Článek
Různí brouci, larvy, ale i ptáci či drobní savci nejčastěji nacházejí domov v různě poškozených stromech, které mají dutiny, oloupanou kůru či různě polámané větve. Takové dřeviny však hyzdí parky či lesy a lidé se jich zbavují, čímž berou domov stovkám druhů živočichů. „Mnoho volně žijících živočichů – ať už se jedná o sýkory, strakapoudy, sovy nebo netopýry, využívá staré osluněné stromy nejen jako místo, kde se mohou ukrývat a hnízdit, ale i jako bohaté zdroje potravy. Jenže staré stromy mizí a není za ně dostatečná náhrada, a tak mají ptáci i savci na ně vázaní dost velký problém,“ říká David Číp z ochranářské organizace Jaro Jaroměř, která pečuje o hendikepovaná zvířata.
Východočeští ochránci přírody se proto rozhodli, že budou takzvané zoostromy vytvářet uměle. Pro jejich vytvoření vůbec není potřeba strom poničit nebo zabít, stačí ho různě tvarovat a upravovat tak, aby byl pro zvířata atraktivní. První oficiální české zoostromy vysadí v sobotu 3. listopadu v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové.
„Rozhodli jsme se jít vývoji naproti a pomoci, aby strom stárl rychleji a vytvářel pro zvířata vhodné prostředí. I když strom poláme vítr, není nutné ho odstraňovat, ale je vhodné tam nechat i jeho torzo, které má význam pro přírodu kolikrát daleko větší než strom, který je zdravý a krásný,“ popisuje David Číp z organizace Jaro Jaroměř, který v pátek spolu s ostatními odborníky a ochránci přírody prohlížel přírodní památku, kde se některé zoostromy vytvořily přirozeně, ale kam také chtějí v sobotu vysadit několik nových.
Zoostromy totiž doslova pulzují životem, byť to na první pohled nemusí být vidět. „Mrtvý strom je mrtvý jen zdánlivě. Ve skutečnosti je obrovskou zoologickou a mykologickou zahradou. Pokud jde o počet druhů, v jednom jich jsou desítky až stovky. Jednotlivců, včetně vajíček larev dřevokazného hmyzu a houby, tam může být až desetitisíce,“ vysvětluje entomolog z hradeckého Muzea východních Čech Miroslav Mikát. Pro ptáky přes zimu fungují i jako jakási potravinová konzerva plná čerstvých larev.
Vytváření stromů vhodných pro volně žijící živočichy sice ochránci přírody v současnosti rozjíždějí jako nový projekt. Historicky to však není žádná novinka. „Záměrné ořezávání stromů vypadá možná pro někoho podivně, ale jde o návrat k tradici. Dnes známe hlavně hlavaté vrby, ale naši předkové stromy ořezávali zcela běžně. A před člověkem větve olamovali velcí býložravci. Stromům navíc ořez prodlužuje život. Nehrozí totiž, že je vyvrátí vítr,“ říká Břeněk Michálek z východočeského Ptačího parku Josefovské louky.
Tento nový trend podpory volně žijících živočichů by chtěli prosadit i do dalších lokalit v Česku. Vytvořit si zoostrom však mohou i lidé na svých zahradách. „Už jen tím, že nebudou kácet starý strom a nechají ho dožít až do stádia, kdy bude úplně mrtvý, dokud neohrožuje bezpečnost,“ říká Číp.
Výsadba stromů se uskuteční v rámci tradiční brigády na přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové. Ochránci přírody tam zvou širokou veřejnost, která může památce pomoct odstraňováním náletů, hrabáním listí nebo třeba obnovou tůněk a písčin pro vzácné druhy hmyzu. Brigáda se koná v sobotu 3. listopadu od 9 hodin.
