Z emisních povolenek může Česko získat až 135 miliard. Začíná politická bitka o vládu nad novým fondem

S novým fondem počítá nový zákon o emisních povolenkách, který bude tento týden schvalovat Poslanecká sněmovna.

Zákon vychází ze stejnojmenné evropské směrnice. Ta zavádí modernizační fond v desíti evropských zemích s nejnižším HDP, aby jim pomohla utáhnout drahá opatření na snižování emisí skleníkových plynů.

Zdrojem peněz v modernizačním fondu budou emisní povolenky, které vydává Evropská unie a rozděluje je pak jednotlivým státům. Česká republika dostává část povolenkového přídělu navíc v rámci evropské solidarity. Povolenky v modernizačním fondu může stát dražit, nebo je držet jako investiční aktivum.

Modernizační fond bude sloužit k financování Státního fondu životního prostředí. Ten rozděluje dotace na „zelené“ projekty, vedoucí ke snižování emisí a k energetickým úsporám.

Podle predikcí českých ministerstev by výnosy z povolenek v novém fondu mohly do roku 2030 dosahovat 120 miliard korun. Jiné odhady mluví i o vyšších částkách, například právní neziskovka Frank Bold počítá se 135 miliardami korun.

Konečná suma ale bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet cena emisních povolenek na trhu v příštích letech. Ta byla až do loňského roku nízká. Začínala na několika eurech za tunu vypuštěných emisí, loni v létě ale začala díky regulačnímu zásahu Evropské unie stoupat.

Letos v létě se povolenky dostaly na historické rekordy přes 30 eur za povolenku na tunu emisí, teď už ale tři měsíce zase padají. Nyní se prodávají kolem 25 eur za kus, další vývoj je nejistý. Sázky na rychlý růst ceny tak momentálně nevycházejí.

Mezi politiky a občanskými aktivisty doutná spor o to, kdo bude miliardami v modernizačním fondu disponovat.

Hlavní zodpovědnost za fond ponese Ministerstvo životního prostředí, které je také zodpovědné za plnění českých klimatických závazků vůči Bruselu.

Nový zákon o povolenkách však počítal původně s tím, že o rozdělování peněz z modernizačního fondu bude rozhodovat pětičlenná rada, jež bude mít po dvou zástupcích z ministerstev životního prostředí a průmyslu, pátým členem měl být reprezentant resortu financí.

Proti návrhu se zvedla vlna odporu z regionů i od nevládního sektoru. Severní regiony, postižené jednak silným znečištěním, jednak ohrožené chystaným útlumem těžby a spalování uhlí, žádají přednostní příděly z modernizačního fondu. Petice za vyšší čerpání tu podepsaly v minulých týdnech tisíce lidí.

Neziskovky zase žádají, aby o miliardách z fondu rozhodoval početnější orgán než pětičlenná rada. „Bylo by žádoucí, aby rada byla rozšířena také o nezávislé odborníky, kteří by na hospodaření s tak velkým množstvím finančních prostředků mohli dohlížet,“ říká například právník Jan Šrytr ze sdružení Frank Bold.

Nejpravděpodobnější však v této chvíli je, že paragrafy o ustanovení rady modernizačního fondu budou ze zákona o povolenkách zcela vypuštěny.

„Fond bude v kompetenci ministra životního prostředí, mělo by být na něm, zda si vytvoří nějaký poradní orgán a v jakém by byl složení,“ říká náměstek ministra průmyslu René Neděla.

Systém evropských emisních povolenek až do loňska jako nástroj na snižování emisí moc nefungoval. Původní plán, že povolenky donutí firmy investovat do ekologických opatření, dlouho nevycházel.

Unie totiž povolenek v prvních obdobích vydala moc, byly levné, a tak si je znečišťovatelé bez problémů kupovali. Úřady proto zaváděly další regulace: například zpřísňovaly emisní limity pro velké energetické i průmyslové firmy.

Od loňska začala cena povolenek rychle stoupat. Evropská unie začala totiž jejich počet na trhu uměle snižovat, aby zvedla poptávku po nich. Zdražování povolenek má dopad nejen na chování firem, ale i na cenu elektřiny a tepla.

Právě povolenky mají na svědomí letošní skokový růst cen energií. Budou-li dál zdražovat, bude stoupat i cena elektřiny či tepla, a to podle původních předpokladů zhruba do roku 2025. Na druhou stranu, drahé povolenky budou znamenat vyšší příjem pro stát.