„My přesně víme, na co potřebujeme ty peníze,“ řekl Babiš. Lídři EU se shodli na balíku

Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

Novinářům to dnes na závěr pět dní trvajícího summitu EU řekl český premiér Andrej Babiš, podle něhož se proti dosavadnímu rozpočtu zvýší pružnost převodů peněz mezi fondy, což je pro ČR klíčové.

„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ prohlásil po maratonském jednání Babiš.

A na co půjdou peníze ze záchranného balíku? „Důležité je, že my přesně víme, na co potřebujeme ty peníze. A vysvětlujeme to tady šéfovi Evropské rady, že jsme připraveni a máme národní investiční plán, abychom peníze využili efektivně,“ řekl Babiš už před závěrečnou dohodou.

Připomeňme, že národní investiční plán je seznam přání v celkové výši osm bilionů korun, které na papír sepsali ministři, hejtmani, starostové nebo sportovní a kulturní spolky.

Jak se složitá dohoda v Unii rodila? V úterý ráno oznámil předseda Evropské rady Charles Michel, lídrům EU se podařilo vyřešit sporné body, kvůli nimž se rozhovory časově téměř vyrovnaly dosud nejdelšímu summitu společenství z roku 2000.

Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Balík, který zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021–2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.

Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.

Zatímco pátek i víkend se nesly v duchu složitých vyjednávání a probdělých nocí, během nichž někteří zástupci členských států EU nechtěli uhnout ze svých pozic, pondělí přineslo další kompromis. Belgičan Michel, šéf Evropské rady, přišel s novým, v pořadí už celkem čtvrtým návrhem víceletého finančního rámce pro období let 2021–2027 a plánem obnovy.

Nejnovější návrh podle serveru Politico představuje pro některé členské státy Vánoce v červenci. Každý si tzv. „přijde“ na své finance. Česko získá o jednu miliardu eur více, než se podle původního plánu očekávalo, stovky milionů eur připadnou nově i Německu, Slovinsku a Belgii. I Finsko by mohlo stejně jako Kypr získat o 100 milionů eur navíc.

Kromě štědrých přídavků některým státům je však nový návrh postavený zejména na kompromisech výhodných pro „Šetřivou čtyřku“. A to hlavně na omezení podílu grantů v koronavirovém balíčku, který celkem činí 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Nově Michel plánuje uvolnit na granty, tedy přímé platby pro členské státy, 390 miliard eur.

Silní unijní hráči, tedy Německo a Francie, spolu s Itálií a Španělskem signalizovali, že návrh počítající s poklesem grantů pod 400 miliard eur pro ně při hlasování přijatelný nebude. Právě tyto státy nejvíce zastávají původní představu Evropské komise o koronavirovém balíčku, který čítal 500 miliard eur v grantech a 250 miliard eur v půjčkách.

Proti tomu se ovšem Šetřivé státy (v anglickém originále frugals), tedy Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko a nově i Finsko, výrazně vymezují. Na rozdíl od zástupců Nizozemska, Rakouska i Finska ale o těch z Dánska a Švédska i přes jejich významnou roli v pondělí moc slyšet nebylo.

Právě nizozemský premiér Mark Rutte platí na mimořádném červencovém summitu za škarohlída, kterého třeba jihoevropské země považují za hlavní překážku k dosažení dohody. Maďarský premiér Viktor Orbán pak o Ruttem v neděli prohlašoval, že jeho osobně Nizozemec nenávidí a Orbán neví proč. „Jsme tady, neboť se všichni staráme o svou zemi, a ne kvůli tomu, abychom si do konce života chodili na oslavy narozenin,“ okomentoval podle Politica Rutte neshody mezi ním a některými státníky.

K solidaritě a jednotě vyzval Rutteho veřejně na Twitteru i lotyšský prezident Gitanas Nausėda.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v pondělí poněkud otráveně označil Šetřivé za „nejegoističtější země“. Sám jde přitom do vyjednávání hned s několika podmínkami. Stejně jako jeho kolega z visegrádské čtyřky Orbán odmítá při rozdělování evropských financí podmíněnost dodržování vlády práva.

Principy právního státu visí nad potenciálním dosažením dohody jako velký, nezodpovězený otazník. Český premiér Andrej Babiš podle ČTK prohlásil, že tento bod dohodu neblokuje, ale Orbán zároveň nevyvrátil, že by kvůli tomuto bodu případnou dohodu vetoval.

V Michelově předešlém návrhu stálo, že „Evropská komise navrhne odstřihnout od peněz z fondu stát, jenž nerespektuje vládu práva“. A návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Nový návrh už tak striktní není – opatrnou formulací zmiňuje, že takový proces by měl respektovat zásady objektivity a například nediskriminovat členské státy.

Polák Morawiecki je navíc i proti přijetí závazku dosažení klimatické neutrality do roku 2050 na národní úrovni. „Cíl klimatické neutrality do roku 2050 se dohodl na úrovni celé Evropské unie, dnes proto nemůžeme souhlasit s platbami spojenými se zeměmi, které si tento cíl samy pro sebe neodsouhlasily – a Polsko si tento závazek pro rok 2050 neodsouhlasilo,“ uvedl polský premiér.

Pondělní část summitu byla také ve znamení odkladů a velkých návratů. Plenární zasedání lídrů členských zemí EU mělo začít už odpoledne, nakonec se ale posunulo až na večer. Do Bruselu se pak vrátil lucemburský premiér Xavier Bettel, který v neděli summit opustil kvůli vládní koronavirové schůzi ve své zemi a zastupovala ho belgická premiérka Sophie Wilmèsová.

„Mluvili jsme hlavně o škrtech. Otázka škrtů v rozpočtu je vždy problematická a těžko přijatelná, ale pro dosažení kompromisu možná budeme muset souhlasit,“ uvedl při příjezdu na summit Bettel.

A škrtů skutečně v novém návrhu Charlese Michela není málo. Počítá se mimo jiné se zásadním poklesem ve fondu určeném na podporu uhelných regionů v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. Původních 37,5 miliardy eur se smrskne o 20 miliard, což pocítí zvláště Polsko jako hlavní příjemce z tohoto fondu.

O další peníze má podle ČTK přijít i investiční program svázaný s fondem obnovy či společný zdravotnický fond, který Evropská komise naplánovala v rámci lepší připravenosti na situace podobné nynější pandemii. O necelých sedm milionů eur by měl být podle Michela kratší i program Digital Europe, program rozvoje venkova by se zase snížil o rovnou polovinu. A další škrty se týkají i dalších programů.

Naopak rabaty porostou – o slevy z plateb do víceletého rozpočtu žádaly hlavně bohaté země. Většina států včetně Česka s tím ale nesouhlasí. Michel také podle Politica navrhuje, aby si členské země ponechaly pětadvacet procent vybraných celních poplatků, což je mimochodem další ústupek Nizozemsku. V návrhu, který šéf Evropské rady zveřejnil ještě před summitem, stálo, že by si unijní státy mohly ponechat 15 procent celních poplatků.

Státníci ze zemí napříč Evropou v pondělí vyjádřili podporu stávajícímu vyjednávání i porci odhodlání. „Doufám, že dojdeme k dohodě. Jsem připravená tu zůstat tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedla při příjezdu na summit kolem šesté večer finská premiérka Sanna Marinová.

Podle serveru Politico je u kulatého stolu dobrá nálada. Několik lídrů už svou podporu nejnovějšímu návrhu víceletého rozpočtu a koronavirového balíku vyjádřilo. A třeba Itálie je podle diplomatických zdrojů Politica spokojená zejména s tím, že se podařilo udržet v návrhu 750 miliard eur pro plán obnovy. Nové rozdělení grantů a půjček v balíčku pak zemi tolik neuškodí.

O Michelově kompromisním návrhu se nejspíš ještě několik hodin bude jednat. Jedno je ale jisté – blíž lídři k dohodě zatím nebyli.