Za 2,4 promile hrozil policejnímu šéfovi vyhazov. Dál ale bere půlku platu

Ve čtvrtek 29. dubna zastavila policejní hlídka stříbrný kodiaq. Proč si na dálnici D8 za Prahou vytipovala právě tenhle vůz, není jasné, ale každopádně se trefila: řidič nadýchal skoro 2,4 promile, což může znamenat kolem sedmi piv.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přistiženým byl vysoce postavený policista, náměstek ředitele středočeské policie Jan Krejčí. Bezprostředně po incidentu si nejprve vzal měsíční dovolenou a pak ho jeho nadřízený postavil mimo službu.

Krajský ředitel Václav Kučera měl přitom dvě možnosti: buď svého zástupce rovnou od policie vyhodit kvůli závažnému porušení služební přísahy, nebo ho odstavit od funkce a od policejní práce. Vybral si tu, která je pro náměstka Krejčího mírnější a také finančně výhodnější.

Jako policista postavený mimo službu bere policejní důstojník Krejčí polovinu platu, při propuštění by přišel hned o místo bez jakýchkoli výhod (a nároku na policejní výsluhy).

Případ nyní vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), řízení pod vlivem takového množství alkoholu, jaké bylo zjištěno u náměstka Krejčího, se bere jako trestný čin.

Proč se středočeský policejní ředitel Václav Kučera rozhodl v případě svého náměstka pro mírnější trest postavení mimo službu?

Mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková nejprve odpověděla, že ředitel nedostal od GIBS k náměstkově kauze „relevantní podklady“. Po dalším dotazu upřesnila, že takovým podkladem je usnesení, že GIBS začala náměstka trestně stíhat.

Policejní ředitel takový dokument ani mít nemůže, případ se totiž stále vyšetřuje a obvinění ještě nepadlo. Na druhou stranu o tom, že jeho náměstek nadýchal alkohol, ředitel Kučera oficiální informace má. Například z interního policejního hlášení od hlídky na dálnici, které uniklo do médií.

V dokumentu stojí, kolik alkoholu měl náměstek Krejčí v krvi a že podobné hodnoty odhalil i odběr krve.

Proč u policie i po alkoholovém průšvihu zůstal (byť postavený mimo službu), neví ani sám Jan Krejčí. „Služební funkcionář prostě využil instrumenty, které se mu nabízely. Určitě zvážil všechny varianty,“ řekl.

O tom, kolik toho vypil a proč sedl za volant, nechtěl Jan Krejčí mluvit. „Je to teď pro mě složitá situace. Určitě se nemůžu k ničemu vyjadřovat,“ odkázal na neukončené vyšetřování.

Současný stav je pro něho příznivý ještě z dalšího důvodu. Tím, že je mimo službu a nebyl od policie propuštěn, bude padesát procent platu (u člena vedení krajské policie může činit až 40 tisíc měsíčně) dostávat až do úplného ukončení případu. To znamená do pravomocného rozsudku.

„Policista pobírá část služebního platu do doby, než bude propuštěn ze služebního poměru nebo pomine důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Případně než bude pravomocně rozhodnuto v trestním řízení. V praxi to může trvat měsíce i roky,“ řekl Václav Vévoda, bývalý policista a právník, který se mimo jiné zabývá trestními případy policistů.

Přitom podle Nejvyššího správního soudu je možné policistu za alkohol zbavit uniformy rovnou – a nečekat na trestní stíhání ani soudní řízení. Navíc „alkoholové“ trestné činy v dopravě bývají často jednoznačné, zvlášť když jsou na stole jasné výsledky dechových a krevních testů.

Případ srovnatelný s tím Krejčího je tady už od roku 2010: policista na severu Moravy měl v krvi skoro 2,4 promile, když ho v jednu ráno zastavila policejní hlídka. Jeho nadřízený nechal policistu okamžitě propustit ze služby.

Tento policista, mimochodem absolvent dvou vysokých škol, podal proti vyhazovu žalobu. Tvrdil, že nikoho nenaboural, nezpůsobil škodu ani nikoho nezranil. Argumentoval také tím, že jel za nemocným otcem, který potřeboval pomoc. A hlavně že se nejednalo o tak závažné porušení služební přísahy, aby vedlo k propuštění z práce.

Nejvyšší správní soud ale rozhodnutí nadřízených potvrdil – vypíchl, že policista sedl opilý za volant úmyslně a musel si být vědom, že může způsobit tragédii. „Což mu bylo zjevně lhostejné,“ podotkl soud. Takže rozhodl, že policista přistižený pod takovým vlivem alkoholu v autě může být hned propuštěn. „Aniž by bylo namístě přihlédnout k okolnostem, za nichž se uvedeného jednání dopustil,“ dodal soud.

Právě tohle klíčové zdůvodnění se dostalo do judikatury. To znamená, že soudy nyní mají na podobné případy nahlížet optikou tohoto rozsudku.

Odborová aliance IZS, která sdružuje i policisty, sestavila před čtyřmi lety statistiku, jak dopadají policisté podezřelí z nějakého trestného činu – podle funkce a hodnosti. Ukázalo se, že okamžitý vyhazov postihne především ty nejníže postavené příslušníky policie. Naopak důstojníci mají šanci do vyřešení případu vyváznout postavením mimo službu. Nebo dokonce v práci smějí zůstat.

Například vedoucí policie ve středočeském Benešově Pavel Havránek strávil ve funkci několik let jako obviněný a pak dokonce obžalovaný. Vyšetřovatelé tvrdili, že ohýbal veřejné zakázky na IT vybavení se škodou 14 milionů. Přesto nebyl po celou dobu ani postaven mimo službu. Je však třeba dodat, že soudy nakonec Havránka pravomocně osvobodily.

Jiný příklad: pražského policistu Pavla Štěpána naopak vyhodili od policie hned poté, co ho GIBS začala stíhat. Podle obvinění jako pokladník jedné ze složek policejních odborů neodevzdal do společné kasy 67 tisíc korun vybraných na příspěvcích.

Státní zástupce obvinění zrušil, ale i potom Štěpán stejně zůstal bez místa.

V textu jsme opravili jméno benešovského policejního ředitele Pavla Havránka.