Hlavní obsah

Za rok a půl přes milion. Jak rostou ceny bytů v Česku

Seznam Zprávy ve spolupráci se společností EMA data zmapovaly, jak za poslední rok a půl rostly ceny nemovitostí v jednotlivých regionech. Od loňského března si Češi za průměrný byt připlatí o milion víc.

Článek

Dostupnost bytů v Česku se nadále snižuje, už tak drahé byty stále zdražují. Cena za metr čtvereční od loňského března v průměru vzrostla o více než 15 tisíc – ze 42 na aktuálních téměř 58 tisíc. Byt o velikosti 65 m2 stojí průměrně 3 751 020 korun.

Ceny se však liší region od regionu. Seznam Zprávy zmapovaly, jak se za poslední rok a půl vyvíjely ve všech krajích České republiky. Nejdražším místem je tradičně Praha, nejlevnější bydlení lze sehnat na Ústecku.

Graf s vývojem cen za metr čtvereční počítá s průměrnou cenou za metr bytu v osobním vlastnictví, bez rozdílu stavu či materiálu.

O ceně bytů rozhodují obce a města

V rámci bytové politiky zůstává metropole nejdražším a nejméně dostupným krajem dlouhodobě. Cena za metr čtvereční v Praze dosahuje téměř 112 tisíc korun. Pro srovnání: v druhém nejdražším regionu, kterým je Jihomoravský kraj včetně Brna, pořídíte metr čtvereční v průměru za 70 tisíc, tedy o 42 tisíc levněji. Trojici nejdražších krajů pak uzavírají střední Čechy (64 tisíc za m2).

Na opačné straně spektra stojí kraj Ústecký – metr čtvereční tu stojí necelých 30 tisíc, což je nejméně v celé České republice. V březnu 2020 jste jej však mohli odkoupit za 18 510 korun. „Nárůst cen nemovitostí včetně bytů je zřetelný na celém území republiky. Právě v Ústeckém kraji je dle vyjádření odhadců výrazný, ale v zásadě se jen dorovnaly ceny nemovitostí se zbytkem republiky. Dříve bývaly v Ústeckém kraji nižší,“ upřesňuje mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.

Samotné kraje však pohyby cen bytů nemonitorují, hospodaření s byty mají ve své pravomoci zpravidla města a obce. „Jihomoravský kraj není vlastníkem ani investorem v oblasti bytové politiky,“ nechtěla růst cen v regionu komentovat například mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková.

„Problematika růstu cen nemovitostí, otázky bytového fondu a jeho dostupnost nespadají do kompetence řešení a agendy Krajského úřadu Plzeňského kraje. Obecní bydlení a jeho dostupnost řeší obce s rozšířenou působností,“ potvrzuje mluvčí Plzeňského kraje Helena Frintová.

S rostoucí cenou za metr čtvereční se samozřejmě zvyšuje i cena za celou nemovitost. Za byt o velikosti 65 m2 – dle Českého statistického úřadu průměrná velikost bytu v Česku – nový vlastník v současnosti zaplatí v průměru 3 751 020 korun. V březnu minulého roku to přitom bylo o milion méně.

Na opačných koncích Karlovarsko a Královéhradecko

V průměru nejdražší byt o rozloze 65 metrů čtverečních lze pořídit v Praze (7 243 616 korun), v Jihomoravském kraji (4 535 765 korun) a ve středních Čechách (4 167 426 korun).

Průměrná cena bytů stoupla od loňského roku ve všech čtrnácti krajích, nejnižší index růstu cen však zaznamenal Karlovarský kraj. „Karlovarský kraj je specifický vlastnickou strukturou, v níž jsou mnohem více zastoupení občané Ruska, kteří měli v průběhu pandemie zhoršenou možnost cestování,“ vysvětluje Petr Zámečník, Content Chief Officer EMA data. Za byt o velikosti 65 m2 v Karlovarském kraji zájemce v současnosti zaplatí kolem dvou a čtvrt milionu korun, v březnu 2020 stál tentýž byt o čtvrt milionu méně.

Oproti tomu cenově výrazný nárůst zaznamenali nejen v již zmíněném Ústeckém kraji, ale především v kraji Královéhradeckém. Právě tam od března 2020 cena průměrného bytu vzrostla o více než milion a čtvrt.

Hypoteční úroky porostou

„Přestože meziroční nárůsty budou ještě nějakou dobu poměrně vysoké, osobně se domnívám, že v brzké době dojde ke zpomalení růstu až stagnaci cen nemovitostí. Důvodem je, že ceny již narážejí na hranici koupěschopnosti zájemců o bydlení,“ dodává Zámečník.

Ačkoli může růst cen nemovitostí v dohledné době zpomalit, pro konečného vlastníka to je jen částečně dobrá zpráva. „Stále více se začne projevovat růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Česká národní banka vzhledem k vysoké inflaci pravděpodobně přistoupí k navýšení základních sazeb do konce roku o 1 procentní bod, a to se projeví i v hypotečních sazbách,“ připomíná analytik Petr Zámečník.

Související témata:

Doporučované