Článek
Spor o to, jak vysoká odměna náleží soudnímu exekutorovi za vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika, pokračuje i po březnovém nálezu Ústavního soudu.
Ten odmítl původní argument exekutora, že budova Kliniky není jeden objekt, za který by mu měla náležet desetitisícová odměna, ale představuje soubor 35 samostatných místností, a vypsal si proto odměnu 290 tisíc korun, a to i se slevou. Jenomže takový postup soudní senát označil za extrémní interpretační exces.
V květnu proto exekutor Ivo Luhan přišel s novým výpočtem své odměny, ovšem i tentokrát převyšuje 10tisícovou částku, kterou uvádí za vyklízení exekuční řád – požaduje bezmála 220 tisíc korun.
„Pokud si ústavní soud myslí, že to je práce za deset tisíc korun, tak já si to nemyslím. Ale pozor, nade mnou jsou soudy, které rozhodnou s konečnou platností,“ vysvětluje Ivo Luhan. Poukazuje na to, že sporem se opět bude muset zabývat Obvodní soud pro Prahu 3, protože protistrana – Tereza Virtová, za kterou stojí i další členové kolektivu Klinika – proti výpočtu odměny podala námitku.
Soudní exekutor Luhan přitom tvrdí, že nepostupuje proti smyslu nálezu Ústavního soudu. „Ústavní soud jenom ruší věci, on neříká, jak se to má udělat, což je svým způsobem také chyba,“ dodal exekutor.
Naopak členové kolektivu Klinika to vnímají přesně opačně. Mluví o tom, že i poté co měli štěstí, že se případu chopil Ústavní soud a navíc zrušil původní příkaz k úhradě, exekutor se jeho závěrem stejně neřídí. „Vyvolává to v člověku pocit, že je úplně bezbranný,“ reaguje Jakub Ort, člen kolektivu Klinika.
I laik pochopí, že 10 tisíc je málo
Ve zdůvodnění nového výpočtu své odměny exekutor Ivo Luhan uvádí, že na vyklízení objektu Kliniky pracoval minimálně 571 hodin. Následně argumentuje, že v dané době byla průměrná superhrubá mzda 43 tisíc korun, čímž se dostává k částce 269 korun za hodinu práce.
Takto dochází k částce přes 150 tisíc korun, ke které si připočítává daň z přidané hodnoty, částku zaokrouhluje na 180 tisíc korun a opět si připočítává daň z přidané hodnoty. Tak se dopočítává k sumě 217 800 korun.
V závěru zdůvodnění dodává, že „i laik pochopí, že za činnost soudního exekutora v dané konkrétní věci je odměna 10 000 korun (vyklizení budovy) reálnou nepřiměřeností“.
Pro svoji argumentaci pak dodává, že o náročnosti vyklízení svědčí i to, že policisté se dvakrát pokoušeli budovu a pozemky vyklidit a dvakrát se jim to nepodařilo. Policisté vyklízeli budovu Kliniky v roce 2016 kvůli anonymu, který nahlásil, že je v budově bomba. V obou případech byli lidé z domu vyvedeni a ten byl následně předaný tehdejšímu majiteli. Ovšem aktivisté se do Kliniky opět vrátili.
„Pokud by se tedy soudům na základě naznačení Ústavního soudu zdála odměna 10 tisíc korun spravedlivá, pak zcela určitě takovéto rozhodnutí pro společnost přinese velmi negativní důsledek, když nebude nejspíše existovat soudní exekutor, který by obdobně náročné vyklizení byl schopen realizovat bez sanace odměny ze strany oprávněného,“ dodal ve svém zdůvodnění exekutor.
Náhodné násobení, tvrdí kolektiv
Kolektiv Klinika pak argumentuje, že ještě důležitější než sporná částka je signál, který jednání exekutora vysílá.
„Potvrzuje totiž pocit velké části společnosti, že ve skutečnosti jsme vydáni na milost a nemilost jakémusi loupeživému kmeni, který náhodným násobením rozhoduje, o jaké částky bude obírat obyčejné lidi,“ říká Jana Němcová, další z členek kolektivu.
„Nerespektování nálezu je poměrně drsné popření pravidel a výsměch celému systému,“ myslí si Pavel Uhl, právní zástupce kolektivu Kliniky.
