Článek
"Já dneska říkám, že ty sazby jsou tři. Nula, čtyři a šest bodů. Jinými slovy – u malých přestupků jdeme na to, že se můžou vyřešit mírnou finanční pokutou a nebo i domluvou, ta tam zůstává," uvedl Ťok. Body se podle něj nebudou přičítat například za to, pokud nebude mít řidič u sebe řidičský průkaz či další podobné věci. „Jsou to takové ty bagatelní přestupky, které jsme trestali dvěma body a myslím, že to není úplně fér,“ dodal.
Ambicí je podle ministra systém zjednodušit. „Chceme zdůraznit – jestliže jezdíš riskantně, chováš se jako pirát silnic, děláš to vědomě, tak bychom tě měli potrestat velmi rychle. Jestliže neuděláš nic, co je zásadního, tak bychom tě neměli trestat tím, že dostaneš body a budeme tě někde honit,“ podotkl. Dodal, že je důležité, aby systém podpořila policie, a to tím, že bude kontrolovat a postihovat chování řidičů v nebezpečných úsecích.
Předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura tvrdí, že avizovaný záměr má zpoždění. Ťok podle něj ještě v roce 2016 sliboval, že podobné změny začnou platit od začátku roku 2018. Další zdržení očekává v Poslanecké sněmovně a Senátu, kde podle něj k návrhu bude ze strany zákonodárců předložena řada pozměňovacích návrhů. „Já osobně se k tomu přidávat nebudu, ale bohužel to zpoždění máme. Souhlasím s tím, že policisté mají být více na silnicích,“ dodal.
Bodový systém začal v Česku platit 1. července 2006. Maximum – 12 trestných bodů – nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování 70.000 řidičů, tj. zhruba procento všech registrovaných šoférů. Ke konci loňského června bylo podle statistik ministerstva dopravy vybodováno 39.640 řidičů. Bodovaný byl tehdy každý zhruba čtrnáctý řidič.