Článek
Za mimořádnou práci během nouzového stavu schválila vláda už v květnu pro pracovníky v sociálních službách odměny 40, 20 a 10 tisíc korun měsíčně, podle toho, do jak bezprostřední blízkosti se dostali k nakaženým. Peníze by se jim měly připočítat k červencové výplatě.
Finanční bonus ovšem minul pracovníky, kteří se starají o děti v takzvaných Zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), protože nespadají pod zákon o sociálních službách jako například domovy pro seniory nebo denní stacionáře (kde pracovníkům finanční odměna náleží), ale pod zákon o sociálněprávní ochraně dětí.
„Ty odměny, to je taková nespravedlnost. Oni by fakt potřebovali vědět, že si jejich práce vážíme,“ říká Hana Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, který provozuje patnáct domů pro děti vyžadující okamžitou péči.
„Zapomnělo se na ně, ačkoli zajištovali provoz pro ohrožené děti nonstop a ve ztížených podmínkách,“ říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelky organizace SOS Dětské vesničky a členka výboru Asociace Dítě a Rodina.
Pracovníci těchto zařízení přitom byli během jara častokrát také vystavení riziku nákazy. Například, když vyráželi pro děti, o které se následně i starali, a to bez toho, aby zkoumali, jestli jsou, nebo nejsou nakažené. Jde nejčastěji o děti, jejichž rodiče přišli o bydlení, ale i týrané nebo sexuálně zneužívané děti.
O nespravedlnosti mluví i další ředitelé a zaměstnanci, které redakce Seznam Zpráv kontaktovala. Přáli si ale zůstat v anonymitě.
„Někteří zaměstnanci to neustáli. Za takové peníze, které berou, a za ty starosti, jež mají, došli k závěru, že to nemůžou dělat,“ líčí Kupková s tím, že se tím v delším horizontu zadělává na problém s nedostatkem pracovníků.
Paradoxně tak mohlo docházet i k tomu, že někteří pracovníci v rámci jednoho dětského centra na odměny mohli dosáhnout zatímco další, kteří se starali o děti v nouzi, ne.
To hrozilo například i v Dětském centru Zlín, kde nakonec ředitel vyjednal pomoc od kraje, který je zřizovatel organizace.
„Jinak by to bylo fakt nefér vůči zaměstnancům, že dva typy služby dostaly velmi pěkné odměny a třetí typ jen proto, že nespadá do správné legislativy, ne. A ta práce byla přitom za mě ještě rizikovější, protože jsme přijímali děti nezávisle na nějakém mimořádném režimu,“ říká ředitel centra Marek Mikláš a vyzdvihuje domluvu s krajem.
Odměny z peněz na provoz
Ministerstvo práce a sociálních věcí o problému ví. Už koncem června se to pokoušelo vyřešit tím, že umožnilo ředitelům zařízení, která mají na starost děti vyžadující okamžitou pomoc, vyplatit svým podřízeným odměny z dotace, kterou vypisují na provoz těchto domovů.
Na webu MPSV jsme zveřejnili dotační výzvu pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Rozhodli jsme, že z těchto peněz je možné hradit i odměny, záleží ovšem na daném zařízení, jak se k tomu postaví. Jako uznatelný náklad vezmeme odměny za krizové měsíce březen - květen.
— Jana Maláčová (@JMalacova) June 29, 2020
Jenomže část ředitelů tvrdí, že peníze z dotace nemohou použít na odměny, protože jinak by jim nezbyly finance na provoz.
„Byl to pořád stejný balík peněz. Nebyla tam vyčleněná část peněz navíc, kterou bych mohl pracovníkům vyplatit,“ říká Marek Mikláš.
„Zaměstnanci se mě ptali, kde mají ty peníze, které paní ministryně přislíbila dotací. A já jim musím vysvětlovat, že paní ministryně žádné peníze nedala,“ potvrzuje Hana Kupková.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se ovšem brání, že část zařízení peníze z dotací dokázala na odměny využít.
„Podle informací od zařízení víme, že využití této dotace přímo na tyto odměny plánuje nyní sedm zařízení a další plánují vyplatit odměny ze svých zdrojů, které ušetří díky této poskytnuté dotaci,“ reaguje Michala Buchtová z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Například Radka Soukupová, ředitelka Dětského domova Charlotty Masarykové na Zbraslavi se chystá vyplatit zaměstnancům odměny z vlastních uspořených zdrojů. Právě peníze z dotace jí pak mají umožnit, že úspory použije na odměny a ne na výdaje.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je v České republice několik desítek. O dotaci si podle ministerstva zatím požádalo 20 provozovatelů na 39 konkrétních zařízení.
Podle Hany Kupkové z Fondu ohrožených dětí jde v celém sporu o maximálně patnáct milionů korun, které by všechna Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro své pracovníky potřebovala, aby mohla vyplatit odměny podle stejného klíče jako další sociální zařízení.
