Článek
Stranou si z výplaty odkládá alespoň malý obnos naprostá většina Čechů, nejčastěji jde o částku mezi tisícem a dvěma a půl tisíci korunami. Téměř dvě pětiny lidí si přitom tvoří rezervu primárně pro případ nečekané události.
Podstatné však je, jak dlouho by vydrželi při náhlém výpadku příjmů. Každý pátý člověk totiž přiznává, že by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku. „Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba proto, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání atp. rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí,” varuje Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů České bankovní asociace (ČBA).
ČBA každý rok měří finanční gramotnost Čechů. Z nejnovějšího průzkumu, jehož výsledky má Seznam k dispozici, plyne, že úroveň znalostí o finančních nástrojích stoupá, ale je stále velmi průměrná.
Kolik peněz si dáváme stranou?
Z dlouhodobějších forem spoření rozhodně mezi Čechy vyhrává zajištění na stáří – existuje jen minimum lidí, kteří by si nešetřili na důchod. Je to dáno příznivou ekonomickou situací a rostoucími příjmy. Nejčastěji spoříme na důchod do 1 000 Kč měsíčně. „Správná částka však neexistuje. Záleží, jak si své stáří představujete,“ podotýká Brychová s tím, že také záleží na tom, jestli budete bydlet ve vlastním, nebo v nájmu.
Kromě finančního spoření totiž můžeme zvolit i hmotné zajištění na stáří, které převažuje u lidí nad 35 let – jde tedy například o zmíněné nemovitosti. Mladší ročníky si pak spíše jen zjišťují možnosti spoření, pro většinu z nich je totiž vidina důchodu zatím nekonečně vzdálená.
