně neměli scházet s nikým, kdo nemá licenci u ČNB. „To člověk může zjistit na webu ČNB, popřípadě se podívat na náš Index odpovědného úvěrování,” říká.
Půjčku za každou cenu jako východisko v tíživých finančních situacích Daniel Hůle nevidí: „V řadě případů prostě legální půjčku není možné poskytnout. To má být signál, že je nezbytné hledat jiné řešení, nikoliv se obrátit na lichváře.”
