Článek
Komenského dvojjazyčná škola ve Vídni, na niž minulý týden svými výroky upozornil prezident Miloš Zeman, postrádá větší pravidelnou podporu jak z Rakouska, tak z Česka. „Mateřská“ země se k ní ale chová víc macešsky.
„V minulosti se nám podařilo přesvědčit jednotlivé politiky na jednorázové dotace. Pravidelná podpora chybí od roku 1992. Pomohlo by její uzákonění,” řekl pro Seznam Zprávy předseda Školského spolku Komenský Karel Hanzl.
Organizace ve Vídni zřizuje mateřskou a obecnou školu i reálné gymnázium. Má zásadní vliv na zachování české menšiny v Rakousku. Spolek funguje od roku 1872. „Pravidelné dotace jsme dostávali za monarchie, první republiky i komunismu. Změnilo se to až po revoluci,” dodal Hanzl.
V bilingvní výuce se momentálně učí češtinu, němčinu i slovenštinu okolo 550 dětí. „Některé z nich u nás tráví celý svůj školní věk. Začnou ve školce, pak tu odmaturují. A někteří se dokonce vracejí jako učitelé. Máme tady asi pět takových kolegů,” popsala ředitelka obecné školy Marcela Ofnerová.
Školy ročně potřebují na provoz přes 50 milionů korun. Část zajistí rodiče prostřednictvím školného. Za dítě a celodenní péči platí asi pět tisíc korun měsíčně.
Osm milionů korun ročně přispívá spolkové kancléřství. Je to částka zajištěná rakouskou ústavou na podporu menšin v Rakousku.
Z české strany chodí nepravidelné jednorázové příspěvky. Třeba loni dostala škola milion od ministerstva zahraničních věcí, další statisíce poslalo ministerstvo školství. Spolek by od Česka uvítal pět milionů ročně. „Je to samozřejmě ideální představa. Musíme být rádi za každý obnos,” uvedl Hanzl, který má ve spolku neplacenou funkci.
Česká vláda má na dotování zahraničních škol několik programů. Na podporu kulturního dědictví v zahraničí posílá peníze na výuku českého jazyka a reálií. „Podpora je poskytována v celkové výši 2,5 – 2,7 milionu korun ročně. V rámci stejného programu podporuje české školy v zahraničí i ministerstvo zahraničních věcí,” uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Vídeňská instituce si u ministerstva školství zažádala o podporu na startu letošního roku, na vyhodnocení čeká. Mohla by díky ní čerpat další statisíce ročně. „V tomto programu zahraničním školám letos celkově vyplatíme asi 3,5 milionu korun. Změnu podpory výuky českého jazyka v zahraničí momentálně neplánujeme,” dodala Lednová.
Jak složité je získat na provoz peníze, ilustroval starosta spolku na rekonstrukci sto let staré budovy v Schützengasse, která začala v roce 2009. „Stála nás v přepočtu skoro 150 milionů korun. Pětadvacet milionů jsme dostali od města Vídně a stejnou částku od rakouského ministerstva školství. O ty dva obnosy jsme žádali deset roků,” postěžoval si Hanzl.
Na dokončení oprav stále chybí asi deset milionů korun.
Už desítky let přitom škola udržuje českou komunitu ve Vídni. „Je to základ českého ostrova ve Vídni,” říká Ofnerová.
Školu si pochvalují i letošní maturanti. „Jsem tu už devět let, kdy jsem se přistěhovala. Je nás tu spousta Čechů a Slováků. Pomáháme si i s Rakušany. Já to beru jako velkou výhodu, znám hrozně moc lidí v různých státech a je to super,” popisuje Denisa Maštalířová.
Na školu minulý týden upozornil prezident Zeman, když při společném setkání kritizoval bývalého vídeňského starostu Michaela Häupla za to, že škole neposlal ani šilink. Exstarosta přitom patřil k těm, kteří se zasloužili o peníze pro spolek. Prezident se pak omluvil.
Vychází také najevo, že v posílání dotací je mnohem střídmější česká strana.
„Já to vidím tak, že jsme nejlepší škola bez hranic mimo Českou republiku. A byl bych rád, kdyby nás tak viděla i ministerstva,” dodal Hanzl.
