Článek
Nová expozice by měla vzniknout v centru zahrady, kde bývaly výběhy pro medvědy. V nejbližší době se ale návštěvníci dočkají hlavně nových expozic pro makaky lví a gibony bělolící.
„Tato dvoustavba už se blíží do finále. Jde o dvě stavby, které vznikají najednou. Vzácné druhy primátů díky těmto stavbám dostanou nesrovnatelně lepší podmínky. S každou takovou novou stavbou se pokoušíme doplnit tato chovatelsko-expoziční zařízení také o nějaké nové a dosud nechované druhy, takže součástí chovatelského zařízení pro makaky lví budou tany, což jsou zástupci početně malého řádu savců, kteří jsou příbuzní primátům. Součástí zázemí pro gibony zase budou krokodýlovci čínští, což jsou vzácní a nezvykle vypadající zástupci plazů,“ uvedl v rozhovoru k 70. výročí vzniku zahrady řekl její ředitel Jiří Novák.
Podle ředitele se návštěvníci zoo mnohdy mylně domnívají, že v zahradě poklesl počet druhů zvířat. Opak je ale pravdou, zoo aktuálně chová přes 400 druhů zvířat, což ji řadí na třetí místo v zemi. Zahrada se ale v roce 2004 po nástupu tehdejšího ředitele Petra Čolase, který loni zemřel, rozhodla pro modernizaci a především náhradu mnohdy nevyhovujících expozic. Nové zázemí buduje tak, aby se co nejvíce přibližovalo přirozenému prostředí zvířat, což je náročné na prostor. Podle Nováka tak nebylo možné takové chovatelské zařízení vytvořit pro všechna dříve chovaná velká zvířata.
„Některé velké druhy jsme tak skutečně v zoo přestali chovat. Zároveň jsme se to ale snažili dorovnat počty druhů a jedinců u opomíjených druhů zvířat,“ vysvětlil Novák. Právě vybudování nových expozic pro primáty je krokem k tomu, aby mohl být zdemolován stávající a již zcela nevyhovující pavilon primátů, který je jednou z posledních chovatelsky zastaralých staveb v zoo.
S ohledem na to, že se zoo z velké části již podařilo chovatelské zázemí obnovit, má připravenu i celou řadu rozvojových investičních projektů. Náklady na jednotlivé projekty ale představují řádově desítky milionů korun. „Máme už celou řadu zpracovaných projektů nebo těch, které jsou v různé fázi rozpracovanosti, a jsou to vesměs všechno velké projekty. Takových máme přes deset. Vždy je ale otázkou, který projekt dostane zelenou, který dostane podporu. Bavíme se o nákladech v desítkách milionů korun a to nelze pokrýt z rozpočtu zoo, jsme tedy hodně závislí na tom, jaká je nálada ve společnosti nebo jak se ekonomicky daří městu,“ uvedl Novák.
Z těchto velkých projektů by zoo ale preferovala právě expozici a pavilon pro tučňáky, u něhož se nyní dokončuje projekt. „Toto zařízení by splnilo mnohé. Za prvé jsou tučňáci velice oblíbení u veřejnosti, jde o atraktivní zvíře, zároveň vyžadují vodní prostředí čili bazén a to je taky velice atraktivní spojení. Vybrali jsme ohrožený druh tučňáků, takže se můžeme podílet i na záchraně tohoto druhu,“ doplnil Novák.
V ostravské zoo je nyní k vidění více než 5000 zvířat. Ve světovém měřítku patří především ke špičce v chovu primátů - má na světě největší skupinu kočkodanů Dianiných, hulmanů posvátných nebo makaků lvích. Podle ředitele je na mimořádně vysoké úrovni například i chov ryb a dalších vodních živočichů. Zoo navíc slaví i úspěchy i při odchovech dalších vzácných a ohrožených druhů zvířat.
