Článek
Volání po fungujícím systematickém odhalování a zkoumání mutací koronaviru je v Česku slyšet už téměř půl roku. První varování, že důkladný přehled chybí, přišlo v prosinci, kdy se rozvolňovalo, přestože se v zemi bez vědomí vlády začínala rozmáhat tzv. britská varianta viru.
Změnu měla zajistit Národní strategie molekulárně-biologické surveillance SARS-CoV-2. Ta vše opírá o plošnou detekci už známých mutací viru mezi pozitivními vzorky a následné celogenomové sekvenování na vybraných pracovištích, které má odhalit i doposud neznámé odchylky koronaviru.
Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V reálu ale koordinovaná logistika i financování stále váznou. Část pracovišť, zejména těch univerzitních, která se na zkoumání podílela a pomáhala s ním, navíc vláda tento týden od slibovaných financí odstřihla. Nezaplatí ani za již vynaložené prostředky. Jak Seznam Zprávy upozornily, týká se to například centra BIOCEV, kde se práci věnuje tým viroložky Ruth Tachezy.
„Sekvenování by se opravdu mělo rozjet mnohem agresivněji, děláme to málo a pomalu. Skutečnost, že se nepodařilo najít cestu pro financování vysokoškolských center, jako je BIOCEV, je opravdu velmi nešťastná. Role BIOCEV a doktorky Tachezy osobně byla velmi významná. Takhle plýtvat nadšením a aktivitou lidí je trestuhodné,“ reagoval pro Seznam Zprávy biochemik a prorektor UK Jan Konvalinka.
O tom, že Česko nesekvenuje dostatečně, je přesvědčený i molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „Organizace, strategie a hlavně množství sekvenování podle národní strategie v reálu stále nefunguje a v podstatě se neprovádí,“ říká odborník.
O tom, že je důležité sekvenovat, mluví současný ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) a mluvil o něm i jeho předchůdce Jan Blatný (taktéž za ANO), zdůrazňoval ho také premiér Andrej Babiš (ANO). Přesto se koordinaci ani financování stále nepodařilo rozhýbat.
Peníze jen pro některé
Peníze na sekvenaci vzorků kvůli novým mutacím koronaviru dostanou jen příspěvkové organizace státu, půjde o zařízení ministerstva zdravotnictví, zemědělství a Akademii věd ČR. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řekl, že by bylo problematické peníze z rozpočtu přidělit soukromým laboratořím nebo vysokým školám, dlouho by na ně čekaly. Na sekvenaci asi 4000 vzorků měsíčně po dobu jednoho roku je vyhrazeno 161 milionů korun. Původně ministr mluvil o 8000 vzorcích.
Zavřené dveře sousedů
Monitorování variant viru je přitom důležité z řady důvodů, věc může mít i širší bezpečnostní, politické a mezinárodní konotace.
„Velice rychle se může stát to, co už dříve nastalo například ve vztahu se sousedním Německem. Zavřeli nám hranice ve chvíli, kdy jsme sekvenovali málo a nevědělo se, jaké potenciálně problematické varianty se u nás vyskytují. Pokud budeme v tomto ohledu nebezpečnou zemí, ostatní státy se před námi budou izolovat a hranice zavřou. To platí i pro turistické destinace,“ míní Jan Pačes.
Také on se spolu s kolegy z Akademie věd dobrovolně zapojil do monitorování variant a mutací koronaviru. Přehled o analyzovaných vzorcích i pravidelné reporty zveřejňují na webových stránkách. Odborníci tak společně se zmiňovaným BIOCEV a dalšími pracovišti významně doplnili Národní referenční laboratoř při SZÚ, pro kterou je sekvenování povinností, má ale velmi omezené kapacity.
Bez dohledu
Také Národní referenční laboratoř (NRL) na webu zveřejňuje týdenní reporty o situaci. Zrovna ten aktuální naznačuje, že utlumení aktivit okolo sekvenování nyní není namístě.
„V NRL evidujeme stále detekci variant B.1.617.x detekovaných bez podnětu vyplývajícího z epidemického šetření, což je v souvislosti se situací ve světě alarmující zjištění,“ píše vedoucí laboratoře Helena Jiřincová v aktuální zprávě. O zmiňované B.1.617.2 se mluví také jako o linii tzv. indické varianty.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ji nedávno zařadila na seznam zvláště znepokojivých variant viru s celosvětovým dopadem. Podle předběžných dat je nakažlivější a některé údaje poukazují rovněž na to, že by mohla být schopna částečně obcházet imunitu získanou po očkování.
Že je této i dalším variantám třeba věnovat pozornost, potvrzuje právě sousední Německo. Tento týden izolovalo hned dva věžové domy a jejich 189 obyvatel poté, co se výskyt tzv. indické varianty potvrdil u jedné ženy ve městě Velbert na západě země.
Doposud se indická varianta objevila už ve 26 státech Evropy. „Jdeme správným směrem, ale musíme stále dávat pozor. V několika zemích existují místa zrychlujícího se přenosu, která by se velmi záhy mohla proměnit v nebezpečné oživení nákazy… Pandemie ještě neskončila,“ komentoval vývoj v EU šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge.
