Článek
Po mobilizaci v červenci roku 1939 nastoupil Farnes k 501. peruti, se kterou se účastnil bitvy o Francii. Už zde se osvědčil, a stal se tak oporou v tentokrát úspěšném boji Spojenců s nacisty, bitvě o Británii. Právě během boje o svoji domovinu zaznamenal Farnes svůj zřejmě nejznámější sestřel.
Při jednom z hlídkových letů Farnes zjistil, že má problémy s kyslíkem ve výšce patnácti tisíc stop, se svým letounem měl přitom vystoupat do dvojnásobné výšky. Do vysílačky tak oznámil návrat na základnu a zadal kurz, který kopíroval železniční trasu z Brightonu do Londýna.
Ve výšce 1500 stop ale narazil na německou stíhačku typu Ju 88 směřující přímo proti němu. „Okamžitě jsem provedl úhybný manévr a pověsil se za ní,“ vzpomínal později Farnes. Britský pilot následně zahájil palbu, nepřítele sestřelil a viděl, jak stíhač dopadl nedaleko východního letiště Gatwick.
Farnes poté dostal rozkaz přistát u sestřeleného stroje. Dostal tak možnost, která se mnoha stíhacím pilotům nenaskytla, tedy podívat se svému protivníkovi do oči. „Nezdálo se mi, že by ho potěšilo, že mě vidí,“ vzpomínal pro BBC britský pilot. Německému pilotovi nabídl podání ruky, ten to ale odmítl.
Po této události v září 1940 se tehdy 21letý stíhací pilot zařadil mezi nejznámější tváře Royal Air Force v bitvě o Británii, přezdívaných „The Few“, v překladu hrstka. Tato přezdívka vzešla z projevu Winstona Churchilla, který pronesl během bitvy o Británii. „Ještě nikdy v dějinách lidských konfliktů nevděčilo tolik lidí za tak mnoho takové hrstce odvážných a statečných,“ řekl v srpnu 1940 britský premiér. Farnes se během bitvy zařadil mezi stíhací esa, piloty s více než pěti nepřátelskými sestřely.
Během boje o britské ostrovy se Farnesovi podařilo sestřelit sedm nepřátelských letounů. Jako první šel 12. srpna k zemi Junkers Ju 87, další dva stroje tohoto typu Farnes sestřelil o tři dny později. Bombardovací a průzkumný letoun Dornier Do 17 zneškodnil o další tři dny později. Do konce srpna ještě stihl sestřelit Messerschmitt Me 109E, stíhacím esem se tak stal během jednoho měsíce. Během bitvy sestřelil oficiálně šest německých letounů, jeden pravděpodobně a dalších šest poškodil.
Z hrstky zbývají dva
Po bitvě o Británii se Farnes jako velitel 229. perutě vydal do bojů v severní Africe a na Maltě. V RAF zůstal do roku 1958. V Británii nyní žijí podle deníku The Times už pouze dva piloti, kteří bojovali v bitvě o Británii. Té se účastnily tři tisíce spojeneckých pilotů, téměř 550 jich padlo. Kromě letců z britského impéria se bojů v barvách RAF účastnili také například Češi, Slováci nebo Poláci. Posledním českým žijícím stíhacím pilotem RAF je šestadevadesátiletý Emil Boček.
