Článek
„12. 1. 2021 byla škole předána petice rodičů s žádostí o neprodlené zahájení on-line vyučování, především u hlavních předmětů: matematika, český jazyk, fyzika a výuka cizích jazyků. V době inspekční činnosti byl zjištěn velmi nízký podíl synchronní on-line výuky, pouze v českém jazyce, cizím jazyce a chemii, v matematice on-line synchronní výuka neprobíhala vůbec,“ zmiňuje tematická zpráva České školní inspekce jeden anonymní příklad školy, která s pravidelnou on-line distanční výukou nezačala ani téměř po roce od prvního uzavření škol.
A takových škol nebylo na začátku letošního roku zrovna málo – minimálně dvě procenta. Inspektoři pak jejich počet odhadli asi na 150.
„Těmto školám jsme dále věnovali intenzivní pozornost, protože naším cílem primárně bylo to, aby začaly fungovat. Je ale potřeba vnímat fakt, že mezi těmito školami byly i školy, které sice žádnou online výuku nerealizovaly, jakkoli to bylo vhodné a možné, ale které aplikovaly jiné přístupy, v daném kontextu také efektivní a smysluplné, jako jsou například pravidelné prezenční individuální konzultace ve vyšší intenzitě a četnosti,“ upřesňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Pokud tedy odečteme tyto světlé výjimky, stále i v druhém pololetí minulého školního roku některé školy se žáky on-line formou nekomunikovaly, ačkoliv jim v tom nic nebránilo. Viníci tohoto stavu jsou pak podle inspektorů dva – ředitel, který nekvalitně vede školu, a zřizovatel, u nějž je otázkou, do jaké míry se o kvalitu vzdělávání na své škole zajímá. V úvahu pak tedy přicházel i návrh na odvolání ředitele, který Česká školní inspekce může podat. A zmiňoval ho na jaře jako krajní možnost řešení i ministr školství Robert Plaga (za ANO).
„V některých případech, kde byla situace natolik neudržitelná, že by bylo namístě podat návrh na odvolání ředitele školy, došlo k tomu, že ředitel školy se sám nebo po dohodě se zřizovatelem rozhodl skončit. Fakticky jsme tak podali pouze jeden návrh na odvolání ředitele školy v kontextu dlouhodobě a zásadně velmi problematické realizace distančního vzdělávání,“ dodává Andrys.
V tomto případě šlo o školu v malé obci v Karlovarském kraji. Ředitel ale ve funkci i nadále pokračuje, protože se zřizovatel návrhem inspektorů neřídil a svého ředitele podržel. Jedině zřizovatelé, kterými jsou v případě základních škol nejčastěji obce a u středních škol kraje, mohou ředitele odvolat.
Kdo má řídit ředitele
Naprostá většina ředitelů se však s nároky na distanční výuku popasovala. Už na jaře 2020 zvládaly naprosto nečekanou a obrovsky obtížnou situaci kolem uzavření škol dvě třetiny z nich. Zbytek ředitelů dostal poměrně dlouhou dobu hájení na to, aby nedostatky odstranil.
Přesto v polovině druhého školního roku ovlivněného koronavirem podle závěrů České školní inspekce (ČŠI) téměř desetina ředitelů nezvládala vést pedagogický sbor tak, aby distanční výuka byla pro žáky přínosná. Seznam Zprávy se tak Ministerstva školství ptaly, zda toto není důvod pro jejich odvolání.
„MŠMT v tomto nemůže dávat ČŠI pokyny, kolika a jakých ředitelů se má návrh týkat. Návrhy by měly vycházet z inspekční činnosti ČŠI a posouzení, zda byly zjištěny tak závažné nedostatky, je na odpovědnosti inspektorů. Je tedy možné, že jednotliví ředitelé na základě inspekční činnosti a jejích závěrů přijali opatření k nápravě a návrh na odvolání tak nebylo třeba podávat,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Se školami, které zvládají svou roli různě, má velkou zkušenost organizace Člověk v tísni. Působí totiž v oblastech, kde do potíží se vzděláváním zasahují také sociální a ekonomické trable. Nicméně kvalita škol a ředitelů se významně liší.
„Neříkám, že to tak je vždycky, ale ředitel může být součástí různých lokálních zájmů nebo politických her. I výběrová řízení pak mohou být netransparentní a z toho důvodu se do nich hlásí třeba jen jeden člověk nebo také nikdo,“ popisuje ředitel vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni Tomáš Habart.
Řešením je podle Habarta střední článek podpory. Ministerstvo školství už jeho koncept pilotuje. V každém regionu by tak měl vzniknout úřad, který školám pomůže od administrativní a nepedagogické zátěže, a zároveň bude školám nabízet metodickou pomoc. Habart ale rovněž dodává, že je nutné, aby střední článek získal i další pravomoce směrem ke školám a zřizovatelům.
„Neměl by to být jen střední článek podpory, ale i řízení. Měl by mít silnější kompetence vůči zřizovatelům, kteří mají hlavní pravomoc v dosazování a odvolávání ředitelů. Inspekce a další orgány mají stále jen poradní roli,“ dodává Habart.
Odvolání jako poslední možnost
Odvolání ale samozřejmě není jedinou zpětnou vazbou, jak může Česká školní inspekce nebo zřizovatel řediteli sdělit, že v jeho vedení školy vidí mezery. Inspektoři promlouvají do fungování školy závěry inspekčních zpráv, které musí ředitel brát v potaz. Zřizovatel zase může hodnotit práci ředitele a následně svůj pohled obtisknout i do jeho odměňování.
„Prioritou kontrolní činnosti kvality distančního, ale i prezenčního vzdělání není postih ředitele, ale zjištění stavu a v případě pochybení nastavení opatření k jeho zlepšení. Je potřeba si uvědomit, že ředitelé škol čelili během pandemie mnoha výzvám, se kterými se museli vypořádat. Naprostá většina z nich to zvládla,“ dodává ale Lednová.
Z předchozích inspekčních zjištění vyplynulo, že 10 tisíc žáků z distanční výuky zcela vypadlo. Zhruba 50 tisíc dětí se pak neúčastnilo on-line výuky kvůli technickým potížím. Ani učitelům se ale nevyhnuly problémy, které přitom neoddělitelně souvisely s klimatem ve škole a přístupem vedení. Ze závěrů červnového průzkumu PAQ Research vychází, že 38 procent pedagogů zažilo během covidové pandemie depresivní nebo úzkostné stavy, a to často kvůli přetížení. Při práci 86 procentům pomáhalo sdílení s kolegy a 64 procentům právě instrukce od ředitele a vedení školy.
