Článek
Česko se za několik let připojí k zemím, které mají vybudované vysokorychlostní železniční tratě. Jejich výstavba by měla začít za čtyři roky a na realizaci projektů se budou podílet hlavně české firmy.
Otázkou výstavby vysokorychlostních tratí v tuzemsku se už několik let zabývá Hospodářská komora České republiky. Důvodů pro výstavbu je několik. „Kvalitní dopravní infrastruktura je jednou ze základních podmínek dlouhodobého ekonomického růstu. Za druhé jsme vysoce průmyslovou zemí, kde je mnoho firem, které mají reference z výstavby železničních tratí,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
České společnosti ale mají reference hlavně z výstavby tratí o provozní rychlosti 120 či 140 kilometrů za hodinu. V množství zkušeností z projektů o rychlosti 160 kilometrů v hodině ještě pokulhávají. „Je nutno přiznat, že české firmy nemají příliš referencí z výstavby vysokorychlostních tratí při rychlostech nad 200 kilometrů v hodině, o kterých se bude jednat,“ řekl Dlouhý.
Pokud se podle Dlouhého české firmy chtějí v konkurenci zahraničních společností ucházet o výstavbu rychlotratí v Česku, do čtyř let musí získat nezbytné reference. „Důležitou roli přitom může sehrát vláda,“ uvedl Dlouhý.
Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček označil vysokorychlostní tratě jako jeden z hlavních projektů, které chce na Ministerstvu dopravy rozpracovat. „Je to obrovská příležitost pro český průmysl. Nejsme jen dobře inženýrsky schopní, ale jsme i dobří stavaři a v železnicích jsme vždy hráli v Evropě první ligu,“ uvedl Havlíček a dodal, že by byla škoda, kdyby se na výstavbě nepodílely tuzemské firmy.
Havlíček na tiskové konferenci přiznal, že realizace bude stát velké finanční zdroje. „Do roku 2050 nás budou vysokorychlostní tratě stát přibližně 800 miliard korun. Když se podíváme na bližší budoucnost, od roku 2025 do roku 2030 nás budou stát 150 miliard,“ popsal.
Stát v současnosti připravuje ve zrychleném režimu pět úseků vysokorychlostních tratí. Jde o tratě Přerov (Prosenice) – Ostrava-Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava, Praha-Běchovice – Poříčany a také dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
Havlíček oznámil, že výstavba začne v roce 2025, a odhalil také, jak daleko projekty jsou. „První trať, takzvanou drážďanskou, už máme schválenou centrální komisí Ministerstva dopravy. Na druhou Praha–Brno–Břeclav je už odevzdaná studie proveditelnosti a na třetí trať je studie v přípravě,“ říká Havlíček.
Datum začátku výstavby se blíží, a proto teď zástupci různých subjektů dávají dohromady sestavu firem, které budou potenciálními dodavateli. Šanci podle ministra mohou mít i menší společnosti a start-upy. „Nedovedu si ale představit, že by byly tak významné projekty realizované pouze českými subjekty,“ dodal.
O výstavbě vysokorychlostních tratí v Česku se uvažuje už od devadesátých let. „Za pamětníka bych chtěl vyjádřit uspokojení nad tím, že Česko nebylo nikdy tak daleko v rozhodování ohledně výstavby vysokorychlostních tratí, jako je tomu dnes,“ říká Dlouhý.
