Článek
Dobré vědět:
– Lesy v České republice zabírají 2 609 746 hektarů.
– Více než polovina lesů patří státu, přesně 1 432 224 hektarů.
– Druhým největším vlastníkem jsou fyzické osoby. Soukromníkům patří téměř pětina všech českých lesů, to je více než půl milionu hektarů. Přes 17 procent českých lesů patří obcím.
Zdroj: ÚHUL
Jak vysoké škody napáchá kůrovec?
Kůrovec v letošním roce podle předpokladů napadne 40 až 60 milionů metrů krychlových dříví. To s sebou přinese i výrazné ekonomické ztráty pro vlastníky lesů. Členové think tanku Czech forest už od roku 2018 počítají škody, které kůrovec v českých lesích páchá. Zatímco za rok 2018 to bylo 20 miliard korun, loňské škody vystoupaly na 39,4 miliardy a odhad pro letošek se šplhá až k 60 miliardám.
V loňském roce ztráta z českých lesů dělala 108 milionů korun denně. Pokud se vyplní předpoklad pro letošní rok, z lesů v roce 2020 každý den zmizí neuvěřitelných 165 milionů korun. „Výpočet je složený z několika položek. Tou největší je výkupní cena dříví, jejíž průměr poklesl z 1500 korun za metr krychlový na nynějších 500 až 600 korun. Další výraznou položkou je škoda z předčasného smýcení,“ říká člen think tanku Jan Příhoda.
Jaké stromy jsou nejvíce postižené?
Škoda z předčasného smýcení se počítá především u mladších porostů napadených kůrovcem. Vhodný věk na těžbu smrku je kolem 100 let, brouk se však na řadě míst pustil do porostů čtyřicetiletých i dvacetiletých, které ještě měly nabírat dřevní hmotu. Další, nejmenší položku celkové škody tvoří náklady na těžbu, logistiku, asanaci dřeva a také na opětovné zalesnění holin vzniklých po kůrovcové těžbě. „Tato hodnota bude někde chybět,“ dodává Příhoda.
Kolik se vytěží dřeva?
Těžba dřeva byla v uplynulých letech nejvyšší v historii. Už v roce 2018 se těžba dřeva v Česku dostala téměř na maximální možnou hranici. Jehličnanů se vytěžilo přes 24 milionů metrů krychlových. Data za rok 2019 přinese Český statistický úřad až v polovině letošního roku, určitě ale nebudou nižší než v roce 2018.
Kdy kalamita skončí?
Podle odhadu think tanku vyvrcholí kůrovcová kalamita příští rok, kdy by se měla kapacita vytěženého dříví zastavit na zhruba 25 milionech kubíků dřeva, avšak v lesích by mělo zůstat 55 milionů kubíků napadeného, ale nezpracovaného dřeva, do kterého se dřevorubci pustí postupně, až budou mít volné kapacity.
Hodnota českých lesů však neleží jen ve zpeněžitelném dřevě, ale také v takzvaných mimoprodukčních funkcích, které lesníci s klimatickou změnou začínají čím dál více skloňovat. Lesy umí snižovat teplotu vzduchu, zadržovat vodu v krajině, čistit vzduch, chránit půdu před erozí a také sloužit jako oblíbená rekreační oblast. To vše je podle řady lesníků víc než peníze získané z prodeje dříví.
Zásoby dřeva v Česku se od roku 1930 víc než zdvojnásobily
V roce 1930 bylo podle dat Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů 307 milionů metrů krychlových dřeva, v roce 1960 to bylo už 348 milionů. O dalších 20 let později byla zásoba dřeva v českých lesích 536 milionů kubíků, v roce 2000 to bylo 630 a v roce 2018, pro který jsou poslední data, bylo v českých lesích 702 milionů metrů krychlových dříví. Z toho víc jak polovina byla ohrožena kůrovcovou kalamitou.
Zdroj: ÚHUL
Mimoprodukční funkce spočítala pro Ministerstvo zemědělství Česká zemědělská univerzita. Například v roce 2018, pro který jsou zatím poslední dostupná data, daly lesy Čechům 16,5 tisíce tun hub v hodnotě téměř tří miliard korun. Borůvek lidé v lesích nasbírali 6,2 tisíce tun za 903 milionů a třeba malin dva tisíce tun za 325 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat:
– Interaktivní mapa ohrožení lesů na webu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů
