Článek
O své brzké spolupráci s ruským Gamalejovým institutem informoval britský farmaceutický gigant AstraZeneca v pátek. Testování nové kombinace by se mělo odehrát v Rusku a zúčastní se ho zatím neznámý počet osob starších 18 let. Ruský fond přímých investic, který financoval vývoj tamní vakcíny, uvedl, že klinické testy začnou do konce tohoto měsíce.
„Schopnost kombinovat různé vakcíny proti covidu-19 může pomoci zlepšit ochranu a/nebo zlepšit přístupnost daných látek,“ uvádí společnost AstraZeneca ve své zprávě. „Je také pravděpodobné, že kombinace vakcín může vést ke dlouhodobému zlepšení imunity.“
Oxfordská vakcína momentálně u regulačních orgánů usiluje o schválení pro nouzové použití. V listopadu však firma AstraZeneca uvedla, že dojde k dalšímu testování vakcíny poté, co chyba v dávkování způsobila vyšší účinnost látky, než které dosáhla při předchozích testech.
Podle údajů, které tento týden zveřejnil prestižní lékařský časopis The Lancet, má vakcína průměrnou účinnost 70,4 %. Výsledné číslo vyplynulo z dat nashromážděných z průběžných výsledků posledních fází klinických studií. List zároveň informoval o bezpečnosti látky.
Ruská vakcína Sputnik V má podle tamních úřadů v rámci prevence proti nákaze více než 90% účinnost, píše web stanice CNBC. Povolení k nouzovému užití získala již v srpnu, a stala se tak první vakcínou na světě s touto „nálepkou“ navzdory malému počtu účastníků testování.
Schválení ruské vakcíny tak doprovázela varování světových úřadů. Látka je nyní přednostně poskytována zdravotníkům v první linii v boji s koronavirem a zároveň je Rusům nabízena v rámci masové očkovací kampaně.
„Obě vakcíny využívají neškodné viry k dodání látky do těla. Riziko spočívá v tom, že se tělo může stát imunním vůči tomuto ‚virovému pošťákovi‘, takže další dávka bude méně účinná,“ cituje BBC svého korespondenta pro zdraví a vědu Jamese Gallaghera.
Většina vakcín vyžaduje více aplikovaných dávek. Kromě oxfordské vakcíny je to případ také látky od společnosti Pfizer či Moderny. Ty vyžadují podání dvou injekcí s odstupem dvou až čtyř týdnů, informuje web Business Insider.
Richard Horton, šéfredaktor časopisu The Lancet, ve středu pro CNBC uvedl, že britská vakcína však má oproti jiným „výraznou komparativní výhodu“. Podle něj to navíc pravděpodobně bude právě tato látka, která dokáže svět imunizovat rychleji a efektivněji než jiní adepti.
Důvodem je předpoklad, že vakcína společnosti AstraZeneca je snáze skladovatelná a distribuovatelná než některé z dalších předních vakcín proti koronaviru. Je také levnější než ty, které vyvíjejí společnosti Pfizer a BioNTech, Moderna nebo Johnson & Johnson.
Podle Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje, je celosvětově evidováno již téměř 70 milionů pozitivních testů na koronavirus. Přes 1,5 milionu lidí v souvislosti s koronavirem zemřelo a více než 45 milionů lidí se z nákazy vyléčilo.
