Článek
Hygienici získali s 18. listopadem opět obrovskou posilu pro trasování, a to zhruba čtyři tisíce nových pracovníků, na konci listopadu pak ještě tisícovku dalších. Nešlo přitom o žádný hromadný nábor, to se jen opětovně otevřely základní a střední školy a z jejich ředitelů se stali hygienici amatéři.
Může to znít jako nadsázka, ředitelům v Jihomoravském kraji ale přišel už na začátku listopadu „povolávací rozkaz“ z krajské hygienické stanice. Kvůli zapojení externistů do systému chytré karantény totiž hygienici nezjistí, jestli nakažený ve škole pracuje nebo ji jako žák navštěvuje. V systému vidí pouze jména pozitivních, ale už ne například jejich profese.
„V případě, že se dozvíte, že pracovník nebo dítě/žák ve školství je covid pozitivní, tak prosím nahlaste tuto informaci na příslušné územní pracoviště Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje a nečekejte, až se vám hygienická stanice ozve sama, aby nedošlo k časovému prodlení,“ napsala ředitelům škol ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Marcela Hadámková.
Stejně jako v loňském školním roce i v tom letošním je tak na ředitelích, aby se hygieně sami ozvali, jinak je kontaktovat také nikdo vůbec nemusí.
Pokynem se řídil i ředitel brněnské Základní školy Svážná Petr Punčochář. V jedné jeho třídě se objevily dva případy covidu-19 u žáků.
„Celou třídu o 14 dětech dala hygiena do karantény,“ řekl Seznam Zprávám Punčochář.
Podle dosud platné metodiky hlavní hygieničky ale v karanténě nemají končit celé třídy nebo školy, ale vždy jen žáci a učitelé, kteří přišli s nakaženým do bezprostředního kontaktu a neměli roušku nebo respirátor.
Daného postupu se ale jihomoravská hygiena v tomto konkrétním případě nedržela a do karantény poslala celou třídu, i když žáci roušky ve škole nosili.
„V této třídě se nám navíc střídá osm pedagogů. Ptal jsem se tedy hygieny, co s nimi. Prý ale stačilo, že měli roušky a byli ve třídě jen jednu vyučovací hodinu, takže do karantény ani na testy nemusí,“ zjistil ředitel Punčochář, že pro žáky a učitele platí jiná pravidla.
Ukazuje se tak, že postup hygienických stanic je velmi individuální a často se odchyluje od metodiky hlavní hygieničky.
Školu uzavřela ředitelka
Covid pozitivní učitel se objevil i na další základní škole. Zdejší ředitelka (jméno školy i pedagožky redakce zná, na žádost ředitelky je ale neuvádí) se o tom dozvěděla o víkendu a okamžitě kontaktovala hygienickou stanici. Podle vyjádření jejích pracovníků stačilo, že měla pedagožka nasazenou celou dobu roušku. Nikoho dalšího tak do karantény neposlali.
„My jsme ale věděli, že kontakt pracovníka se žáky byl slovy hygieny ‚významný‘,“ řekla ředitelka školy Seznam Zprávám.
Začala proto jednat, a to i kvůli tomu, že se nákaza na škole v tomto roce už objevila a jeden z pracovníků má dodnes značné zdravotní problémy. Nechtěla proto znovu vystavit svůj pedagogický sbor a žáky riziku. Od hygieny tak dostala písemné doporučení, že může přerušit provoz školy vlastním rozhodnutím podle školského zákona.
„To jsem také udělala. Vadí mi ale, že hygiena sice ví o tom, že zaměstnanec je pozitivní a byl v úzkém kontaktu s dětmi, nikdo mi ale nedá nic vědět a musím to řešit sama,“ dodává ředitelka.
Není rouška jako rouška
A do třetice příklad se zcela rozdílným postupem hygieny. Na ZŠ a MŠ ve Valašském Meziříčí poslala hygiena do karantény celou třídu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, protože tyto děti nemusí nosit roušky. Tento postup je zcela v souladu s metodikou hlavní hygieničky.
Jenže další nakažená pedagožka na škole vyučovala i v jiné třídě, kde žáci roušky nosit nemusí. Sama ji sice měla, podle metodiky se ale lze vyhnout karanténě jen v případě, že roušku mají všechny osoby, ne jen ta nakažená.
„Hygiena tenhle případ vůbec neřešila,“ říká zástupkyně ředitele Bohumila Valášková.
Jaký je teď vlastně obecný postup hygieniků, vysvětluje ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
„Nařízení ohledně škol je jasné – musí se nosit roušky. Vycházíme z toho, že nikdo z ředitelů ani učitelů toto neporuší. Je to ale individuální. Vždycky máte nějaký pozitivní případ a k tomu na vyhodnocení třídu,“ vysvětluje Kotrbová.
Ředitelé, volejte
Zásadním problémem je, že se od března stále nevyřešilo trasování, rozhodně tedy ne v případě škol. Ačkoliv třeba z mnohokrát citované německé studie o provozu škol v době koronavirové vychází, že právě včasné dohledání kontaktů je stěžejní pro to, aby se vzdělávací zařízení nemusela plošně zavírat.
Na ZŠ a MŠ Dubné na Českobudějovicku už museli po opětovném spuštění prezenční výuky řešit jeden případ koronaviru v pedagogickém sboru.
„Je to týden a nikdo z hygieny nás nekontaktoval. Informovali jsme tedy rodiče, ale dál jsme to neřešili,“ říká ředitel školy Václav Meškan. Přitom není úplně jisté, odkud se nákaza ve škole vzala.
Ukazuje se tak, že jedinou zbraní proti koronaviru ve školách jsou roušky. Pokud ty nezafungují, je na ředitelích, aby situaci začali řešit. Nemohou totiž očekávat, že se jim hygienici sami od sebe ozvou.
