Článek
Koncentrace oxidu dusičitého, jehož zdrojem jsou především doprava a průmysl, za dobu platnosti omezení spojených s koronavirem v České republice klesla.
Srovnání družicových snímků to potvrzuje, avšak příčina není zcela jasná. Zřejmě jde o kombinaci více vlivů, uvedl na blogu meteorologů Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Z družicových snímků podle meteorologa jasně vyplývá, že v období od 16. března, kdy byla v Česku vyhlášená karanténa, až do 8. dubna 2020, byly koncentrace oxidu dusičitého výrazně nižší než ve stejném období v roce 2019. Pokles je podle něj znatelný na mapě světa, Evropy i Česka.
„U map Evropy či světa je velmi dobře vidět markantní pokles, a to zejména ve městech a průmyslových oblastech. Zde můžeme takřka s jistotou říci, že se nejedná pouze o výkyv v důsledku odlišných meteorologických podmínek,“ uvedl Brzezina.
U České republiky je podle něj ale situace složitější, protože jde o výrazně menší území. Pokles koncentrace oxidu dusičitého je na družicových snímcích sice znatelný i na českém území, data z měřicích stanic jsou ale podle Brzeziny nejednoznačná.
Některé stanice sice zaznamenaly pokles koncentrace, jiné ale evidují naopak nárůst. Dopravní stanice však podle něj nemají příliš velkou reprezentativnost a koncentrace tam naměřené nelze vztahovat na rozsáhlejší území. Družicové snímky zase poskytují méně přesné informace v nižším rozlišení, zato plošnějšího charakteru.
„U České republiky ale vzhledem k velikosti území musíme být opatrní s hledáním příčin poklesu. Nemusí se nutně jednat o pokles v důsledku opatření proti šíření nákazy koronavirem, může se jednat o vliv meteorologických podmínek a celkové změny počasí typickou pro toto období - oteplování, prodlužování dne,“ uvedl Brzezina.
Nejpravděpodobnějším scénářem je tak podle něj to, že jde o kombinaci všech těchto vlivů.
Primárním zdrojem oxidu dusičitého je doprava, výrazný je také průmysl, případně další zdroje. Vždy záleží na konkrétní oblasti světa. V České republice tvoří doprava podle posledních dat Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2017 něco přes třetinu celkových emisí. Výrazný je také podíl veřejné energetiky a výroby tepla (25,7 procenta).
