Článek
Když si ředitel hygieny v Plzni v minulosti myslel, že by někdo z jeho podřízených měl brát víc peněz, jednoduše sedl ke stolu a rozhodl: Od prvního vás přeřazuji do vyšší platové skupiny.
Jenže k takovému kroku vůbec neměl pravomoc.
Jindy zjistil, že by novou služební octavií nemohl podle pravidel úřadu jezdit na soukromé cesty, jednoduše si udělil výjimku.
Šéf plzeňské hygieny Přemysl Tomašuk nyní ve funkci skončil. A důvodem byly právě jeho zásadní přešlapy, na které loni upozornily Seznam Zprávy a jež také popsali ve svých zprávách auditoři Ministerstva zdravotnictví.
K tomu se navíc přidal i fakt, že ředitel Tomašuk dlouho odmítal připojení Plzeňského kraje k celostátnímu call centru, z nějž se má rychle a podle jednotných pravidel volat nemocným s koronavirem.
Call centrum je přitom podle expertů naprosto klíčovou zbraní proti covidu, která dokáže pomocí rychle nařízených izolací a karantén zastavit či významně brzdit šíření epidemie.
Devětašedesátiletého Přemysla Tomašuka se Ministerstvu zdravotnictví nedařilo od loňska odvolat, jeho případ řešili i poslanci zdravotního výboru Sněmovny. Po první sérii auditů ho loni Ministerstvo zdravotnictví zbavilo funkce, ředitel se ale bránil žalobou. A protože v odvolání byly formální chyby, uspěl.
Takže se ředitel Tomašuk letos v létě zase do své kanceláře vrátil. Napodruhé ho kárná komise, která řeší prohřešky úředníků podle služebního zákona, pravomocně odvolala začátkem listopadu.
Přemysl Tomašuk pak vzápětí požádal, aby byl ze služebního poměru propuštěn.
Lepší místa a za víc peněz
Státní tajemník Ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan nechtěl o podrobnostech Tomašukova odvolání mluvit. Podle informací Seznam Zpráv ale sehrál hlavní roli způsob, jakým na hygieně řídil personální záležitosti.
Například se choval v čele úřadu trochu jako neomezený vládce. Bez ohledu na služební zákon povyšoval některé zaměstnance do vyšších platových tříd, ačkoli třídy jsou pro jednotlivé funkce jasně stanovené a měnit je smí jen vláda.
Někteří ředitelovi podřízení tak dostali za rok o 30 tisíc víc, než na kolik měli nárok.
Jindy zase, jak rovněž odhalili i ministerští auditoři, rozdával mimořádné prémie zcela bez odůvodnění, za jakou konkrétní práci je přiděluje - což je proti služebnímu zákonu. Tomašuk v příslušných dokumentech například jen stručně zmínil, že jde o zaměstnance, který umí dobře pracovat s počítačovými systémy.
Naopak jiná auditní zjištění ministerstvo do Tomašukových chyb nezapočítalo. Mimo jiné to, že z knih jízd jeho služebního auta nebylo pořádně zjistitelné, kdy a kam cestoval.
Dceři své zástupkyně zase ředitel pronajal prostory přímo v sídle hygieny v centru Plzně. Bez výběrového řízení. Dcera si tam zřídila fyzioterapeutickou praxi a včetně energií platila necelé dva tisíce měsíčně.
„Ze všech výše uvedených skutečností plyne důvodné podezření na závažné kárné provinění,“ zněl pak celkový závěr kontroly.
Kriminálka dál vyšetřuje
Tohle vše přimělo ještě ministra Adama Vojtěcha (ANO) k tomu, že ministerstvo podalo na Tomašuka trestní oznámení. Déle než po roce ho stále řeší kriminálka v Plzni.
„Nemám žádné informace, jak se vyšetřování vyvíjí,“ řekl Michal Bartoš, který Tomašuka ve vedení hygieny v Plzni nahradil.
Tomašuk se k odvolání nevyjádřil, jeho telefon byl nedostupný. Ještě v září ale nechtěl o svém působení v čele úřadu mluvit.
Pod tlak se ředitel dostal také kvůli tomu, jak manažersky vedl hygienu v době epidemie. Všech čtrnáct krajských hygien v zemi se mělo přes léto připravit na druhou koronavirovou vlnu. Například tím, že vyškolí telefonisty, již pak budou trasovat nemocné a lidi, kteří s nemocnými přišli do styku.
Jenže se v říjnu ukázalo, že se plzeňská hygiena ani po přímém příkazu z Ministerstva zdravotnictví do celorepublikového call centra nezapojila. Tento systém přitom dokáže sledovat, jak je která hygiena v obvolávání výkonná, a umožňuje, aby jeden kraj vypomohl druhému, který je ve skluzu.
