Článek
Soudy nakonec v jeho prospěch nerozhodly, o e-kolech se ale i dnes mluví stále víc. I díky Jakubu Ditrichovi jich po Česku jezdí už zhruba 200 tisíc a stále přibývají. Jen loni se jich u nás prodalo 50 tisíc – o čtvrtinu víc než předchozí rok.
„Stále jsme ale úplně na začátku. Ten boom bude pokračovat mnoho dalších let. Můj odhad je, že za pět let u nás elektrokola nahradí mechanická jízdní kola,“ dodává Ditrich s tím, že v Česku je nyní každé šesté prodané kolo elektrické. V Německu je to každé třetí a Nizozemsku už prodeje elektrokol nad prodeji kol mechanických převažují.
Elektrokola se přitom prosazují nejenom v městské cyklistice, ale i v té sportovní. „Hitem letošního roku jsou silniční e-kola. Tedy klasická silnička s úzkými plášti, lehoučké kolo, ale s asistencí elektromotoru,“ říká Ditrich.
Cena roste
Češi za elektrokola neváhají platit desítky tisíc. „ Jsou elektrokola takzvaně supermarketová, která mohou stát nějakých 15 tisíc. To bych úplně nedoporučoval. 30 až 40 tisíc korun je takový rozumný medián, kde se vyplatí dívat. Samozřejmě, pokud chcete něco lepšího, třeba vzduchovou vidlici nebo extrémně velikou baterii, tak si pak připlatíte,“ říká Ditrich s tím, že nejdražší kolo na českém trhu stojí 350 tisíc korun.
Kola, která jsou letos v prodeji, jsou zhruba o dvacet procent dražší, než byla ta loňská. Mohou za to nejenom nové technologie, tedy výkonnější motory a nové mechanické komponenty kol, ale také antidumpingová opatření proti Číně – dosud největšímu výrobci. Kompletace kol totiž nově probíhá mimo Asii. „Máte komponenty, které jsou vyrobené v Asii a dříve se tam, také na základě objednávek evropských výrobců, přímo na zakázku kompletovaly. Teď se ta kompletace přesunula do Evropy. Samozřejmě, že ne do Německa ani do Francie, ale většinou do států, jako je Bulharsko, Rumunsko, Polsko či Česká republika, kde je nižší cena pracovní síly,“ říká Ditrich.
Elektrokolo ze Škodovky
Na výrobu elektrokol se stále více soustředí i automobilky. „Nakonec, jak Škodovka, tak třeba i Peugeot a spousta dalších automobilek začínala kdysi dávno jízdními koly a teprve potom začala vyrábět auta,“ dodává Ditrich s tím, že jsou už i výrobci klasických kol, kteří svou výrobu přesměrovali na kola elektrická. „Takovou známou značkou je třeba německá Haibike ze skupiny Accell Group. Ta se trendu elektrických terénních jízdních kol chytila jako první někdy pět let zpátky a dnes už v podstatě mechanická jízdní kola zcela opustila. Když se podíváme do Čech, tak jsou to třeba značky Apache nebo Leader Fox, které sice ještě trošku něco vyrábějí, ale 90 procent jejich produkce dnes jsou elektrokola,“ dodává Ditrich.
Elektrokola mají spoustu podporovatelů, ale i odpůrců. Nechápou, proč nahradit klasické kolo něčím s motorem, vadí jim, že pro elektrokolo není nutné povinné ručení nebo třeba helma. Tu Jakub Ditrich odmítá. „ Pokud se po Praze dopravuji na kole či elektrokole, nepovažuji to za nutné. Je mnohokrát vyzkoumáno, že v tom městském provozu vám ta helma není nic platná. Když vás má zajet tramvaj, tak vás zajede s helmou i bez helmy,“ říká Ditrich.
Vyšší rychlost i bez legislativy
Elektrokolo tak, jak je aktuálně evropskou legislativou definováno, může jezdit s asistencí elekromotoru maximální rychlostí 25 kilometrů v hodině. Realita je ale jiná a většina e-kol na českém trhu je přečipovaná, aby mohla jezdit rychleji. „ Ano, děje se to. I my to nabízíme. Pokud bychom nenabízeli čipování středových motorů, tak bychom asi zbankrotovali. Zákazník to chce. V okamžiku, kdy si vyzkoušíte elektrokolo, jste nadšená, že vám to pomáhá. Pojedete na první výlet a zjistíte, že v těch 25 kilometrech to kolo najednou cukne, dál už nejede a předjíždí vás, úsměvně, normální cyklista. A vy si říkáte: Tohle nechci. Nedá se s tím něco udělat?“ říká Ditrich. S takovýmto kolem ale cyklista porušuje vyhlášku a v případě dopravní nehody je vždy považován za jejího viníka.
Ditrich i proto teď patří mezi iniciátory zvýšení rychlosti elektrokol na 32 kilometrů v hodině. K tomu má sloužit i evropská petice.
