Článek
Evropa je znovu epicentrem pandemie covidu-19. Právě na starý kontinent připadá v posledních týdnech polovina všech světových přírůstků počtu nakažených a také téměř polovina všech zemřelých, uvádí agentura Reuters. Zhoršení epidemické situace čelí především Německo a střední a východní Evropa.
Ve svém týdenním hodnocení situace na kontinentu zařadilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko do nejvyšší kategorie zemí, u kterých má úřad největší obavy z dopadů covidu-19.
Zpráva Světové zdravotnické organizace za týden končící 7. listopadem uvádí, že Evropa včetně Ruska byla jediným regionem, který zaznamenal nárůst počtu nových případů nákazy, a to až o sedm procent, zatímco ostatní oblasti světa hlásily pokles nebo stabilní trend vývoje nákazy. Podobně je tomu i u úmrtnosti. Evropa v uvedeném období zaznamenala desetiprocentní nárůst počtu obětí, ostatní oblasti světa ale hlásily opět jen pokles počtu obětí.
Asi 65 procent obyvatel Evropského hospodářského prostoru, do kterého mimo Evropskou unii patří také Island, Lichtenštejnsko a Norsko, dostalo podle dat EU dvě dávky, tempo očkování se v posledních měsících zpomalilo. I v této situaci si v žebříčku proočkovanosti států EU Česká republika přes mírné zrychlení očkování pohoršila, když klesla z 19. na 21. pozici za Lotyšsko a Estonsko.
„Sleduji, jak se nad částmi evropského kontinentu stahují bouřková mračna. A k lidem musím být naprosto upřímný, my už jsme v takové situaci byli. Pamatujeme si, co se stane, když se vlna (nákazy) začne valit,“ cituje Reuters britského premiéra Borise Johnsona.
Johnson řekl, že cílem jeho vlády je přečkat zimu, aniž by musela pozastavit ekonomiku, což se za dobu pandemie v zemi stalo již třikrát. Místo toho se země spoléhá na posilovací dávky očkování proti covidu pro starší a ohrožené osoby.
Zatímco Spojené království další lockdown odmítá, další, tentokrát pouze částečnou uzávěru, ještě před tímto víkendem ohlásilo Nizozemsko. Premiér Mark Rutte v pátek oznámil částečný lockdown své země a vzkázal národu, že krize vyžaduje „tvrdá opatření na několik týdnů, protože virus je všude, po celé zemi, ve všech sektorech a všech věkových skupinách“, cituje předsedu vlády stanice FRANCE24.
Od doby, co nizozemská vláda před necelými dvěma měsíci zrušila většinu protiepidemických opatření, počet případů prudce vzrostl a ve čtvrtek a pátek dosáhl rekordní úrovně, kdy oba dny přibylo více než šestnáct tisíc nově nakažených. „Naštěstí je drtivá většina očkována, jinak by v současnosti byla mizérie v nemocnicích nevyčíslitelná,“ řekl Rutte.
Nově se nizozemské bary, restaurace, kavárny nebo supermarkety budou muset uzavřít ve 20:00, zatímco obchody, které nejsou počítány mezi ty s nezbytným sortimentem, musí své brány zavřít už v 18 hodin, uvedla vláda. Nová opatření platí do této soboty po dobu tří týdnů.
Nové limity také platí pro návštěvy, momentálně je možné k sobě domů pozvat maximálně čtyři osoby mimo domácnost. Nizozemcům také vláda doporučuje, aby v co největší míře využívali práci z domova.
Na příští tři týdny se rovněž ruší veškeré veřejné akce, například fotbalová kvalifikace na mistrovství světa, ve které se Oranjes utkají s Norskem, se bude hrát na prázdném stadionu. Školy ale v zemi nadále zůstávají otevřené, uvádí agentura AFP.
Další státy zatím k natolik plošným opatřením nepřistupují. Například Norsko však uvedlo, že plánuje v boji proti nové vlně pandemie naplno využívat takzvané covid pasy. Severská země, která na konci září zrušila všechna opatření, také doporučí třetí dávku vakcíny pro lidi starší osmnácti let, další lockdown ale není v plánu, řekl na tiskové konferenci premiér Jonas Gahr Store.
O zpřísnění opatření se mluví také v Německu. Místní ministr zdravotnictví Jens Spahn popsal situaci v zemi jako „vážnou“ a úřady vyzývají Němce, aby se vyhýbali velkým shromážděním.
Uprostřed rekordního nárůstu počtu nakažených šéf Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler uvedl, že on sám letos vynechá vánoční večírky. Wieler řekl, že velká shromáždění „je třeba vnímat velmi kriticky“ a v některých situacích „je jasné, že by měla být zrušena“. Spolková vláda a regionální předsedové vlád šestnácti německých spolkových zemí se mají sejít příští čtvrtek, aby projednali společná opatření v boji proti pandemii.
K přísnému lockdownu pro neočkované pravděpodobně přistoupí sousední Rakousko. Epidemie v zemi rychle sílí, k pátku připadalo skoro 779 nově nakažených na 100 000 obyvatel v sedmidenním úhrnu. V Česku tato hodnota činí 614.
Vláda chce před rozhodnutím jednat se zemskými hejtmany a s vedením parlamentu. Od kdy bude lockdown pro neočkované platit, to bude podle ministra zdravotnictví Wolfganga Mücksteina také jasné až v neděli, píše rakouský deník Die Presse. Lockdown pro lidi, kteří nejsou očkovaní ani covid-19 v nedávné době neprodělali, bude už od pondělí platit v Salcbursku a Horních Rakousech, oznámil Mückstein.
Zemský hejtman Horních Rakous Thomas Stelzer popsal situaci jako „dramatickou“. Spolková země má podle vládních údajů nejnižší míru proočkovanosti a nejvyšší míru nákazy ze všech rakouských regionů. Celostátní statistiky ukazují, že přibližně 65 procent rakouské populace je plně naočkováno. Horní Rakousy aktuálně evidují necelých 60 procent. Region se tak jako první přesune do páté úrovně pětistupňového protiepidemického ukazatele, který vláda schválila v září.
To znamená, že jakmile bude třicet procent lůžek intenzivní péče obsazeno pacienty s covidem-19, zamíří neočkovaní lidé do lockdownu. Aktuálně je zaplněno přibližně dvacet procent lůžek na JIP v regionu a jejich počet rychle roste, uvádí The Guardian.
„Lockdown pro neočkované znamená, že člověk nemůže opustit svůj domov, pokud nebude cestovat do práce, nakupovat (nezbytné suroviny) nebo si protahovat nohy, tedy to, čím jsme si všichni museli projít v roce 2020,“ uvedl rakouský kancléř Alexander Schallenberg.
„Nechápu, proč by dvě třetiny měly přijít o svobodu, protože jedna třetina váhá (ohledně očkování),“ řekl kancléř při čtvrteční návštěvě Bregenzu v západním Rakousku. „Za mě je jasné, že ze solidarity s neočkovanými by nemělo docházet k lockdownu očkovaných,“ uvedl také Schallenberg.
Jednou z nejhůře zasažených zemí kontinentu je už déle než měsíc Rusko. Za posledních 24 hodin v zemi přibylo 1241 obětí, čímž se jejich celkový počet za dobu pandemie vyšplhal na více než 254 tisíc, uvádí server Our World In Data. Rusko trápí především nízká proočkovanost, zdravotníci zde obě dávky vakcíny proti covidu-19 aplikovali pouze 35 procentům populace.
Kreml z aktuální situace viní právě nízkou proočkovanost. „Jsou zde inteligentní lidé s dobrým vzděláním. Nemohu pochopit, co se děje,“ komentoval v říjnu situaci prezident Vladimir Putin.
„Máme spolehlivou a účinnou vakcínu. Znovu chci zdůraznit, že jsou jen dvě možnosti, onemocnět, nebo se nechat očkovat,“ cituje Putina stanice NPR. Rusko aktuálně počítá s tím, že se 80 procent dospělé populace podaří proočkovat do začátku června 2022, řekla agentuře TASS vicepremiérka Taťjana Golikovová.
