Článek
V únoru 2019, po výrazném propadu ceny akcií společnosti Wirecard, zahájily německé úřady trestní vyšetřování a na mušku si přitom vzaly spekulanty na burze a novináře, kteří firmu obvinili z podvodu. Přijaly také opatření, kterým investorům znemožnily spekulovat na další pokles ceny akcií podniku.
Agentura Reuters se nyní dostala k dokumentům, které podle ní poprvé ukazují, že jediné nezávislé informace dostupné prokuratuře byl popis událostí z třetí ruky. A to od Daniela Jamese Harrise – usvědčeného z praní špinavých peněz.
Důvody, které vedly k rozhodnutí prokurátorů a regulačních orgánů zahájit trestní vyšetřování a zakázat takzvaný short-selling, tedy spekulace na pokles ceny akcií, jsou ústředním bodem, na který se při svém vyšetřování zaměřila parlamentní komise. Pád společnosti Wirecard je největším skandálem v podnikové sféře poválečného Německa.
Trestní vyšetřování a zákaz spekulace na pokles ceny akcií zahájily úřady po stížnostech firmy, že se stala cílem neznámých spekulantů. Tvrdila o nich, že jsou domluveni s dvěma novináři listu Financial Times (FT) a že mají v předstihu informace o nepříznivé zprávě, která podle tvrzení Wirecardu bezdůvodně ukazuje na účetní manipulace.
Někteří manažeři Wirecardu se ale v té době ve skutečnosti angažovali v promyšleném podvodu, který měl globální rozsah, oznámila až později německá vláda, prokurátoři a regulační orgány. To už byla firma v insolvenci a svým věřitelům dlužila skoro čtyř miliardy eur (103 miliard Kč).
Záznamy, které měl Reuters možné vidět, zahrnují tisíce stránek e-mailů, zpráv z chatů a sdělení, které úřady poskytly parlamentní komisi. Ta si tento týden vyslechla výpověď vicekancléře a ministra financí Olafa Scholze, stejně jako kancléřky Angely Merkelové. Harrisovo svědectví poskytl Wirecard a právník této firmy 14. února 2019 prokuratuře osobně doručil dvoustránkové písemné stanovisko, ukazují záznamy.
Harris ve sdělení sám sebe označuje za obchodníka s akciemi z anglického Essexu a tvrdí, že 30. ledna 2019, kdy akcie Wirecardu klesly až o 22 procent, měl schůzku se svým makléřem. Toho ale neidentifikoval. Makléř podle záznamů sdělil, že mu bylo řečeno, že investoři při obchodování předjímají negativní zprávu, kterou o Wirecardu vydají Financial Times. Ta zpráva odpoledne téhož dne v FT skutečně vyšla.
„Řekl mně, že mluvil s jedním svým kamarádem,“ vypověděl Harris. „Můj makléř uvedl, že ten kamarád mu řekl, že se právě chystá zveřejnění nějakého článku o Wirecard,“ dodal. Harris ve svém stanovisku tvrdí, že na základě takto získaných informací neobchodoval. Wirecard ale argumentuje tím, že když se na trhu o negativní zprávě mluvilo už před jejím vydáním, je to důkaz, že investoři obchodovali na základě neveřejných informací a že možná měli i nezákonnou dohodu s novináři. Financial Times toto tvrzení tehdy odmítly a tvrzení Wirecardu list označil za „kouřovou clonu“.
Harris byl už v únoru 2017 odsouzen k dvěma letům vězení za praní špinavých peněz pro drogové dealery, kteří podle britského úřadu pro odhalování trestné činnosti provozovali v Londýně a Essexu rozvážkovou službu. Mluvčí mnichovské prokuratury řekla, že Harrisova výpověď potvrzuje tvrzení Wirecardu, že se na firmu zaměřili spekulanti se zlými úmysly. „Právní zástupci Wirecardu poskytli pod přísahou výpověď, aby stížnost doložili,“ řekla.
Letos v únoru státní zástupce parlamentní vyšetřovací komisi řekl, že s Harrisem nemluvil. Nic dalšího k tomu nesdělil. Mnichovská prokuratura vyšetřování novinářů loni zastavila se zdůvodněním, že žádné důkazy o jejich spolčení s investory nenašla. Proti několika vyšetřovaným investorům, kteří v té době spekulovali na pokles ceny akcií Wirecardu, až dosud také nikdo nepodnikl žádné kroky.
Prokuratura v Mnichově svůj postup v minulosti obhajovala a tvrdila, že jednala nestranně, když se snažila regulační úřad BaFin upozornit na obavy Wirecardu, že se na firmu chystají zaútočit spekulanti. Tehdejší šéf BaFinu Felix Hufeld, který právě kvůli tomuto skandálu rezignoval, obhajoval i zákaz spekulace na pokles cen akcií. Vysvětloval to tím, že je potřeba zachovat důvěru v německý akciový trh.
Tři zákonodárci z parlamentní vyšetřovací komise ale uvedli, že kroky prokurátorů i BaFinu z února 2019 ukázaly připravenost těchto úřadů postavit se na stranu Wirecardu, tedy proti jeho kritikům. A to i v situaci, kdy podle nich byly předloženy jen velmi chabé důkazy.
Podle Floriana Toncara, což je jeden ze tří zmíněných zákonodárců, mnichovští prokurátoři projevili tendenci zaujmout „na případ Wirecard jednostranný pohled.“
