Článek
Světový fond na ochranu přírody (WWF) vydal zprávu o stavu životního prostředí na planetě Zemi. A její závěry jsou více než znepokojivé. Podle jedné z největších a nejstarších společností věnujících se ochraně přírody klesla populace divoké zvěře o 60 procent za posledních čtyřicet let.
Podle zprávy může za vymírání takového rozsahu „rapidní nárůst lidské spotřeby”. To se týká například lovu divokých zvířat, znečištění ovzduší či mýcení světových lesů. Autoři zprávy WWF proto vyzývají světové zákonodárce, aby určili nové cíle směřující k udržitelnému rozvoji civilizace.
Zpráva uvádí, že vymírání druhů vzrostlo o tisícinásobek oproti době, kdy lidská činnost v prehistorii neměla na ekosystém vliv. Od roku 1970 rapidně pokleslo množství více než 4 tisíců druhů savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků.
Podle ředitele WWF Marca Lambertiniho jde o dosud nevídanou krizi. „Je to šokující. Mluvíme tady o 40 letech. To není ani okamžik v porovnání s historií života na Zemi,” varuje šéf WWF a dodává: „Když teď máme moc ovládat, a dokonce poškozovat přírodu, využíváme ji jako lovci a sběrači před 20 tisíci lety, za použití technologie 21. století.”
Do roku 2050 by měla rozloha světové půdy, která není ovlivňována lidskou činností, klesnout z jedné čtvrtiny na desetinu. Organizace WWF proto vyzvala světová společenství k tomu, aby vytvořila mezinárodní smlouvu podobnou Pařížské dohodě, která by pomohla v ochraně životního prostředí. Od samotné Pařížské dohody však loni z rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupily Spojené státy, jejichž podíl na znečištění ovzduší je jedním z nejvyšších na světě.
Jsme první a poslední, kdo může planetu zachránit
Zpráva také uvádí, že 90 procent mořských ptáků má ve svých útrobách plasty, v roce 1960 toto číslo činilo pouhých 5 procent. Nejrychleji pak vymírají druhy v Jižní Americe a Karibiku. Od roku 1970 tu poklesla populace některých druhů o 89 procent.
Další alarmující položkou v širokém výčtu škod způsobených lidskou činností je úbytek sloní populace. V Tanzanii klesla za pouhých pět let (2009–2014) stávající populace slonů o 60 procent. Odlesňování na Borneu zase zapříčinilo úmrtí 100 000 orangutanů. Ke kácení deštných pralesů dochází především kvůli potřebě zemědělské půdy pro pěstování sójových bobů či palmového oleje.
Do roku 2050 pak WWF očekává úbytek populace ledních medvědů o 30 procent, a to v souvislosti s táním Arktidy.
Jak přitom upozorňuje letošní zpráva o stavu flóry a fauny, přírodu není jen „hezké mít”. Život a blahobyt více než poloviny lidstva úzce souvisí s přežitím divoké zvěře a kvalitou zemědělské půdy. „Jsme první generace, která ví, že ničíme naši planetu. A jsme ta poslední, jež s tím může něco udělat,” varuje ředitelka britské organizace WWF Tanya Steele.
