Článek
Před víc než půl rokem za mnou přišel kamarád - zvoník ze Starého Města Ondřej Boháč - že má nápad, jak vybrat peníze na nový pražský zvon.
Viděl tehdy naše video (odkaz zde), kde štípeme zámečky lásky, které u Karlova mostu navěsili turisté, a s trochou nadsázky řekl: „Hele, když místo 500 korun vyhozených za zámeček přispějí radši na nový zvon, tak ten už jim neuštípnete, a nebudou to tak vyhozené peníze. Jejich ‚navěky‘ tak vydrží pár set let, a ne jen do odpoledne.“
Okamžitě jsem si tu myšlenku zamiloval a společně s kolegou jsme v rámci našeho průvodce Honest Guide uspořádali mezi turisty kampaň na finanční podporu nového zvonu. K našemu obrovskému překvapení se podařilo vybrat peníze během dvou hodin.
Mimochodem - Ondřej podobné sbírky organizuje déle a skrz transparentní účet vybral na nové pražské zvony již víc než milion korun.
Jak jsme vybírali na nový zvon
V březnu nastal den D a hodina H a nové zvony se měly lít. Bohužel do všeho zasáhl ten šílený virus a celá akce se několikrát posunula až na finální datum 5. června.
Ač bez účasti veřejnosti, ale za přítomnosti kamery bylo možné sledovat proces lití zvonů. Podívaná je to skutečně dechberoucí. Společně s kamarády jsme lití sledovali na plátně v sakristii v kostele sv. Havla, kam 2 ze 4 nových zvonů zamíří. Ve videu se můžete podívat na záznam lití přímo z továrny v Innsbrucku. Zvonařská dílna Grassmayrů zde lije zvony již od roku 1599. Dnes jsou bratři Johaness a Peter 14. generací zvonařů.
Ač jsme nemohli být přítomni samotnému lití zvonů, na vytlučení zvonů z forem (narození) byly již hranice otevřeny a my jsme s kolegou Honzou a zvoníkem Kryštofem vyrazili do Innsbrucku.
Vedle samotné dílny je i nádherné muzeum a zahrada plná zvonů, takže pokud se někdy do Innsbrucku vydáte, rozhodně doporučuji toto místo navštívit.
Ihned po příjezdu nás Grassmayr vzal k dvěma malým zvonům - Ludmile a Janovi. Měl jsem slzy na krajíčku. Nechápal jsem, že taková blbost, jako je turistický zámeček lásky, mě dovedla až sem. Měl jsem oči jen pro zvon sv. Jana Nepomuckého, který zdobí reliéf jeho sochy a též kříž s pěti hvězdami, který jistě znáte z Karlova mostu.
„Chcete jej poprvé rozeznít?“ ptá se mě Grassmayr a podává mi těžkou ocelovou palici. Jsem dojat.
Mimochodem zvon nese jméno jednoho z nejznámějších českých světců, jelikož sv. Jan Nepomucký byl bezesporu nejslavnějším farářem kostela sv. Havla. Přesto se jedná o první zvon, který v tomto kostele nese jeho jméno.
Prohlédněte si vytloukání zvonů v naší galerii:
Zvony pro pražské kostely ve zvonařské dílně Grassmayrů.
Zvon sv. Jana Nepomuckého.
Čekají ho staletí ve službách kostela sv. Havla v Praze.
Zvon čeká na svůj zrod z hliněné formy.
Formu je potřeba rozbít.
Některé části se brání svému zjevení.
Ze zvonů postupně opadá hlína a skutečně to v mysli evokuje narození dítěte.
Tady jsou: Zvony pro pražské kostely.
Zvon Haštal je proti ostatním zvonům skutečný obr. Váží víc než tunu a v průměru měří 120 cm.
Zvonařská dílna Grassmayrů lije v Innsbrucku zvony již od roku 1599.
Tady se připravuje zdobení zvonů.
Zvolený motiv se z obrázku převede na plastelínu, následně do silikonu, poslední krok je vosková forma.
Vedle samotné dílny je i nádherné muzeum a zahrada plná zvonů, takže pokud se někdy do Innsbrucku vydáte, rozhodně doporučujeme toto místo navštívit.
Je radost vytvářet něco, co přežije dlouhá staletí, říká zvonařský mistr Johaness Grassmayr.
Další zvony, které poputují do kostela sv. Haštala, jsme viděli i při samotném vyjmutí z hliněné formy. Ze zvonů postupně opadá hlína a skutečně to v mysli evokuje narození dítěte.
Zvon Haštal je proti ostatním zvonům skutečný obr. Váží víc než tunu a v průměru měří 120 cm.
Johaness Grassmayr nám ukázal, jak celý proces výroby funguje, ale hlavně to, že je radost vytvářet něco, co přežije dlouhá staletí. „Je nám ctí vyrábět zvon, který bude v Praze zvonit dalších 300 let a přežije nás všechny.“
Zvonařská dílna v Innsbrucku vyrábí zvony pro celý svět. „Nedávno jsme měli dalšího vracejícího se zákazníka. Italský kostel potřeboval nový zvon, naposledy jsme jej pro ně dělali před 350 lety,“ dodává s úsměvem Grassmayr.
Zvony dorazí do Prahy koncem června a budou vystaveny v kostelech předtím, než budou umístěny do věží.
Zvon Haštal je třetí největší zvon odlitý pro Prahu od druhé světové války, a haštalská věž se tak po dlouhých 104 letech opět rozezní naplno.
Proč se zvony vyráběly v Innsbrucku, a ne v Čechách, vysvětluje Ondřej Boháč:
„Na zvony proběhly sbírky a nechtěli jsme vybranými penězi plýtvat, proto jsme vyrobili zvon tam, kde nabídli nejnižší cenu. A k tomu jsme dostali i špičkovou kvalitu. Pracuji pro město, a pokud do toho nepřijde nic mimořádného, tak ty zvony přežijí všechny domy, které za Prahu (IPR) podepisuji.“
