Z ČEZ zběhl k minipivovarům: Je to jiný svět plný emocí a pokory

Martin Pacovský byl ještě loni „velké zvíře“ v polostátním gigantu ČEZ. Jako šéf útvaru obnovitelných zdrojů se pohyboval ve světě miliardových investic, nyní se naplno věnuje budování regionálních pivovarů na Moravě, kde přesouvá mnohem nižší řády korun.

S pivem se začal více seznamovat až před šesti lety, kdy se potkal s expertem na pivo Miroslavem Haraštou, který tehdy pracoval pro pivovarnickou skupinu Heineken. Jeho nadšení, schopnosti a zkušenosti nadchly Pacovského tak, že se s novým známým pustil do obnovy vaření piva v Jarošově a Znojmě, kde mělo pivovarnictví staletou tradici až do přerušení jejich výroby v roce 1997, respektive 2009. Z původního vinaře se až tehdy začal stávat pivař.

Pacovský se stal v roce 2014 předsedou správní rady Znojemského městského pivovaru, Harašta se stal jeho ředitelem a o rok později si stejné role rozdělili i u Jarošovského pivovaru. V roce 2015 obnovili činnost obou pivovarů.

„Energetiku jsem měl a mám moc rád, hlavně obnovitelné zdroje, ale změna je život. Z náhodného setkání s Mírou Haraštou, který měl výborné nápady a zároveň je uměl přenést do čísel, rozuměl komunikaci a výrobě, vzniklo postupně něco, co mi dává veliký smysl. K pivu jsem se však musel postupně propít, protože jsem dřív pil spíš víno,“ směje se Pacovský, který v roce 2016 založil investiční společnost Gourmet Invest.

Ta se soustředí na potravinářský segment a vedle pivních investic má ve svém portfoliu třeba společnost Senzu Drinks, která se věnuje výrobě prémiových sirupů na přípravu ledových čajů a čerstvých limonád. Jak se práce v investiční skupině prohlubovala, rostlo u Pacovského přesvědčení, že je ten správný čas téměř po 15 letech práce pro ČEZ energetický kolos, jako hlavní náplň práce, opustit a přejít jinam.

Ačkoliv je bývalý manažer ČEZ stále se svým dlouholetým zaměstnavatelem ve spojení díky své roli manažera řízení rizik v investičním fondu Inven Capital, který se zaměřuje na start-upy a jedním z hlavních investorů je tam právě ČEZ, v pivovarnictví je zcela nezávislým podnikatelem a objevuje nové rozměry.

„Mé bývalé působení se tomu současnému kromě komunikace s lidmi nepodobá téměř v ničem. Zatímco v ČEZ měly mé aktivity mezinárodní přesah, za zády jsem měl silnou společnost, která neřeší dennodenní cash flow, a investice se pohybovaly v miliardách, tak zde to je o malém týmu lidí, milionových investicích, tvrdé konkurenci a dennodenním boji, který zajistí finanční stabilitu a rozvoj. Učí mě to pokoře,“ říká Pacovský.

Nové působení ho však zároveň nabíjí novou energií. „Stále řeším něco nového, je to zábavné a plné emocí. Baví mě přesah ke konzumentům, kdy musíme přemýšlet o tom, jak značku co nejlépe propojit s regionem, s nímž jsou jeho obyvatelé velmi silně provázáni,“ popisuje Pacovský.

Silné napojení na lokalitu pocítil Pacovský intenzivně v okamžiku, kdy uváděli nové etikety pro pivo z Jarošova, které se podobají slováckým krojům. Ačkoliv tvůrci etiket (polští designéři agentury Little Greta) nechtěli po předchozích pokusech, které nevyvolaly předpokládanou odezvu, nový návrh před publikem ani vytahovat z desek, lahve ozdobené tradičními folklorními motivy měly takový úspěch, že nelitovali.

Jarošovský pivovar za ně v roce 2018 získal ocenění Red Dot, které má pro designéry zhruba takovou váhu, jakou mají sošky Oscara pro herce. Tradiční motivy kohouta, jeřábu nebo srdce doplněné pivní symbolikou chmele a ječmene si získaly srdce místních patriotů a prodávají se dodnes. Popularitu mezi místními spotřebiteli posilují také názvy jednotlivých piv, jako je Jarošovský Šohaj, Jura či Joža.

Jarošovský pivovar se však vryl do paměti téměř všech Čechů už v devadesátých letech minulého století, kdy skupina Argema složila píseň Jarošovský pivovar. Slova „Bíla pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám. Jen jsem to zkusil a jednou se napil, od těch dob žízeň mám“ si od té doby pobrukují napříč republikou i ti, kteří pivo nepijí a v Jarošově nikdy nebyli.

A právě silné spojení s regionem je podle Pacovského to, co dává lokálním pivovarům obrovskou sílu a schopnost rozvíjet pivovarnický byznys i vedle velkých gigantů, jako jsou Prazdroj, Staropramen, Heineken či Budvar.

„Loni jsme pro Jarošov zkoušeli získat peníze na novou plnicí linku. Celá emise byla vyprodaná za 24 hodin. Lidé si nemohli ani prostudovat prospekt,“ popisuje Pacovský roli emocí, které dokážou strhnout lavinu zájmu lidí při podpoře „jejich“ pivovaru.

Loajalitu spotřebitelů pocítil pivovar také při příchodu koronavirové krize. Ačkoliv byly hospody zavřené, lidé si chodili pro pivo přímo do pivovaru a rychle spuštěný e-shop a rozvoz piva po okolí způsobil to, že až do konce září dokázala skupina Gourmet Invest podnikat beze ztrát, a dokonce v tržbách rostla. Příjmy pomáhal výrazně navyšovat i pivovar ve Znojmě, který vedle prodeje piva dokázal generoval peníze ze tří podnikových restaurací i pivovarské zahrádky, které byly nabité českými turisty, již se na doporučení politiků jali objevovat krásy české země.

„Znojemsko je turisticky velmi atraktivní. Mnoho Čechů ho objevilo, zalíbilo se jim a zmiňovalo se o něm dál. Jsem přesvědčen o tom, že čeští turisté se budou po odeznění koronavirové krize vracet a pandemie a omezená možnost cestovat tak paradoxně v delším horizontu může pomoci rozvoji regionů a tím i pivovarů,“ věří Pacovský.

Druhý faktický lockdown však už i patrioty silně podpírané minipivovary zasáhl. Gourmet Invest se tomu snaží čelit rozšířením dovozů, větším stáčením piva do PET lahví a skla a jejich zalistováním do prodejen Makro a Albert na jižní Moravě a jednáním o prodeji v dalších prodejnách v regionu. Vymýšlí pivní novinky a na svatého Martina dal do prodeje speciální svatomartinské pivo Sauvin 11 ̊, které v sobě spojuje pivo i víno s příchutí vinné odrůdy Sauvignon Blanc

„Takto vyrobené pivo nemá ve světě obdobu. Sauvin je unikátní v separaci a kultivaci lokální znojemské vinné kvasnice a jejím použití pro kvašení pivní mladiny. Nic podobného ještě nikdo nevyzkoušel ani u nás ani v zahraničí,“ říká ředitel znojemského pivovaru Miroslav Harašta.

I tak však výroba piva v pivovarech skupiny slábne a v říjnu meziročně poklesla o 35 procent.

Ačkoliv je současné současné období těžké a nejhorší je nejistota, kdy se obnoví provoz v restauracích a přiškrcená ekonomika začne znovu dýchat, bývalý nažer ČEZ Pacovský zůstává optimistou. A to i navzdory tomu, že v minianketě investiční skupiny na otázku „Kdy se znovu otevřou restaurace – v listopadu, prosinci, či do Vánoc?“ zaškrtlo nejvíce respondentů (43 %) odpověď Bůh ví kdy.

„Pokračujeme v našich plánovaných projektech, které se kvůli covidu trochu zpožďují. Takže už sice ne letos, ale v příštím roce hodláme otevřít nový pivovar v Brně spolu s pivní laboratoří, kde chceme testovat nové receptury, budeme investovat do stáčecí linky ve Znojmě a vylepšovat restaurace. Na pivovar v Jarošově chceme instalovat fotovoltaické panely a pro patrioty ve Znojmě a později v Brně chceme vydat akcie, aby se stali součástí celého příběhu,“ líčí Pacovský s tím, že plány jsou zatím takové, že by se jedna akcie mohla nabízet za 10 tisíc korun.

Sám Pacovský ještě před covidem počítal s návratností investic věnovaných do pivovarnictví v rozmezí sedmi let, koronavirus však tento horizont patrně prodlouží.

Gourmet Invest v minulosti také avizoval, že chce vybudovat celkem pět minipivovarů, a i toho plánu se drží. „Vhodné lokality hledáme. Covid může v tomto směru přinést nové investiční příležitosti, tak uvidíme,“ dodává Pacovský.

Od začátku výroby piva do konce října 2020 vyrobila skupina Gourmet Invest zhruba 6,3 milionu půllitrů piva (téměř 31 223 hl). Na jeho výrobu se spotřebovalo téměř devět tun chmele a přes 590 tun sladu.