Článek
„Kiseljovsk je jeden velký uhelný důl. Kopají a vyhazují do povětří zeminu všude po městě. Podívejte se tady na ty hromady. Jsou všude kolem. To tu ještě před nedávnem nebylo. Je to ekologická katastrofa,“ ukazuje Georgy Chičendajev, jeden z místních obyvatel. Uhlí se v Kiseljovsku začalo těžit od okamžiku, kdy bylo město ve 30. letech minulého století založeno. V minulosti byly ale doly umístěny mimo obytné zóny.
Teď těžařské společnosti těží i v blízkosti sídlišť. „Co dělají regulační orgány? Pokud o tomhle vědí a nepřijmou žádná opatření, tak co to má znamenat? Korupci? Znamená to, že je někdo uplatil? Úředníci dopředu firmám zavolají, že přijdou na kontrolu, takže ty přestanou na tři nebo čtyři dny pracovat. Přijdou, provedou měření a řeknou, že je vše v pořádku. Že je to v normě. Jak to může být v normě, když je tady v zimě sníh černý,“ ukazuje na tající sníh Chičendajev.
Podle zákona se uhelný důl nesmí nacházet do jednoho kilometru od obytných budov. Místní obyvatelé si ale stěžují, že těžební společnosti využívají právnické kličky a evidentně porušují zákon. „Říkají tomu projekt kontaminované půdy s přidruženou povrchovou těžbou uhlí. Ve skutečnosti se ale jedná o normální uhelný důl,“ tvrdí Robert Chegodajev, další z místních. „V lokalitě Koksovy se těží 600 tisíc tun uhlí ročně metodou povrchové těžby. Není ale definována jako uhelná společnost. Co s tím? Takové je rozhodnutí soudu. Moc a podnikání jsou zde vzájemně propojeny. Prezidentská kancelář nám odpověděla, že je vše v pořádku, že tam, kde bydlíme je dobré životní prostředí, že jsou prý vzorky OK a že žijeme daleko od těžby. Místo 80 metrů tam píší o 600 metrech i více. Tak to prý vidí z Kremlu.“
Okolo třiceti obyvatel města dokonce požádalo kanadského premiéra kvůli problémům svého města v létě 2019 o azyl v Kanadě, což k celé kauze přitáhlo i větší pozornost veřejnosti. „Ve skutečnosti jsme se přirozeně nechtěli odstěhovat do Kanady. Ať už je naše vlast jakákoli, milujeme ji. Byl to jen pokus získat pozornost. Myslím, že jsme toho tímto způsobem dosáhli. Přijel sem poté guvernér oblasti a slíbil, že nechá zbourat 75 našich domů a jejich obyvatele přemístí,“ říká Irina Nikitina.
Guvernér Sergej Civilev tehdy shromážděným obyvatelům slíbil přemístění celého bloku domů, které leží nejblíže dolům. „Na tomto území nemůžete žít,“ slíbil tehdy. „O čtyři dny později nám ale bylo řečeno, že k žádné demolici nebo přemístění nedojde,“ připomíná naštvaně Irina. „Řekli, že nám to nikdo neslíbil. Takže naše děti jsou stále tady. Kdybych měla nějakou jinou možnost, odvezla bych je odtud ještě dnes pryč. Ale my takovou možnost nemáme. Ano, život zde pro nás představuje obrovské riziko. Ale dělat nemůžeme nic.“
Fotky: Tak žijí chudí Rusové uvnitř rozpadajícího se dělnického ráje
Lidé žijící v blízkosti dolů říkají, že se bojí vlivu znečištěného vzduchu. A někteří to komentují slovy, že zde žijí na sudu střelného prachu. Narážejí na případe ze září 2019, kdy se nedaleko odtud - ve 100 km vzdáleném městě Leninsk-Kuznětskij - odehrála smrtelná nehoda. Exploze, která souvisela s těžbou, si vyžádala život Galiny Sorokinové.
Neštěstí se stalo přímo v jejím vlastním domě. „Byla úplně spálená. Neměla ani vlasy. Vyběhla a její noční košile na ní stále doutnala. Chystala se jít spát a rozhodla se zapálit si kamna. Řekla mi: „Právě jsem zapálila zápalku.“ A to bylo vše,“ popisuje tehdejší události Natalija Vasiljeva, jedna z dcer oběti.
Příčinou výbuchu byl únik metanu, což souviselo s nedalekými těžebními pracemi. „Obyvatelé, kteří žijí v červené zóně, doufali, že budou přesídleni, nebo jim bude poskytnuto nějaké jiné bydlení. Lidé se kvůli plynu bojí třeba i jen usnout. Můžete ležet v posteli a už se nikdy nevzbudit,“ říká další pozůstalá. V regionu stoupá podle oficiálních údajů i počet případů rakoviny. Neexistuje ale doposud žádný průzkum, zda tento nárůst souvisí se znečištěním z uhelných dolů. Místní obyvatelé se ale oprávněně bojí o své zdraví. Platí zde vysokou cenu za vytěžené ruské černé zlato.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
