Článek
V ostravské zoo je nyní k vidění více než 5000 zvířat na více než 100 hektarech.
Původně se zahrada nacházela v jiné části města – na šestihektarovém pozemku v Ostravě-Kunčičkách, kde byla součástí tzv. Hornického sadu. Na snímku celkový pohled na areál, 50. léta.
Areál se nacházel poblíž dolu Alexander. Na snímku výběh kopytníků, 50. léta.
Pokladna zoologické zahrady v Ostravě, 1957.
Zoo se v době svého vzniku potýkala s těžkými problémy poválečného období, mimo jiné s katastrofálním nedostatkem stavebního materiálu. Stavební materiál často pocházel z demolic, zoo se proto obracela k podnikům ostravského kraje s prosbou o pomoc. Na snímku lidé u výběhu opic, 1952.
Podobné problémy řešila zoo i co se týče chovu zvířat, na počátku opakovaně chyběla krmiva. Na snímku první ředitel zoo pan Bohumil Vítek s manželkou.
Klokan rudý, 1954.
Jen s minimální možností dovozu ze zahraničí se v prvních letech do kunčické zoo dostala převážně zvířata z cirkusů. Snímek u výběhu lam krotkých, 1951.
Nejcennějším zvířetem kunčické zoo byl samec slona indického Pepík, kterého zoo získala v roce 1956 ze Zoo Praha. Pepík na snímku z roku 1959.
Dřevěný objekt s expozicí ryb, plazů a ptáků, 50. léta.
Natáčení v zoo, 1959.
Zoo se v roce 1960 přestěhovala do Slezské Ostravy. Podobně jako v Kunčičkách i ve Slezské Ostravě byla značná část výstavby a dalších prací zpočátku prováděna svépomocí a brigádnickou činností občanů. Na snímku „brigáda“ u vrátnice, 1961.
V únoru roku 1960 probíhalo stěhování zvířat z Kunčiček. Zvířata byla umístěna do provizorních dřevěných staveb a klecí převezených z Kunčiček, tedy do podmínek, které si dnes dovedeme jen sotva představit. Na snímku stěhování slona Pepíka do pavilonu slonů – přivázán za nohy k nápravám nákladních aut.
Na snímku křižovatka cest u výběhu pro medvědy, 1960.
V 60. letech se kolekce zvířat rozrostla o některé výrazné druhy. Na snímku původní dřevěná restaurace, 1960.
Pavilon šelem v roce 1972.
Transport páru velbloudů pocházejících z Kazachstánu, 1977.
Propagace zoo v módním domě Ostravica, ve výloze byli umístěni i živí ptáci, 70. léta.
Chov hrochů v Ostravě trvá od roku 1967.
V 70. letech se začala zoo chovatelsky profilovat a došlo k výrazné změně druhové skladby chovaných zvířat. Chov nosorožců tuponosých trval od roku 1974 do roku 2010.
Ve většině případů se již nejednalo o jednotlivá, přestárlá či jinak chovatelsky nevhodná zvířata, ale mnohdy o perspektivní chovné páry či skupiny. Na snímku druhý ředitel zoo Jaroslav Zdražil s mládětem šimpanze.
V roce 1972 byl importován ze SSSR pár mláďat medvěda ledního Fram a Vega. Výběh medvědů patřil k nejstarším stavbám, když v roce 2006 uhynula medvědice Vega, vedení ostravské zoo se vzhledem k nevhodným podmínkám výběhu medvědů rozhodlo chov ledních medvědů ukončit.
Nosorožci tuponosí Natal a Dinah se ve venkovním výběhu celých 17 let střídali se slonicí Soňou. Nosorožci byli od počátku chováni v nevhodných podmínkách a ani se nikdy nerozmnožili.
V roce 1975 byl pro veřejnost otevřen nový pavilon hrochů. Na snímku hroši ve venkovním výběhu, 1979.
Oslava druhých narozenin orangutaního samečka Bimba.
Pavilon afrických zvířat byl dokončen až v roce 1987, tedy po 9 letech od zahájení jeho výstavby. Na snímku transport žirafy Rothschildovy, 1987.
Kontrola mláďat tygra sumaterského.
Medvědi lední se v zoo rozmnožovali, mláďata se však přes veškerou snahu nepodařilo nikdy odchovat. Snímek z roku 1986.
Slonice Soňa v původním pavilonu slonů, 80. léta. Soňa byla dovezena v roce 1967, v Ostravě žila až do roku 1991.
Ostravská zoo procházela v první polovině 90. let stejně jako všechny ostatní české zoo obdobím nestability a obav o svou budoucnost. Téměř zcela ustala jakákoliv investiční činnost. Na snímku umělý odchov samičky žirafy Rothschildovy Benty, 90. léta.
V 90. letech byli v ostravské zoo chováni i saňoví psi.
Ve druhé polovině 90. let začaly intenzivně probíhat nutné opravy a objevily se i první menší investice. Například původní seníky pro jeleny byly nahrazeny novými v roce 1999.
Výstavba venkovního výběhu lvů, 1999.
Původní voliéry pro ptáky byly zbourány v roce 2007, dnes na tomto místě najdeme expozici pro pandy červené.
Doba milénia se stala časem nového rozvoje. Podařilo se vybudovat řadu moderních chovatelských zařízení odpovídajících přísným standardům pro chov zvířat v lidské péči. Letecký pohled na nový pavilon slonů, 2004.
Mezi lety 2010-2021 prošla zoo obecnou modernizací, s výstavbou moderních areálů došlo pak na bourání starých nevyhovujících staveb.
Na snímku dokončovací práce na vyhlídce v expozici Čitván, 2010.
Za velké podpory statutárního města Ostrava prošla ostravská zoo v posledních deseti letech výraznou proměnou. Byly vybudovány nové pavilony, velké přírodní výběhy nebo průchozí expozice. Velký chovatelský komplex Pavilon evoluce pro více než 200 zvířat je největší stavbou v historii zoo.
V roce 2011 byly otevřeny další pavilony, které prošly výraznou rekonstrukcí. Na snímku akvaterarijní expozice Papua.
Při stavbě moderních areálů je kladen důraz hlavně na to, aby se expozice co nejvíce podobaly přirozenému prostředí zvířat, aby co nejvíce respektovaly potřeby a přirozené projevy zvířat a podněcovaly jejich přirozené chování. Na snímku instalace umělých stromů uvnitř pavilonu v expozici pro šimpanze, 2014.
La Pampa – největší průchozí voliéra v Zoo Ostrava pro kondory a další jihoamerické ptáky, 2020.
V září 2018 změnila ostravská zoo svůj název na Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Botanický směr ostravské zoo bezesporu předurčilo i umístění v unikátní přírodní lokalitě Velkého ostravského lesa. Součástí jsou botanické stezky nebo například pěstební skleníky.
Ve světovém měřítku patří ostravská zoo především ke špičce v chovu primátů - má na světě největší skupinu kočkodanů Dianiných, hulmanů posvátných nebo makaků lvích. Podle ředitele je na mimořádně vysoké úrovni například i chov ryb a dalších vodních živočichů. Zoo navíc slaví i úspěchy i při odchovech dalších vzácných a ohrožených druhů zvířat.
