Článek
Trestným činům z nenávisti chce Stříž přesto věnovat velkou pozornost, stejně jako jeho předchůdce Pavel Zeman. Jde o hodně opomíjenou, a přitom velmi nebezpečnou trestnou činnost, řekl dnes Stříž. Lidé by podle něj měli znát dělící čáru, kde se projev názoru dostává do kolize s trestním zákoníkem.
„Nejde nám o zpřísňování trestů, už vůbec ne o zavírání lidí za verbální trestné činy. Principiálně verbální trestný čin by nikdy neměl být trestán nepodmíněným trestem. Snažíme se docílit trestů výchovných, mírných, alternativních. Ale chceme jasně ukázat a dát signál společnosti, že některé výroky už přesahují rámec běžné společenské normy,“ řekl Stříž.
Orgány činné v trestním řízení se už podle Stříže dokážou dobře vypořádat s fyzickým násilím z nenávisti - umí podobné trestné činy pojmenovat, kvalifikovat a vyšetřovat. U „hate speech“, tedy verbálních nenávistných projevů založených na rasové, etnické či náboženské nesnášenlivosti, je však situace složitější. Pro policii je obtížné hledat hraniční projevy v záplavě elektronické komunikace, ani státní zástupci podle Stříže neměli vždy jednotný pohled.
„Vybalancovat tu míru, kdy ještě se bavíme o svobodě slova, politických prohlášeních, občanských postojích, a kdy už jde o rasové nebo jiné nenávistné útoky, je velmi složité,“ uvedl Stříž. „Chceme, aby lidé pochopili, že jejich vyjadřování má určitou míru svobody, ale existuje určitá dělící čára, kde už se dostávají za hranu nejenom společenské a etické únostnosti, ale dostávají se i do kolize s trestním zákoníkem,“ doplnil.
Hranici trestnosti pomáhá postupně stanovovat soudní praxe, tedy rozhodnutí justice v konkrétních kauzách. Hned v několika případech nenávistných projevů podával bývalý nejvyšší žalobce Pavel Zeman dovolání k Nejvyššímu soudu. Nesouhlasil s tím, aby případy končily jen v přestupkovém, respektive kázeňském řízení. Šlo o antisemitské výhrůžky adresované Židovské obci v Praze, komentáře policisty, který se na facebooku ostře vyjadřoval o islámu, nebo facebookový příspěvek komunálního politika o prezidentovi.
Ve všech případech šlo podle Pavla Zemana o trestné činy, Nejvyšší soud ale podnětům nevyhověl. Stříž s výsledkem sice není spokojený, ale pokládá za důležité alespoň to, že Nejvyšší soud na základě dovolání vyjadřuje svůj názor. Zopakoval, že Nejvyššímu státnímu zastupitelství nejde o přísnější trestání lidí, spíše o stanovení „dělící čáry“.
Stříž se zároveň domnívá, že sazba u některých trestných činů je velmi přísná. Poukázal například na kauzy lidí, kteří na sociálních sítích schvalovali nábožensky motivovaný teroristický útok na mešity na Novém Zélandu. Trestní zákoník stanovuje, že pokud někdo veřejně přístupnou počítačovou sítí schvaluje teroristický čin nebo vychvaluje jeho pachatele, bude potrestán pěti až 15 lety vězení. „Často ty soudy poměrně rozumně, i podle našeho názoru, šly takzvaně pod sazbu,“ uvedl Stříž. Pisatelé podobných drastických výroků jsou podle něj často „normální lidé“, ovlivnění například svou frustrací a obecnou nespokojeností.
Justice se zabývala například kauzou mladíka, jenž pod videem útoku na Novém Zélandu napsal „Jak jim chutná jejich medicína! Dobrá práce! ????“. Krajský soud v Brně mu uložil šest let vězení nepodmíněně. Vrchní soud v Olomouci ale verdikt zmíril na tři roky vězení s podmínečným odkladem na čtyři roky.
