Článek
Překvapivý obrat nabrala vleklá vládní krize, v níž se hraje už více než tři měsíce o post ministra kultury. Místopředseda sociální demokracie Michal Šmarda v pondělí večer oznámil, že se své nominace vzdává.
„Nechci být členem vlády Andreje Babiše,“ uvedl překvapivě po měsících, kdy on i ČSSD na jeho nominaci trvali. To ještě v pondělí ráno opakoval předseda strany Jan Hamáček po jednání s premiérem Babišem.
V pozdních večerních hodinách už mohl Hamáček reagovat jen na Šmardův náhlý krok. „Rozhodnutí Michala Šmardy vzdát se kandidatury na ministra kultury respektuji a lidsky chápu, jakkoliv mě to mrzí. Oznámil mi to dnes jako svoje rozhodnutí s tím, že chce kandidovat do Senátu na Žďársku,“ napsal Seznamu předseda sociálních demokratů.
Situaci jsme sledovali online:
Co se tedy stalo? A především, kdo bude příštím ministrem kultury, když Andrej Babiš nadále tvrdí, že bude mít o obsazení kabinetu jasno před nejbližším zasedání vlády, které je naplánováno na pondělí 26. srpna?
Podle dobře informovaných zdrojů Seznamu z Lidového domu jsou aktuálně ve hře dvě jména.
„Prezident Miloš Zeman naznačil, že by mu jako vhodný kandidát na tento post vycházel Jan Birke,“ uvedl důvěryhodný zdroj, který je s jednáními vrcholných politiků obeznámen. Poslanec a starosta Náchoda patří k přívržencům prezidenta v ČSSD. Zároveň – stejně jako Zeman – vidí ekonomické příležitosti ve spolupráci s Čínou. Sám ostatně v Číně v 90. letech jako manažer působil.
To se ale nezamlouvá Janu Hamáčkovi, protože chce zachovat alespoň zdání toho, že si ministra vybírá sám. Jeho protinávrhem podle informací Seznamu má být Kateřina Kalistová. Dlouholetá náměstkyně na Ministerstvu kultury a členka sociální demokracie má hned dvě výhody. Rozhodně jí nelze upřít erudici, jejíž absenci Zeman kritizoval u Michala Šmardy. Aktuálně má Kalistová v gesci sekci živého umění. A zároveň se proti ní nestaví ani premiér Babiš, který ji dokonce několikrát zmínil, když se mluvilo o tom, kdo dočasně povede ministerstvo po odvolání Antonína Staňka k poslednímu červencovému dni.
Konečný verdikt, kdo skutečně nominaci získá, padne po sérii klíčových jednání tento týden. Dnes vpodvečer se má v Lánech s prezidentem setkat premiér. Na konci týdne pak bude jednat předsednictvo sociální demokracie, které by mělo přijít s novým kandidátem.
A proč Michal Šmarda svou nominaci nakonec vzdal?
Jednoduchá odpověď zní, že nevydržel tlak, pod nějž ho dostali spolustraníci, kteří chtějí ČSSD udržet ve vládě s Andrejem Babišem stůj co stůj. K těm patří například středočeši, což je mimochodem domovská organizace předsedy Hamáčka.
Jejich argument zní: Voliči by nám neodpustili, pokud bychom rozbili kabinet Andreje Babiše. Důvody jsou prý dva. Jednak zbytek voličů sociální demokracie podle zastánců setrvání ve vládě hodnotí pozitivně Andreje Babiše, jen jej nechce volit. Druhak může díky setrvání ve vládě sociální demokracie naplňovat svůj program. (Nicméně jejich úspěchy se pak chlubí mediálně zdatnější premiér.)
Této verzi odpovídají i výroky Michala Šmardy, s nímž Seznam mluvil poté, co oznámil stažení své kandidatury v České televizi.
„Nechtěl jsem čekat, až za pár týdnů Babiš sám moji nominaci stáhne,“ uvedl pro Seznam s tím, že spouštěčem pro jeho rozhodnutí bylo premiérovo oznámení, že „se Šmardou ve vládě sedět nebude“.
Předešlé přestřelky prý bral jako klasické politické tanečky. Kandidaturu přijal s tím, že se domníval, že se s Babišem dá spolupracovat.
„Pochopil jsem dvě věci. Když budu trvat na své nominaci, budu hrát to divadélko s ním (Babišem, pozn. red). A to nechci. A druhá věc, že mám opravdu handicap, když nemám přímý mandát pro centrální politiku. Proto chci kandidovat v nejbližších senátních volbách na Žďársku. Pochopil jsem, že bez mandátu jsem jen otrokem hrátek a kdejaký obejda si proto ze mě může dělat legraci,“ dodal.
A jaká je v celém příběhu role Jana Hamáčka? Ten původně nestál o odvolání Antonína Staňka. Nechal se k němu ale dotlačit lidmi, kteří jsou nespokojeni s tím, že je sociální demokracie ve vládě s Andrejem Babišem. Jde například o prvního místopředsedu strany Romana Onderku, který ostatně nestandardně již v dubnu v televizním studiu vyzval Staňka k rezignaci. A to poté, co odvolal šéfa Národní galerie Jiřího Fajta.
Hamáček pak Staňka podle insiderů „hodil přes palubu“ ve chvíli, kdy se ukázalo, že Fajtovi bylo nabídnuto místo finančního ředitele v galerii, kde měl podle Staňka špatně hospodařit.
Pak se rozeběhla hra, do níž se s chutí vložil prezident Miloš Zeman a chtěl rozhádanou ČSSD potrápit. A čím více opakoval Jan Hamáček, že prezident se pohybuje mimo Ústavu, když nechce odvolat Staňka a jmenovat vybraného kandidáta Michala Šmardu, tím více se Zeman zatvrzoval.
O to déle tak Šmarda, který o vládní angažmá původně nestál, notabene hned na počátku byl proti spolupráci s hnutím ANO, musel čelit tlaku, aby „neblokoval dohodu“.
Dohoda je po jeho rezignaci možná. Vláda hnutí ANO a sociální demokracie tak může pravděpodobně pokračovat, než narazí na nějakou další překážku. Jednání o rozpočtu, které chtěli sociální demokraté využít jako další spouštěč rozporů, se chýlí ke konci. A ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím většině ministrů za ČSSD alespoň částečně vstříc vyšla.
Tlaku opustit vládu bude ČSSD čelit znovu zřejmě v momentě, pokud se státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodne vyhovět návrhu policie a Andreje Babiše a jeho blízké obžalovat v kauze Čapí hnízdo. Případně ve chvíli, kdy dorazí finální verze auditů Evropské komise. V předběžné verzi auditoři totiž dospěli k tomu, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů jako politik a byznysmen v jedné osobě, když nadále ovládá Agrofert přesto, že jej vložil do svěřenských fondů. A proto by firma neměla podle nich pobírat stamiliony evropských dotací.
