Článek
Íránský soud dnes uložil dvěma evropským občanům tresty ve výši přes deset let vězení. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení advokáta obou odsouzených. Soud je shledal vinnými z členství v nelegální skupině a protivládní propagandy.
Oba odsouzení mají také íránské občanství. Soud vynesl rozsudek nad 66letou německou aktivistkou na ochranu lidských práv Nahid Taghaviovou, kterou íránské úřady zadržely v říjnu loňského roku, když žena navštívila v Íránu svého bratra. Zprávu o rozsudku potvrdila i dcera odsouzené, která upřesnila, že jde o trest deseti let a osmi měsíců odnětí svobody. Přiznala, že její matka je levicová aktivistka a členka zakázané organizace, zdůraznila ale, že není její vůdkyní.
Taghaviová dostala ve vězení koronavirus, přesto ale íránské úřady nepovolily její propuštění ze zdravotních důvodů, informoval server The National News.
Trest si odnesl i 64letý britský odborář Mehran Raoof, kterého podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) zadržely Íránské revoluční gardy. Podle AI byl muž dlouho držen v izolaci a ve vězení byl podroben zacházení, které organizace označila za mučení. Ve vězení by měl strávit 16 let, informoval z Británie aktivista Satar Rahmani.
#Iran : Dual nationals Mehran Raoof & Nahid Taghavi reportedly sentenced to more than 10 years in jail each on national security charges pic.twitter.com/QSVPwyq1jC
— sebastian usher (@sebusher) August 4, 2021
Podle advokáta Mostafá Nílího byli oba aktivisté odsouzeni k deseti letům vězení za členství v nelegální organizaci, dalším proviněním bylo šíření protivládní propagandy. Raoof z vězení vzkázal, že se obává o svůj život. Následně ho v cele navštívil jeden ze soudců, aby mu řekl, že si svůj trest zaslouží.
Íránské revoluční gardy zadržely v posledních letech více osob s občanstvím dvou států. Dvojitou státní příslušnost ale Írán neuznává. Podle ochránců lidských práv země používá zatčení těchto lidí jako nátlak na státy, se kterými vede diplomatická jednání, například ohledné svého jaderného programu.
Rozsudky přicházejí v citlivé době, kdy se prezidentského úřadu ujímá Ebrahím Raísí, vůbec první íránská hlava státu figurující na americkém sankčním seznamu. Raísí je obviňován z toho, že v rámci režimních čistek poslal v roce 1988 na smrt tisíce nevinných Íránců. Měl se také podílet na krvavém potlačení protirežimních nepokojů.
