Článek
Ani po třech dnech násilnosti neubírají na intenzitě, Times of India ve středu informují o pokračujících střetech i požárech. Policie podle starosty Dillí situaci nezvládá kontrolovat. „Měla by být okamžitě povolána armáda a zaveden zákaz vycházení.“
Lidé přenášející mrtvolu zabalenou v látce.
Hořely domy i auta.
Další snímek z vypáleného tržiště.
Místní muž sleduje rozsah škod.
Ozbrojené složky hlídkují v ulicích.
Nemocnice hlásí nejrůznější zranění od následků bití, zásahů kameny, popálenin od kyseliny až po střelné rány. Zbraní bylo podle zdravotníků zraněno asi 60 lidí. Zástupci obou znesvářených táborů na sociálních sítích sdílí fotografie a videa zraněných i mrtvých a obviňují se navzájem z krutosti.
Násilí je výsledkem několikaměsíčního napětí a protestů proti novému zákonu, který upravil udělování občanství migrantům z okolních zemí na základě náboženství.
Co říká zákon o občanství:
– Poslanci návrh zákona schválili 11. prosince. Prosadila ho vláda v čele s premiérem Naréndrou Módím.
– Zákon mění 64 let starou verzi, která nelegálním přistěhovalcům zakazovala získat indické občanství.
– Novela se týká šesti náboženských skupin – hindů, sikhů, buddhistů, džinistů, pársů a křesťanů ze tří států, Pákistánu, Bangladéše a Afghánistánu. Tedy všech kromě muslimů.
– Nelegální přistěhovalec je v indickém právním systému člověk, který do země vstoupí bez platných cestovních dokladů nebo zůstane déle, než má povoleno vízem.
Vlna násilí vypukla v neděli poté, co se dav hinduistů vrhl na muslimy, kteří na protest proti zákonu o občanství blokovali silnici na severovýchodě Dillí. Skupiny po sobě začaly házet kameny a násilí se rychle rozšířilo.
Ashok Nagar Delhi Mosque
— We The People of India (@ThePeopleOfIN) February 25, 2020
नफरत की इंतिहा देखो,
धार्मिक स्थल को तहस नहस कर दिया
We can see a very dark time from our country’s history being repeated. Will we let this happen?#DelhiRiots #DelhiBurning pic.twitter.com/77uXTP1fAQ
V pondělí odpoledne dav o asi 500 mladých mužů vtrhl do mešity ve čtvrti Ashok Nagar. Poté, co mladíci vyšplhali na minaret, kde vyvěsili vlajku se symbolem hinduismu, mešitu zapálili. Podobný osud stihl i muslimské obchody a domy.
„Přišli odpoledne a spálili celý vnitřek mešity, potom vyrabovali a spálili tamní obchod a dva další domy poblíž,“ řekl Guardianu místní muslim, který kvůli strachu o své bezpečí nechtěl být jmenován. „Já ani nevím, co k tomu říct. Za 35 let jsem nic podobného nezažil, hinduisté i muslimové tady vždy žili v míru,“ dodal.
Média ve spojitosti s děním v Dillí připomínají rok 1984, kdy sektářské napětí vyeskalovalo v masakr Sikhů. Při pogromech jich byly zabity tisíce.
Snímek z listopadu 1984 ukazuje vypalování budovy Sikhů. Pogromy proti Sikhům vypukly po vraždě premiérky Indiry Gándhíové.
Nejde jen o náboženský konflikt
Situace ve městě je velmi nepřehledná. K útokům dochází z obou stran, stejně tak i k rabování. Muslimové jsou v Dillí v menšině, tvoří necelých 13 % obyvatelstva, hinduismu je věrných zhruba 80 % a velmi podobná čísla sedí i na populaci celé Indie. Mnoho muslimů podle Guardianu ze strachu před rozzuřenými davy opustilo své domy.
Situace se ale nedá popsat čistě jako spor dvou náboženských skupin. Někteří hinduisté totiž zorganizovali hlídky, které chrání muslimské domy a uprchlým vyznavačům islámu poskytují přístřeší.
Mezi odpůrce zákona se kromě muslimů a těch, kteří bojují proti jejich diskriminaci, řadí i lidé, kteří tvrdí, že přidělování občanství podle náboženství porušuje základní principy Indie jakožto sekulárního státu.
