Z Evropské unie do Běloruska žádné sankce nemíří. I nadále je blokuje Kypr

S někdejší vyzývatelkou běloruského diktátora Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách se ministři zahraničí zemí evropské sedmadvacítky setkali nad ranní kávou. Šéfdiplomati byli podle hlavy evropské diplomacie Josepa Borrella „ohromení odvahou a vytrvalostí běloruského lidu, zejména pak běloruských žen, které prokázaly opravdový smysl pro vedení“, informovalo Rádio Svobodná Evropa (RFE).

Pozice Evropské unie vůči Bělorusku a povolebnímu dění, kdy se v zemi rozhořely masové protesty plné násilí ze strany bezpečnostní sil, je už nějakou dobu jasná. EU neuznává výsledek prezidentských voleb a zákrok režimu proti protestujícím v Bělorusku považuje za porušování lidských práv. Minulý týden evropský postoj v rámci svého projevu o stavu EU znovu artikulovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Uvedla, že Evropa stojí na straně běloruského lidu, a kvůli efektivnějšímu vymáhání lidských práv navrhla, aby například o sankcích rozhodovala kvalifikovaná většina, a nebyla proto zapotřebí jednomyslnost při hlasování.

Právě uvedení podpory Bělorusů do praxe – například ve formě postihů vůči Lukašenkovu režimu – ze strany unie pokulhává. Ministrům zahraničí se do setkání s Cichanouskou nepodařilo postihy vyjednat. Evropští činitelé připravili podle webu EU Observer seznam 40 Bělorusů, kterých by se sankce týkaly.

Jejich schválení ale blokuje Kypr kvůli národním zájmům – zelenou jim dá tehdy, až ostatní členské státy podpoří tvrdší přístup vůči Turecku za průzkumnou těžbu u kyperských břehů.

Na tomto bodě se zaseklo jedenáctihodinové jednání vrcholných evropských diplomatů už v pátek. A v neděli bylo jasné, že už se dál neposunou. „Budou o tom muset rozhodnout na summitu,“ řekl EU Observer nejmenovaný zdroj z Bruselu. Odkazoval na mimořádný summit Evropské rady, jenž se v belgické metropoli koná později v tomto týdnu. Rozhodování o uvalení sankcí podle zdroje přece jen náleží spíše hlavám členských zemí EU.

Cichanouská odpoledne zamířila na jednání Evropského parlamentu, kde k europoslancům i promluvila. Poděkovala za přijetí a uvedla, že se pokusí evropským činitelům přiblížit očekávání Bělorusů. „Celé ty roky jsme se báli, celé ty roky jsme spali. Ale teď jsme se probudili a sedm týdnů v kuse chodíme do ulic demonstrovat,“ začala svůj projev k europoslancům.

Ve své řeči popsala násilí, kterého se na protestujících dopustil režim. Připravené měla i fotografie – ukázala například zásah běloruských bezpečnostních jednotek i zbité tělo protestujícího. „Bojujeme za svobodu – za demokracii a lidskou důstojnost,“ uvedla Cichanouská. Vysvětlila také, že povstání v Bělorusku není pro- ani protiruské, stejně jako se nestaví na stranu pro nebo proti Evropské unii. „Je to proběloruská revoluce,“ dodala.

„Nové Bělorusko bude postavené na vládě práva. V novém Bělorusku nebudeme tolerovat násilí ze strany státu ani zmanipulované volby. Nové Bělorusko bude spolehlivý partner a ve světě respektovaná země,“ pokračovala Cichanouská. Europoslance, tedy členy europarlamentního výboru pro zahraniční věci, pak požádala, aby ukázali svou solidaritu podporou běloruské občanské společnosti, která je neustále pod tlakem.

Zatímco v Bruselu končí pro Cichanouskou den plný diplomatických jednání, Bělorusové se vrátili do normálního běhu po dalším nedělním masovém protestu. Tlak na odstoupení Lukašenka, jenž je u moci 26 let, neustává – do ulic opět vyšlo podle světových médií více než 100 tisíc lidí. Bezpečnostní síly zadržely jen v Minsku nejméně 140 demonstrantů, desítky dalších zatkly v jiných běloruských městech.

Policejní jednotky i další bezpečnostní složky se opět uchýlily k násilí. RFE popsalo situaci v běloruském Brestu, kde do pokojného protestu vrazili těžkooděnci v černých uniformách a snažili se odvléct demonstranty pryč. Někteří z nich se snažili odporovat, což vedlo ke střelbě ostrými do vzduchu. Dav se poté rozptýlil.

Ke stovkám zatčení došlo i v sobotu při z drtivé většiny ženském protestu v Minsku. Do ulic vyšly asi dva tisíce protestujících. Ani ty bezpečnostní síly nešetřily – mezi stovkami zatčených byla podle britské veřejnoprávní BBC i ikona protestů, třiasedmdesátiletá Nina Bahinská, prababička a opoziční aktivistka. Demonstrací i pochodů se Bahinská pravidelně účastní, vybavená je vždy vlajkou s barevnou kombinací bílá-červená-bílá, jež je symbolem protestů, nebo květinou.

Seniorku, kterou mnohé demonstrantky považují za svou hrdinku, odvezli na policejní stanici a krátce nato ji opět propustili.