Článek
Česká vláda stojí před rozhodnutím, jestli letos potřetí uzavře část ekonomiky. Rizikové skóre PES je na 64 bodech už druhým dnem. A to znamená, pokud by se vláda striktně řídila vlastními pravidly, že bude muset znovu velká část služeb a obchody i restaurace zavřít.
To by nahrálo především velkým prodejcům s širokou nabídkou zboží. Čerstvá data statistiků totiž už teď ukázala, jak státní omezení přesunují zákazníky od malých prodejců v centrech měst k velkým řetězcům na okrajích.
„Zatímco tržby za potraviny celkově vzrostly meziročně o 3,3 procenta hlavně přesunem z restaurací do prodejen, čistě potravinové menší obchody zaznamenaly propad tržeb o 17 procent,“ vysvětluje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
„Česko bude zase o něco více rájem velkých prodejců. Malé obchody však zaměstnávají více lidí, tedy i nezaměstnanost významně následkem dalšího lockdownu vzroste. Úbytek obchodů bude patrně trvalý, neboť jakémukoli uvolnění v příštím roce už nikdo neuvěří. Takhle se nedá investovat a bez investic nelze nic udržet,“ řekl Petr Bartoň pro SZ Byznys.
I další ekonomové varují před třetím uzavřením významné části ekonomiky. Pro menší podnikatele by mohlo být tím opravdu posledním.
„Řada menších firem a živnostníků je už teď na hraně svých možností a i psychologicky by je to zlomilo natolik, že už nebudou mít sílu pokračovat,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Nebylo rozvolnění předčasné?
Vláda dovolila obchodníkům otevřít ve čtvrtek 3. prosince. Bylo to poté, co se země v protiepidemickém systému 13 dní držela na třetím stupni vládní škály rizika. A podnikatelé slyšeli varování některých lékařů i ministra zdravotnictví Jana Blatného, že „situace je křehká“.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová proto přemýšlí nad tím, jestli rozvolnění bylo, nebo nebylo předčasné.
„Lze chápat, že šlo o snahu umožnit lidem předvánoční nákupy, nicméně pokud se epidemická situace během posledních dní zhoršila ze třetího na čtvrtý stupeň, lze očekávat, že na to vláda bude nějakým způsobem reagovat. Opětovné uzavření obchodů a restaurací by samozřejmě mělo další ekonomické dopady, v tuto chvíli lze však těžko odhadnout, jak velké,“ říká Eva Zamrazilová.
Krizi si děláme sami
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se domnívá, že klíčovým problémem je klesající důvěra firem a podnikatelů ve vládu.
„Máme tu rostoucí nedůvěru lidí a rostoucí míru nejistoty, kdy podnikatelé nevědí, na co a jak se mají připravit. Z toho šoku si začínáme krizi vytvářet sami, nemuseli jsme ji mít, kdyby vláda byla připravena,“ míní Helena Horská.
Zatímco český přístup hodnotí slovy brzda–plyn, za inspiraci považuje Německo a tamní opatření proti nemoci covid-19. „Německo jede stabilním tempem, byť stále s určitými restrikcemi. U nás je obrovský schod mezi třetím a čtvrtým stupněm rozvolnění,“ vysvětluje Helena Horská.
O metodice rozvolňování a zase utahování ekonomiky pochybuje také ekonom Petr Bartoň. Vládní protiepidemický systém PES podle jeho slov jen vyvolává zdání, že jde o přesné rozhodování odborníků a politici pak jen implementují výsledek.
„Většina zemí má maximálně třístupňovou až pětistupňovou škálu obecných pravidel. Jen my předstíráme, že jsme covid-19 schopni měřit s přesností jednotek na stostupňové škále. Takto přesně epidemiologie nefunguje. Konečné rozhodnutí o konkrétních opatřeních je a musí být vždy politické, jinak jde jen o přetvářku a snahu vyvinit se z odpovědnosti,“ je přesvědčen hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.
