Článek
Necítíte se dobře, ale nechce se vám hned běhat po doktorech. Odeberete kapku krve, vložíte ji spolu s takzvanou „cartridgí“ do přístroje Jana Zítky. A za dvacet minut dostanete buď potvrzení, že je vše v pořádku, nebo upozornění, že byste se měli k lékaři přeci jen vydat. Bioanalyzátor brněnského vědce by mohli už za dva roky používat praktičtí lékaři. A v jihomoravském výzkumném centru CEITEC s opatrností připouštějí, že by se časem mohl stát součástí i českých domácností.
„Momentálně je zařízení směřováno pro diagnostiku sepse, kardiovaskulární nemoci či vybraných markerů rakoviny. Stěžejní myšlenka je ale taková, že přístroj zůstane stejný, pouze se budou měnit takzvané cartridge, tedy zásobníky, které budou testovat různé markery,“ konstatuje doktorský student Zítka. „Pacient pak dostane v řádu málo desítek minut informaci, že je vše v pořádku, nebo se ukáže, že některá hodnota v pořádku není a měl by jít na podrobnější testování.“
Brněnská cesta do vesmíru.
Profesor Vojtěch Adam, Zítkův školitel, připouští, že dát přístroj do rukou pacientů je samozřejmě vysněný cíl. Zatím je ale podle něj realističtější poskytnout jej praktickým lékařům. „Je nutné podoktnout, že my jsme nevynalezli nový přístroj a nevyvinuli dosud neznámou technologii. Obé je známé a v nemocnicích takové přístroje běžně používají. Honzovou snahou ale bylo zařízení miniaturizovat při zachování přesnosti. Díky tomu je bioanalyzátor dostupnější. A i když je samozřejmě ve finále snahou nás všech dát větší možnosti samotným pacientům, myslím si, že nás čeká ještě důležitý mezikrok. To jsou ordinace praktických lékařů,“ říká Adam.
Přímo během vyšetření by tak lékař otestoval krev. „Odpadlo by čekání na výsledky, volání do ordinace. Základní analýza krve by byla jednoduchá, přesná a cenově dostupná. Ačkoliv věřím tomu, že Honza to se svým přístrojem jednou dotáhne až k pacientovi, je tam ještě řada otazníků. Zatím se totiž nepodařilo mnoho testů prosadit na domácí použití. Napadá mě těhotenský test nebo test na glukózu pro diabetiky. Kromě technických tedy budeme muset vyřešit hlavně otázky legislativní,“ upozorňuje Adam. Hlavní výsada podle něj spočívá právě v přístupnosti zařízení. Bioanalyzátor, který nese název Point-of-Care, má velikost dvou krabic od bot. „Přístroje, které se používají v nemocnicích, váží s přehledem okolo sta kilogramů. Náš bioanalyzátor má okolo pěti kilogramů,“ podotýká.
Nevidomý diabetik z Brna jako první používá mobilní aplikaci k dávkování inzulinu.
Přístroj nyní čeká na testování a úpravy. „Říká se tomu alfa zařízení. Takže je to první verze finálního přístroje. Teď budeme testovat a upravovat. Výhledově mluvíme o tom, že přístroj pro trh by mohl být do dvou let. Samotné zařízení bude snad dřív, ale musíme ještě splnit řadu certifikačních a dalších postupů,“ uzavírá Jan Zítka.