Článek
Majitel společnosti GZ Media, která v Loděnici u Prahy vyrábí vinylové desky, podle všeho patří mezi zaměstnavateli k menšině. Říká totiž, že by zaměstnancům přidal víc, než jsou jeho kolegové-podnikatelé ochotní.
Alespoň to ukázalo jednání o minimální mzdě pro rok 2020 mezi podnikateli, odboráři a zástupci vlády. Letos tato hranice činí 13 350 korun. A zatímco zaměstnavatelé nabídli zvýšení maximálně o 700 korun na zhruba 14 tisíc, odboráři by si přáli rovných 15 tisíc korun.
„Tripartita se dnes neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat,“ shrnula jednání ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její úřad připravil kabinetu hned tři varianty navýšení – o 1150, 1350 a 1650 korun. Ani jedna tedy zaměstnavatelům vstříc příliš nevychází, což zástupci firem kritizovali.
„Velice se nám nelíbilo, že ani jedna z variant není od zaměstnavatelů. Ani jedna z částek není také zdůvodněna,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Sedm stovek navíc, které jako maximum navrhoval jeho svaz, patří u firem a podniků ke špičce.
Konfederace zaměstnavatelských svazů se kloní ke zvýšení o 500 korun, zatímco zástupci výrobních družstev by nepřidávali nic. A stejný názor zastává i hospodářská komora.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
Vláda má zpoždění
Minimální mzdu začala pravidelně zvedat tehdejší vláda v minulém volebním období. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu, letos budou koaliční strany o částce teprve jednat.
„Čekali jsme do dnešního dne, jak dopadnou jednání odborů a zaměstnavatelů. Rozptyl je skutečně zásadní. Zatím se pohybuje mezi 14 000 a 15 000 Kč. Nečekali jsme, že se takto fatálně nedohodnou,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Termín jednání koaličních stran a představu vlády o navýšení minimální mzdy neupřesnil.
Kabinet bude navrhované nařízení projednávat nejspíš nejdřív na konci listopadu. K návrhu se třemi variantami je možné totiž do 26. listopadu podávat připomínky, teprve po jejich vypořádání by měla vláda rozhodovat.
Co je minimální mzda
Nejnižší právně přípustná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci za práci v pracovněprávním vztahu. Je to také minimální cena, za kterou mohou pracovníci prodávat svoji pracovní sílu.
Pramen: Wikipedia.org
Šéf odborů Josef Středula chce minimální mzdu alespoň 15 tisíc korun.Video: Jan Marek, Seznam Zprávy
Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby, tedy pod 60 procenty příjmového mediánu. „Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15 000 korun je z našeho pohledu jediný možný,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.
Maláčová se zatím klonila ke střední verzi s navýšením o 1350 korun na 14 700 korun. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že zvýšení minimální mzdy by mělo držet krok s růstem ostatních mezd. Podle prognózy Ministerstva financí by výdělky příští rok měly růst o 5,9 procenta. Ministerstvo práce v podkladech uvádí, že by se průměrná mzda měla zvednout v roce 2020 o 5,5 procenta.
