Za koho lobbuje Vojtěch Filip: za muže, který čelí 11 exekucím

Jindřich Kubík se před několika lety přistěhoval do středočeských Milovic – do bytu, z jehož oken se díval na bývalé vojenské letiště, za komunismu přísně střežený strategický bod sovětské armády.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Říká, že se divil, proč s územím o rozloze stovek hektarů někdo něco neudělá a proč tohle místo nevydělává peníze. „To jsme tak bohatí, že to můžeme nechat takhle ležet ladem?“ vzpomíná Jindřich Kubík, co se mu tehdy honilo hlavou.

Tvrdí, že proto dal dohromady tým odborníků, založil firmu a sehnal investory, kteří jsou ochotni do obnovy letiště nalít přes 100 miliard.

Jenže jak je to ve skutečnosti, popsaly Seznam Zprávy minulý týden.

Jedná se o projekt, k němuž chtějí autoři využít letištní pozemky patřící Středočeskému kraji, avšak avizované miliardy mají přitéct z neupřesněných východních zemí. Jména investorů však Jindřich Kubík a jeho firma tají.

Další pochybnosti o projektu, za který lobbuje u místních politiků předseda KSČM Vojtěch Filip známý kontakty na Rusko, Čínu a Vietnam, posiluje i detailnější pohled do historie lidí, kteří investici slibují.

Jindřich Kubík, předseda představenstva společnosti Letiště Praha – Milovice Holding, který za projektem oficiálně stojí, je bývalým zaměstnancem finančního úřadu.

Pět let strávil – jak sám říká – jako kuchař v hotelích na Kypru. A jak Seznam Zprávy ověřily z obchodního a insolvenčního rejstříku, sedmašedesátiletý muž má na krku jedenáct exekucí, které pocházejí mimo jiné z doby, kdy podnikal v realitách a v zemědělské výrobě. K trvalému pobytu je přihlášený na obecním úřadu v Heřmaničkách na Benešovsku.

Jak se takový člověk dostane k byznysu za čtyři miliardy eur? Jindřich Kubík říká, že jen oslovoval lidi, kteří by dokázali s plánem na oživení letiště pomoci. „Já jsem nikoho neznal, neměl jsem nikde žádnou tlačenku, protekci, nic,“ ujišťuje.

Říká, že se takto poznal i s předsedou KSČM Filipem. „Bylo to na nějaké recepci,“ tvrdí Kubík. Vojtěch Filip pak například jednal s bývalým vedením Středočeského kraje nebo se starosty obcí kolem Milovic, aby záměr podpořili.

„Dělá pro to téměř dva roky,“ oceňuje Kubík aktivitu šéfa komunistů.

Vojtěch Filip však ujišťuje, že jinak nemá s projektem nic společného a že v něm nemá žádné vlastní podnikatelské plány.

„Ne, vůbec v tom nejsem byznysově angažován. Nic takového. Jenom jsem říkal, že se mi ten projekt líbí, že s ním souhlasím. Ale že nemůžu nic jiného než říct, jestli je to pro Českou republiku důležité. Já si myslím, že je,“ říká Vojtěch Filip.

Jindřich Kubík také tvrdí, že na jiné „recepci“ potkal i jednoho z potencionálních zahraničních investorů. „Přeci jenom, když člověk má ty kontakty, je občas někam zván,“ popisuje Kubík. Investorů-zájemců má být podle něho víc, jednou mluví o penězích z Ruska, poté ze střední Asie, případně z Arábie.

Středočeští politici však už s Jindřichem Kubíkem odmítají jednat, protože mu nevěří, že investoři existují. A uvedli, že mají podezření, že ve skutečnosti chce se svou firmou – opět za peníze s nejasným původem – postavit v Milovicích byty a teplárnu.

Druhou postavou projektu v Milovicích je Lubomír Krejsa, který je podle Kubíkova tvrzení i druhým akcionářem firmy Letiště Praha-Milovice Holding.

Lubomír Krejsa však na rozdíl od Jindřicha Kubíka sdílný vůbec není. „Pokud mě ihned nepřestanete obtěžovat na tomto telefonním čísle, budu nucen proti vám postupovat v souladu s právním řádem,“ odráží žádosti o vyjádření k milovickému projektu.

Lubomír Krejsa je dlouholetým členem dozorčí rady České pošty a jedné její dceřiné firmy. Před třemi lety Seznam Zprávy zjistily, že kromě 90 tisíc za toto angažmá dostává také kolem 50 tisíc měsíčně ještě jako zaměstnanec pošty.

Tehdejší vedení státního podniku odmítalo vysvětlit, co Lubomír Krejsa konkrétně v České poště dělá. Navíc redakce zjistila, že nechodil denně do práce, protože bydlí v Českých Budějovicích. A na pražské centrále neměl ani vlastní kancelář.

„Buď se bavíme na bulvární úrovni, nebo se bavíme seriózně. Pokud na bulvární úrovni, tak to nemá cenu. A ukončíme ten hovor,“ odmítal Krejsa v roce 2018 odpovídat na otázky kolem své pracovní náplně v České poště.

Tou se později začala zabývat i policie – kvůli podezření, že jen bere peníze a žádnou práci neodevzdává. Seznam Zprávy nyní získaly dokument, kterým kriminalisté po několika měsících případ odložili s tím, že se nic trestného nestalo.

Přesto dokument o odložení případu obsahuje několik zajímavých informací. Například tu, že Lubomír Krejsa pracoval pro poštu na dohodu o pracovní činnosti a průměrně si vydělal 59 388 korun měsíčně. A to za poloviční úvazek, protože dohoda o pracovní činnosti dovoluje podle zákona odpracovat jen 20 hodin týdně.

Když ho policie v této věci vyslýchala, Lubomír Krejsa prohlásil, že mimo jiné pracoval na 16 investičních projektech České pošty.

Jeho nadřízená však přiznala, že do práce denně nechodil – podle ústní dohody mohl pracovat z domova. Výsledky odevzdával jednou měsíčně u ní v kanceláři.

Tato manažerka České pošty také policistům popsala, čemu se Lubomír Krejsa věnoval. Když například pošta potřebovala upravit zákon, aby mohla poskytovat víc služeb, měl na starosti „sledování legislativních změn, kdy se měl pokusit dosáhnout změny zákona“.

Lubomír Krejsa také podle manažerky kontroloval stavební práce na pobočkách v Praze a v Plzni a prověřoval náklady. A byl také v týmu, který nabízel poštovní služby komerčním klientům.

Plat skoro 60 tisíc za půl úvazku pak vedení pošty policistům popsalo jako odpovídající, protože Lubomír Krejsa je podle vyjádření státního podniku odborníkem.