Z pandemie těží šumivá vína. Na bublinky přešla doma část pivařů

Pandemie nejvíc postihla výrobce lihovin. Podle dat Celní správy o výběru spotřební daně se i přes navýšení daně od ledna roku 2020 její výběr meziročně propadl o 39 procent. Z piva se vybralo o šest procent méně.

Z vína se spotřební daň v tuzemsku neodvádí, výjimkou jsou šumivá vína. Těm naopak pandemie prospěla. Rostla oproti roku 2019 o 12 procent a letos spanilá jízda bublinek pokračuje. Kategorie, kam patří sekty, prosecca a frizzante, za dva roky vyrostla o 37 procent.

Úspěch potvrzuje Ondřej Beránek, ředitel Bohemia Sektu, který je největším výrobcem vín v tuzemsku.

„V roce 2020 byl meziroční růst opravdu větší než v předchozích letech. Dlouhodobý nárůst spotřeby šumivých vín je umocněn proseccem, které v posledních letech v Česku roste dvouciferně, asi o dvacet až třicet procent,“ říká Beránek. Díky rostoucímu trendu je Česká republika celosvětově na 13. příčce zemí dovážejících prosecco.

Důvodů je však víc a jeden z nich souvisí s nedobrovolným přesunem lidí domů a částečně i (možná vynucenou) změnou preferencí pivařů.

„V době lockdownů, kdy byly zavřené restaurace a konzumovalo se doma, jsme navíc zaznamenali přesuny z piva do vína. Zatímco muž jde posedět s kamarády do hospody a vypije čtyři až šest piv, doma s manželkou často zkusili víno i pivaři,“ líčí šéf Bohemia Sektu.

Přestože šumivá vína získávají v posledních letech na oblibě, stále tvoří poměrně malou část celé spotřeby vín. V loňském roce na ně připadalo 7,5 procenta, zbytek zaujímala takzvaná tichá vína, tedy vína bez bublinek.

Tuzemští vinaři uspokojí jen 30 procent domácí spotřeby, většina vína je tedy z dovozu. Zájem o česká a moravská vína by byl, jenomže podle evropské legislativy mohou vinaři vysadit pouze jedno procento nových vinic z celkové výměry. Letošní domácí produkce bude podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada také vlivem počasí (včetně tornáda) nižší než loňská. Vinaři vyrobí kolem 600 tisíc hektolitrů, o sto tisíc méně než v roce 2020.

„Zvýšený zájem o bublinky je dle mého názoru obecný celoevropský trend. Spotřebitel si je oblíbil nejen pro slavnostnější chvíle, ale využívá je i k těm běžnějším událostem všedního života. Šumivá vína se také stala součástí míchaných nápojů,“ říká Chlad, podle kterého také vinaři budou muset zdražit.

Přestože restauratéři stále mluví o tom, že hospody nahradily garáže, byty a zahradní party, po tvrdém alkoholu spotřebitelé sahali méně často. Obzvlášť špatný měli výrobci loňský rok, kdy se vedle covidu do mizerných prodejů promítl také efekt předzásobení kvůli nárůstu spotřební daně na lihoviny od ledna.

Letošní rok už je podle dat Celní správy výrazně lepší, ale pokud se objem prodaného alkoholu očistí o efekt vyšší spotřební daně, stále se prodeje lihovin propadají téměř o 13 procent.

Lihoviny ztrácejí dlouhodobě. Od roku 1990 byla jejich průměrná spotřeba na hlavu 3,5 litru ročně, dnes je to 2,8 litru. „Tuto díru za třicet let nahradilo víno,“ říká ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník.

Likérky by uvítaly, aby se zavedla daň z tichého vína. Usilují o to dlouhodobě. Podle Darebníka by to dávalo logiku, protože se sedm z deseti lahví s vínem do České republiky importuje. „Je to nespravedlivé. Vinaře by to nezlikvidovalo, jsou podporováni prostřednictvím Vinařského fondu,“ uvádí. Vinaři do fondu povinně odvádějí 0,50 Kč z každého vyrobeného litru a 350 korun z hektaru vinic.

Jedním z důvodů, proč se však spotřební daň na tichá vína neodvádí, je právě zahraniční konkurence. Z okolních zemí platí daň pouze vinaři v Polsku, kde se víno příliš neprodukuje.

„U naprosté většiny zemí EU, kde se víno produkuje, je spotřební daň nulová. Nemusíme chodit daleko: jde například o Španělsko, Itálii, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko. Spotřební daně na víno jsou v zemích, kde se vinná réva neprodukuje,“ říká Beránek z Bohemia Sektu.

Argumentuje také studií Ernst & Young, která vedla k závěrům, že zavedení spotřební daně z tichého vína by nebylo ekonomicky efektivní a ceny vína v obchodech by se výrazně zvedly.

Formující se vláda koalic Spolu a Pirátů a STAN prohlašovala, že daně zvyšovat nechce.