Sněmovna lordů schválila zákon bránící tvrdému brexitu. Zbývá už jen podpis královny

Horní sněmovna britského parlamentu dnes schválila návrh zákona, jehož cílem je zabránit odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Zbývá tak již jen poslední krok legislativního procesu – souhlas královny Alžběty II. Podle agentury Reuters by jej panovnice mohla udělit již v pondělí

Labouristé s ostatními opozičními stranami nepodpoří Johnsonovu výzvu k předčasným volbám ani napodruhé. Podle BBC tak neučiní do summitu Británie s EU, který je naplánován na 17. října. Podle Telegraphu dokonce do té doby, než bude Evropské unii zaslána žádost o další odklad brexitu. Předčasné volby britští poslanci odmítli už ve středu, další hlasování je v plánu v pondělí.

Londýnský soud dnes zamítl žádost aktivistky Giny Millerové a expremiéra Johna Majora, kteří se domáhají, aby premiér Boris Johnson nemohl přerušit zasedání britského parlamentu, a zkomplikovat tak poslancům zablokování brexitu bez dohody. Millerová již uvedla, že se proti rozsudku odvolá. Případem se tak bude zabývat nejvyšší britský soud 17. září. Informovala o tom dnes televize Sky News.

Horní komora britského parlamentu a tři různé soudy dnes budou rozhodovat o dalším vývoji v krizi kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Sněmovna lordů by měla schválit návrh zákona namířený proti brexitu bez dohody, zatímco soudy v Londýně, Belfastu a Edinburghu se budou zabývat stížnostmi na nadcházející přestávku v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson.

Verdikt londýnského soudu se očekává hodinu před polednem. Hlasování o návrhu zákona proti brexitu bez dohody by mělo proběhnout v šest hodin.

Britský premiér Boris Johnson se po středeční porážce v parlamentu, který schválil návrh zákona proti brexitu bez dohody a odmítl předčasné volby, dostal do defenzivy a zatím není jasné, jakou strategii ohledně odchodu země z Evropské unie dál zvolí. Dnes zopakoval, že si předčasné volby sice nepřeje, nevidí ale jiné východisko z brexitové krize. Zároveň důrazně odmítl, že by mohl on požádat o odklad termínu brexitu, a ujistil, že nadále hodlá Británii vyvést z EU 31. října. Variantu brexitu bez dohody mu ale zřejmě definitivně zapovědí zákonodárci, protože schválený zákon už konzervativci nehodlají blokovat ani ve Sněmovně lordů.

Desítky poslanců britské Konzervativní strany vyzvaly premiéra Borise Johnsona, aby zvrátil rozhodnutí vyloučit z poslaneckého klubu rebely, kteří v úterý hlasovali proti vládě. K výzvám se podle britských médií připojilo i několik členů Johnsonova kabinetu. Premiér ve středu večer v televizním rozhovoru řekl, že rebelové dobře věděli o následcích svého počínání.

Asi stovka konzervativních poslanců jej předtím v dopise obvinila z „čistky umírněných kolegů“. „Premiérovo rozhodnutí vyloučit tyto členy parlamentu z poslaneckého klubu je principiálně nesprávné a politicky nepraktické. Nyní je třeba sjednocovat, nikoli rozdělovat,“ uvedla skupina v čele s Damianem Greenem. Ten následně v rozhovoru se zpravodajskou společností BBC postup Johnsona a jeho poradců označil za „obludně nespravedlivý“.

Jacob Rees-Mogg, který za britskou vládu organizuje agendu v dolní komoře parlamentu, oznámil, že na pondělní program jednání bude zařazeno další hlasování o předčasných volbách. Informovala o tom televize Sky News.

Boris Johnson právě přivítal v Downing Street izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten je v Británii na dvoudenní návštěvě.

Bratr britského premiéra Jo Johnson dnes oznámil svou rezignaci na post poslance a náměstka na ministerstvu školství pro univerzity, vědu, výzkum a inovaci. Na Twitter napsal, že si po týdnech musel vybrat, zda dá přednost rodině, nebo národnímu zájmu.

Britská vláda si rozmyslela plán ukončit ihned po případném brexitu bez dohody režim volného pohybu pro občany Evropské unie. Povolení k pobytu v Británii budou potřebovat až od roku 2021. Podle webu Politico tak vláda přiznala, že nový imigrační systém by hned po odchodu z EU plánovaném na konec října nebyl připraven.

Sir Nicholas Soames vtipnou narážkou rozesmál ostatní.

Britský premiér Boris Johnson dnes, den poté co ho parlament hned dvakrát porazil, promluví k veřejnosti. Britům chce přednést rozhodující volbu, před kterou stojí jejich země.

Poté co poslanci včera schválili návrh zákona proti tvrdému brexitu, se zraky přesunuly do Sněmovny lordů. Její konzervativní členové už dříve předložili k zákonu přes 90 dodatků a spekulovalo se o tom, že kombinací jejich projednávání a dlouhých projevů se návrh zákona v horní komoře parlamentu zdrží tak dlouho, že už ho dolní komora následně nestihne znovu odhlasovat před vyhlášenou parlamentní přestávkou. To ale už vyvrátil konzervativec Henry Ashton, který ve Sněmovně lordů dohlíží na stranickou disciplínu.

Poslanci Dolní komory britského parlamentu dnes odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298.

Premiér Boris Johnson se po vyhlášení výsledků opřel do předsedy labouristické strany Jeremyho Corbyna, který se podle něj „stal prvním vůdcem opozice v demokratických dějinách naší země, který odmítl pozvání k volbám“.

„Dokážu jen spekulovat o důvodech jeho váhání. Zjevný závěr je, že si nemyslí, že může vyhrát,“ prohlásil Johnson.

Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci překvapivě přijali jeden pozměňovací návrh.

Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, konkrétně její verzi předloženou po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě navrženého zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, měl by o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové.

V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně, nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.

Během diskuse poslanců Dolní sněmovny si vzal slovo Jeremy Corbyn, předseda labouristů: „Premiér tvrdí, že má strategii. Ale neřekne nám, co je to za strategii. Největší problém je, že to nedokáže říct ani Evropské unii. Protože je to jako s císařovými novými šaty – prostě vůbec neexistuje.”

Britský premiér Boris Johnson řekl zákonodárcům v Dolní sněmovně, že vláda nemůže fungovat, když parlament přijímá zákony „ničící schopnost vlády vyjednávat“.

Boris Johnson si přeje, aby volby byly v úterý 15. října.

„Pokud jsem předsedou vlády, pokusím se dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že jsem toho schopen,“ řekl Johnson.

Předseda britské vlády musí mít podporu nejméně dvou třetin z 650 britských poslanců, než bude možné volit mimo stanovené pětileté období.