Článek
Už dvacet tisíc lidí podepsalo petici adresovanou ministrovi zemědělství. Jejími autory jsou ornitologové a myslivci, kteří upozorňují na masivní mizení ptáků z české krajiny. Čísla jsou alarmující. Třeba populace koroptve polní se podle ornitologických sčítání od roku 1982 ztenčila o 97 procent, z polí a luk ve velkém mizí také skřivan polní, čejka chocholatá a další v minulosti běžné druhy.
„Jedním z typických druhů, které můžeme označit za dříve běžné a dnes vzácné, je sýček obecný. Odhadujeme, že v dnešní době se ho vyskytuje jen několik stovek jedinců, v polovině 20. století to přitom byla naprosto běžná sovička. Výrazně ubyly čejky chocholaté, od roku 1982 je úbytek zhruba osmdesátiprocentní,“ říká spoluautor petice Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.
Pokles ptačí populace podle něj začal nabírat na obrátkách po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy se do hry vložily zemědělské dotace. „Díky nim mají zemědělci větší možnosti nakupovat chemii a investovat do výkonnějších strojů. Po vstupu do Unie je doložitelné, že vzrostla spotřeba chemických látek, kombajny jsou větší a rychlejší než stroje, které jezdily po polích před 20 lety, což ptákům a obecně živočichům nesvědčí. Současně s tím sledujeme úbytek krajinných prvků, ztenčují se nám meze, krajina je intenzivněji využívána,“ popisuje Zámečník.
Proměnu krajiny ukazuje na polích u Dolního Přímu na Hradecku. Kolem obce se rozléhá několik obrovských lánů rozdělených jen metrovou mezí nebo silnicí. Místa, kde by se mohla ukrýt koroptev, tam nejsou. To samé místo ukazuje na letecké mapě z roku 1954. Dnes obrovský lán pole je rozdělen na desítky malých ploch s různými plodinami. „Políčka byla oddělena mezemi, takže v té době tam mohli přežívat nejen opylovači, ale i ptáci a jiní živočichové. Dnes bohužel krajina vypadá tak, jak vypadá,“ pokrčí rameny.
Vrátit česká pole do stavu před více než šesti desítkami let, už možné nebude. I přesto je však podle ornitologů a myslivců možné situaci českého ptactva, hmyzu a drobných savců zvrátit. „Dokonce už existují i vědecké teze, že to nejde zachránit, my jsme ale přesvědčeni, že je čas ještě něco dělat. Proto vznikla ta petice,“ říká jednatel Českomoravského mysliveckého svazu Miloš Fischer.
Myslivci a ornitologové po ministrovi zemědělství žádají, aby ke změně posloužily právě evropské dotace do zemědělství, které podle nich situaci zapříčinily. „To, jakým způsobem se použijí, je svébytným rozhodnutím každého členského státu. Chtěli bychom, aby ty peníze přispěly k větší pestrosti krajiny a podpořily zdravou krajinu, kde budou moct opylovači a ptáci žit. Pojďme peníze použít tak, aby krajina ožila, ptáci měli šanci a my měli plnou krajinu života, ale i kvalitní vodu a půdu, která bude plodit i za několik desítek let,“ apeluje na ministra ornitolog Zámečník.
Dotace by podle něj zemědělcům mohly sloužit například pro budování remízků, travnatých pásů, rozšiřování mezí či vysazování takzvaných biopásů. „Biopásy jsou plochy orné půdy předělující pole, na nichž zemědělci vysazují různé druhy plodin, které slouží hmyzu, ptákům a zvěři jako úkryt i potrava,“ popisuje. Do biopásů zemědělci vysazují mix rostlin – obiloviny, jetel, krmnou kapustu, vojtěšku a další plodiny.
„V této chvíli máme přes 20 tisíc podpisů. Chceme jich nashromáždit ještě mnohem víc, potom půjdeme na ministerstvo s tím, že za námi stojí už víc lidí a že chceme, aby se tyto věci začaly prosazovat,“ říká Miloš Ficher z myslivecké jednoty.
Ministerstvo zemědělství už petici vede v povědomí. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého již platné nastavení dotačních titulů v českém zemědělství požadavky petentů do značné míry už nyní zohledňují. „Nejvýznamnějším dotačním nástrojem je Program rozvoje venkova na období 2014–2020, konkrétně Agroenvironmentálně-klimatická opatření. Ta již v současné době například nabízí jak podopatření zaměřená na zpomalení nepříznivého vývoje v četnosti populace polních ptáků, tak i podopatření zacílená například na ochranu modráska. Zároveň jsou nabízena i podopatření zaměřená na ochranu půdy před erozí, zlepšení retenčních schopností půdy a zlepšení kvality vody,“ vysvětluje mluvčí. Stejně tak podle něj už existují podopatření například na zakládání biopásů. „ V rámci Programu rozvoje venkova je vyčleněno zhruba 60 % finančních prostředků na environmentální opatření přispívající k tomu cíli,“ dodává Bílý.
