Za kulisy: Babiš dobyl už i krizový štáb, padala u toho slova o konci vlády

Andrej Babiš a část jeho vlády předvádí už týdny ve věci koronavirové epidemie nestandardní rozhodnutí (pouští třeba na dovolenou ředitelku lékového ústavu), avšak to, co učinila v neděli večer, lze považovat za bezprecedentní.

Zároveň s tím, že uvalila kvůli šířícímu se koronaviru karanténu na celou Českou republiku, konečně po několikero odmítnutých návrzích aktivovala Ústřední krizový štáb. Jeho vedení však nesvěřila podle léta dodržovaných principů politikům, ale náměstkům ministrů.

Místo ministra obrany nebo ministra vnitra, kteří by nesli politickou odpovědnost, že zvládnou tíživou situaci, tak bude štáb řídit úředník – přesněji ministerský náměstek dle potřebné odbornosti.

Ač se do čela štábu postavil v roli úředníka všeobecně respektovaný odborník, jehož kompetenci nikdo nezpochybňuje, bylo v neděli před půlnocí patrné, že jednota vládního týmu za tímto verdiktem rozhodně není.

„Vláda hlasovala a profesor Prymula povede krizový štáb,“ vysvětloval na nedělní vládní tiskové konferenci vicepremiér Jan Hamáček, proč po dvaceti letech nemusí vést Ústřední krizový štáb ministr vnitra – tedy nyní on – ale i náměstci ministrů podle odbornosti. A záležet bude na vůli premiéra.

Pokud by se mělo číst z řeči těla, bylo zřejmé, že v Hamáčkovi navzdory věcné odpovědi plály emoce. Aspoň navenek je pak udržel i den poté. K tomu, co si prosadil s podporou svých lidí Andrej Babiš, se vicepremiér odmítl vracet.

„Mám jiné starosti,“ uvedl, přestože se události z nedělního večera staly jedním hlavních témat na sociálních sítích.

S návrhem na změnu v řízení Ústředního krizového štábu přišel na vládu premiér Andrej Babiš.

Několik zdrojů obeznámených s průběhem nedělního jednání Seznam Zprávám řeklo, že debata kolem toho byla vzrušená. Přerušovaly ji výbuchy „chvilkových emocí“, jak popisují zdroje.

Podle nich se dokonce mluvilo o možném pádu vlády, k němuž by eskalace neshody mezi koaličními stranami mohla vést. Vyjasňování, kdo co řídí, se podle informací Seznam Zpráv vinula celým několikahodinovým jednáním vlády a spory o kompetencích opakovaně schůzi „zasekávaly“. I proto se schůze vlády protáhla do pozdních hodin nedělního večera.

Sociální demokraté však neměli po ruce mediálně silnější argument, kterým by přebili Babišovo připravené vysvětlení, že Ústřední krizový štáb je vlastně „jen“ poradní orgán vlády a měl by jej tedy řídit odborník na danou věc, kvůli které je země ochromená.

Socialisté se tedy nakonec stáhli a návrh změnit status krizového štábu dál nenapadali. A to přesto, že jsou stále přesvědčeni, že by Jan Hamáček ústřední krizový štáb řídit dokázal. „Má v tom přehled, umí to, což se projevilo ve shánění roušek z Číny, v tom byl úspěšný,“ říká k tomu Hamáčkův vládní kolega z ČSSD.

Podle zdrojů z ČSSD se sociální demokraté obávali také mediálního vlivu Andreje Babiše a toho, že je na veřejnosti vylíčí jako politikáře, kterým jde jen o vlastní prospěch a udržení pozice jejich ministra. A to v situaci, kdy se zásadně omezují práva obyvatel Česka.

Hlasování, o kterém mluvil na tiskové konferenci Hamáček, vypadalo tak, že všech pět přítomných sociálních demokratů včetně ministra zemědělství Miroslava Tomana, se zdrželo hlasování. „Původně chtěli hlasovat proti, ale nakonec si řekli, že půjdou od toho a nebudou spor eskalovat. To by tam mohli být do rána,“ uvedl zdroj obeznámený s nedělním jednáním.

Ministři za ANO pak všichni podpořili Babišův návrh, kterým se podařilo vicepremiéra z koaliční strany upozadit. Podle zdrojů se ani moc nevyjadřovali.

„Nevšiml jsem si, že by kdokoliv z nich něco říkal,“ popisoval dění na nedělní vládě další z jejích účastníků.

Zmíněná závěrečná diskuse, zda Ústřední krizový štáb povede nadále Hamáček, nebo Prymula, probíhala podle informací z jednání kolem půl jedenácté večer.

„Právě kvůli tomu jsou jasné postupy, aby bylo zřejmé, kde je koho místo, a ne abychom se v průběhu krize teprve hádali, kdo co bude mít na starost. Je to v rozporu se samotnou podstatou věci,“ komentoval zdlouhavé jednání člen vlády, který sporu mezi Hamáčkem a Babišem na vládě přihlížel.

Legislativa kolem krizového řízení vznikala před dvaceti lety za vlády Miloše Zemana. Již tehdy její architekti počítali s tím, že do čela týmu, který má navrhovat opatření mírnící dopady krize, se v případě, že jde o vnitřní pořádek země, postaví právě ministr vnitra. Tak zní i usnesení vlády z roku 1999 podepsané právě tehdejším premiérem Milošem Zemanem.

Členové štábu se v průběhu let doplňovali nebo odebírali podle potřeb. Kromě jisté pozice ministra vnitra (případně obrany) ale vždy zůstávali náměstci za zbylé resorty a zástupce policie a hasičů.

Podle poslední změny schválené v neděli Babišovou částí kabinetu ministři na seznamu členů nejsou vůbec, pokud je do čela štábu nepostaví premiér. Zůstali náměstci všech ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, generální ředitel hasičů, náčelník generálního štábu armády, ředitel NÚKIB, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády.