Článek
Socha Svobody, věrná kopie Karlova mostu nebo stadionu pražské Sparty. Vše z kostiček lega. Sběratel Miloš Křeček, který se s více než deseti tisíci sety této stavebnice chystá na zápis do Guinessovy knihy rekordů, se o svůj koníček dělí s veřejností a v Česku otevřel už pět Muzeí lega.
„Byli jsme ziskoví, pak ale přišla pandemie,“ říká Miloš Křeček s tím, že teď je návštěvníků sice méně, ale vrátili se.
Popandemický stav je dobrý v tom, že Češi zůstali doma. A český národ je super v tom, že chce pomoci podnikatelům. Samozřejmě, že nám chybí turisté. Například v Kutné hoře máme muzeum i s hotelem a denně jsme tam byli zvyklí na 30 autobusů zahraničních turistů. Dnes nepřijede ani jeden,“ dodává.
Téměř tutovka jsou technicky náročnější věci, ty se zhodnotí vždy – za rok, za dva nebo za tři.
V muzeu nabízí průřez historií známé stavebnice. Vystavuje jedny z prvních kostek firmy – ještě dřevěné, první série platových kostiček, tematické skládačky, hity jednotlivých let i exkluzivní série vydané v omezeném množství.
„Před čtyřmi lety mi jeden kupec za tuto sbírku nabízel 20 milionů,“ říká Křeček s tím, že dnes už je cena zase zcela jinde. Lego totiž patří mezi zajímavé investiční nástroje a cena stavebnice s časem roste. Někdy i poměrně výrazně, jen se musí „vychytat“ nákup.
„Dá se to rozhodně odhadnout a investice do lega doporučuji. Zhodnotí se kolekce různých extra modelů. Téměř tutovka jsou technicky náročnější věci, ty se zhodnotí vždy – za rok, za dva nebo za tři. Pak se vyplatí exkluzivní sety. Je potřeba mít odhad nebo si nechat poradit,“ říká s tím, že zhodnocení v horizontu pěti let je minimálně stoprocentní.
I v muzeu jsou vystaveny kousky, jejichž cena od nákupu výrazně vzrostla.
„Je to například tato socha Svobody, kterou jsem zakoupil před dvanácti lety přímo v New Yorku. Její cena se dnes pohybuje na dvojnásobku. Ale je postavená. Kdyby byla zabalená, tak je její cena čtyřnásobná. Hodně záleží na tom, jak se majitel k setu chová a zda zůstane zabalený, nebo ne,“ dodává Křeček u stavby, kterou kdysi pořídil za tisíc dolarů.
Figurka za 70 korun dnes stojí tisícovku. Jiná 120 tisíc
Další příklad zajímavého zhodnocení nákupu stojí opodál ve vitrínce plné figurek. „Některé série byly vydány v omezeném množství a staly se vzácnými. Jsou to například figurky ze série Olympiáda v Anglii, kde jsou vyobrazení sportovci a dnes se jedna taková figurka pohybuje od tisíce korun výš. Další příklad – německý fotbalový tým. Ta cena je opět zhruba tisíc korun, a to ve své době, což je pět let zpátky, stála jedna figurka sedmdesát korun,“ dodává Křeček.
Tu nejdražší figurku však Miloš Křeček v žádném muzeu nemá. „To je zlatý Mr. Gold. Stojí 100 až 120 tisíc, a to je přemrštěná cena, kterou nejsem ochoten zaplatit,“ dodává. I ten původně stál v roce 2013 zhruba 60 korun. V limitované edici ho Lego vydalo pět tisíc kusů.
Za 600 hodin postaveno
99 procent exponátů v muzeu postavil sám. Například stavba budovy Národního muzea trvala 600 hodin.
„Včetně přípravy. Tam je složitější příprava. Musí se to vypočítat, nejde totiž o tovární set a musí se nakoupit kostičky různých typů,“ dodává Křeček s tím, že své stavby neprodává, cena by však šla do statisíců.
Denně staví několik hodin a kostky si bere například i na dovolenou. Kupí se mu tak další modely, které nemá kde vystavit. Chystá proto další dvě muzea v Česku a zvažuje i jedno zahraniční.
„Mám vytipované dvě lokality – Slavkov u Brna a Zlín. A pak bych možná chtěl expandovat i do zahraničí. Záleží, jak rychle budu stavět a jaká bude ekonomická situace. Každé další muzeum je spousta peněz. Je to složité vyčíslit v podobě modelů. Ta sbírka může být vystavená za milion korun nebo za dva miliony. Ale to nemusí být cena, kterou jsem za ni dal. Je třeba vyhodnotit to, že to jsou modely, které jsem nakoupil například za 200 tisíc a v současné době mají cenu milion,“ dodává.
