Z ráje kryptoměn v orwellovský stát. Nejde o ekologii, ale o moc

Když v pátek čínský vicepremiér Liou Che vyzval k „přísnému zásahu a potrestání nezákonných činností s cennými papíry, včetně těžby kryptoměny“, aby „zastavil rizika a zajistil finanční stabilitu“, jejich hodnota se přes víkend propadla o dvojciferné hodnoty. Pro několik společností to byl jasný signál své aktivity v Číně ukončit.

Čína je největším světovým producentem bitcoinů a mnoha dalších kryptoměn. Podle nového výzkumu, který zveřejnila Nature Communications, Čína vyprodukuje 75 % takzvané bitcoinové hashrate (neboli výpočetní síly bitcoinové sítě) a samotná autonomní oblast Vnitřní Mongolsko 7,71 %. Pro srovnání – bitcoinový výpočetní výkon generovaný Spojenými státy byl za stejné období pouze 5,29 %.

Čínský Výbor pro finanční stabilitu ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že zabrání tomu, aby „individuální rizika při těžbě bitcoinů ohrožovala stabilitu společnosti“.

Vláda, která od roku 2019 zakazuje finanční transakce s bitcoiny a dalšími tokeny, dosud nad farmami na těžbu kryptoměn ve Vnitřním Mongolsku, S'-čchuanu či Sin-ťiangu přivírala oči. Po novém prohlášení se však zdá, že na kličky pro těžaře příliš prostoru nezbývá. Někteří jsou sice přesvědčení, že Peking tímto „jen štěká, ale nekousne“, jiní ale tak optimističtí nejsou.

„Potom, co přísnější zákaz zavedlo Turecko, je Čína další zemí, která omezuje těžbu a obecně nakládání s kryptoměnami na svém území. Pro trh je to nepříznivá zpráva, protože Čína je nejvýznamnější země, co se týče těžby kryptoměn, a obecně jde o další krok k zakazování nebo vyšší regulaci kryptoměn, což tomuto trhu příliš neprospívá. Často slýcháváme, že kryptoměny jsou nezávislé na centrálních autoritách. Tyto epizody nám ukazují, že tomu tak není,“ popisuje pro Seznam Zprávy hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Když centrální vláda odmítne, aby se nějak nakládalo s kryptoměnami na jejím území, omezí těžbu nebo zpřísní regulace kryptoměn, tak to má přímý dopad na vývoj kurzu kryptoměn a ovlivní to celý trh. Centrální autority jsou tedy s trhem provázané, přestože se na teoretické úrovni říká, že tomu tak není,“ dodává.

Čínská centrální banka propaguje svou vlastní digitální měnu. Nelze ji zaměňovat s kryptoměnami – e-jüan je digitalizovaná měna vydávaná Čínskou lidovou bankou a odpovídá hodnotě bankovek a mincí dané země. Čínské finanční instituce, které mají zakázáno zpracovávat transakce zahrnující kryptoměny, tak přijímají digitální jüany.

Různé místní a regionální vlády v Číně proti zařízením na těžbu kryptoměn již tvrdě zakročily. Podle plánu Komise pro rozvoj a reformy „uzavřít všechny projekty těžby kryptoměn“ a požádat těžaře, aby do konce dubna region opustili, z předních příček kryptoměnové těžby spadlo Vnitřní Mongolsko.

„Čína je druhá největší ekonomika světa a význam tohoto kroku je velice silný. Dá se ale očekávat, že obdobné kroky přijmou i další autoritativní režimy, a to z toho důvodu, že měna je jeden z nástrojů, jakým mohou řídit a regulovat své obyvatelstvo. Čína chce, aby se využívaly e-jüany, aby všechny transakce na území Číny byly pod dohledem státních autorit tak, aby bylo zřejmé, co si lidé nakupují, a aby zkrátka byly pod orwellovským dohledem. To ty kryptoměny přímo narušovaly, protože je čínská vláda neměla pod kontrolou a obávala se toho. Podobně můžou postupovat i další autoritativní režimy, které si uvědomí, že měna je jeden ze základních nástrojů, jak ovlivňovat a manipulovat obyvatelstvem,“ říká Křeček.

O úplném zákazu kryptoměn údajně uvažuje například také Indie. Kdyby i ona naskočila na „čínskou vlnu“, držení, prodej, těžba, převod a další obchodování s kryptoměnou by se stalo kriminálním činem.

Zákaz těžby bitcoinů Čína často vysvětluje negativními dopady na životní prostředí. Na Valném shromáždění Organizace spojených národů v roce 2019 se prezident Si Ťin-pching zavázal, že Čína zastaví růst svých uhlíkových emisí do roku 2030 a do dalších třiceti let dosáhne uhlíkové neutrality. Těžba kryptoměn tak pro svou neúspornost jde přímo proti pětiletce, což v pátek ostatně potvrdila také Státní rada. „Zelená transformace rozvoje představuje závazek ústřední vlády splnit cíle v oblasti čisté energie a snížení emisí uhlíku,“ stojí v prohlášení.

Těžba kryptoměny vyžaduje obrovské množství elektřiny pro provozování velkých polí počítačového serveru potřebných k provádění složitých výpočtů pro transakce i pro klimatizaci k chlazení těchto zařízení. „Těžba bitcoinu je náročnější než celková spotřeba elektřiny v Nizozemsku nebo v celé řadě dalších zemí. I v České republice spotřebujeme méně elektřiny, než kolik se ročně využije na těžbu bitcoinů. To ukazuje, jak je celá ta záležitost z ekologického hlediska nešetrná a jak zásadní dopady to přináší na životní prostředí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Štěpán Křeček.

Nezištnosti ekologických argumentů Pekingu příliš váhy nepřikládá. „Řekl bych, že ekologie je jen argument, který se zrovna hodí, a proto se vytáhl jako něco, co podporuje postup Číny. Je to jen líbivá teze. Kdyby tomu tak skutečně bylo, musela by Čína zavírat své uhelné elektrárny, ale ona zatím místo toho staví další. Takže jestli je ekologie skutečně hlavním argumentem změn, o tom si troufám pochybovat. Kdyby Čína v kryptoměnovém byznysu chtěla pokračovat, tak ji ekologie tolik netrápí. Řekl bych, že je to jen zneužití tohoto líbivého argumentu.“

„Nové projekty těžby kryptoměn jsou přísně zakázány,“ uvedla dále Komise. Obdobné návrhy plánů v Číně obvykle slouží spíš jako upozornění nebo varování a zavedené postupy většinou k mnoha změnám nevedou. V tomto případě však těžaři kryptoměn začali jednat a hledat pro svou činnost nové místo.

Podle Forkastu, který se zabývá technologiemi a financemi, už některé čínské operace našly nové působiště v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Íránu, Malajsii, Myanmaru, a dokonce i na Islandu. Zejména v případě Íránu ale spolu s rozjížděním bohatého byznysu došlo i k růstu protičínských nálad. Během března musely íránské elektrárny pro výrobu energie přejít na spalování méně kvalitního topného oleje. Na vině byl prudký nárůst domácí spotřeby, který vedl až k nedostatku zemního plynu. Vedle toho prudce vzrostlo znečištění ovzduší v Teheránu a dalších velkoměstech a vznikl tlak veřejnosti na íránskou vládu.

Znečištění v některých městech dosáhlo kritické úrovně, a Teherán tak nařídil dočasný zákaz používání nekvalitního topného oleje. To vedlo k uzavření hned několika závodů a navíc k rozsáhlým výpadkům proudu v různých městech, včetně Teheránu. Lidé na sociálních sítích nepochybovali, že za výpadky proudu je právě těžba kryptoměny.

„Sociální média dělají svou práci. Nyní už většina lidí ví, že výpadky způsobují čínské těžby bitcoinů,“ uvedla před dvěma měsíci íránská uživatelka na Twitteru a zveřejnila tweet s hashtagem „China Lied Millions Died“. Právě na sociálních sítích našli útočiště Íránci rozzlobení na vlastní vládu, která nedokáže zajistit dostatek elektřiny pro vlastní lidi, ale pro Peking „má na rozdávání“.

„Když začalo kolovat, že jsme čínská kolonie, někteří se cítili uraženě. Teď tu jsou bitcoinové těžební farmy. Teď nemáme ani energii, ani podnikání,“ říkají další tweety. „Čína si přišla do Íránu těžit bitcoiny, z nichž má každý hodnotu 40 tisíc dolarů. A pak my Íránci musíme nosit teplé oblečení v temném domě a dýchat mazut. No není to krásné?“ Šéf Společné obchodní komory pro Čínu a Írán však na konto stížností uváděl, že za výpadky proudu nenese vinu Čína. Dle něj šlo jen o zvěsti.